Hoffa

Hoci sa režírujúci DeVito snaží urvať čo najviac obrazu pre svoju (v realite) neexistujúcu postavu, toto je Jackova show. Rozprávačská štruktúra je odvážne ne-divácka: séria flashbackov odsýpa bez vysvetliviek, časového rámca alebo voice-overu. Zďaleka nejde o kvázi-dokumentárny exkurz či konšpiračnú exhibíciu v štýle Olivera Stonea. Rejža si honí triko najmä ako herec (malý tvrďák, ktorý fakuje všetkých a prcá najkrajšie ženy) a v prípade Hoffu akcentuje generálny "feel" jeho osobnosti (cholerické gestá, buldočia povaha, anti-Kennedyovský mámvpičizmus) na úkor faktografie. (06.01.2017)

Jedna z nejtajemnějších postav Ameriky druhé poloviny minulého století. Houževnatý a obratný vyjednavač, který si na svou stranu získal odbory, jejichž základ tvořili řidiči kamionů. Nelekal se soudních jednání a hrozeb vězení, dosud není patrné, jak nebo čí rukou zmizel. Režisér Danny DeVito mísí fakta s fikcí, scénář mu příliš nepomohl, navíc to rozhodně přepískl se stopáží. I s financováním. Rozpočet přestal stačit a konec natáčení byl v nedohlednu. Výsledek ale není nijak zvlášť špatný. Prostě solidní životopisné drama, na kterém se navíc dá uplatnit tvrzení, že anticeny Zlatá malina jsou slušně mimo mísu. Nominovat Jacka Nicholsona (ač jeho postava neměla takovou hloubku jako v jiných případech) za podobnou roli je jako zpochybňovat hokejovou kariéru Jaromíra Jágra. Snímek se nicméně zařadil mezi ty v první polovině devadesátých let (Křižovatka smrti, Večernice, Když má muž problémy, Krev a víno), které z filmografie legendárního herce díru do světa neudělaly. Někde mezi třemi a čtyřmi hvězdami. (19.03.2015)

Vynikající film. Nejvíce mě zajímalo, jak vypadá (skutečná) stávka a co je podstata (skutečných) odborů. Tedy nikoli těch našich karikatur, jejichž představitelé chodí s politiky po statisícové demonstraci na pivo nebo na golf. Pochopila jsem mnohé z nedávné historie USA i to, kdo ve skutečnosti byl slavný R. Kennedy. J. Hoffa mi byl velmi sympatický, jeho kroky se mi zdály pochopitelné a logické a J. Nicholson ho ztvárnil skvěle. Stejně tak jeho partner D. DeVitto v roli oddaného pomocníka. (04.11.2014)

FAIR PAY Jeden z těch průměrných životopisných filmů, kdy po dvaceti minutách litujete, že jste si o dané osobě raději nepřečetli pár řádků na Wikipedii. Velice americký (pro neAmeričana tudíž nepříliš pohlcující) příběh o šéfovi odborů a jeho pletkách s mafií nevyniká v žádném ohledu. Nicholson umí uhrát postavy vyznačující se méně předvídatelným chováním. DeVito zase umí šetřit patosem a netočit dle pevně daných šablon (viz předcházející Válka Roseových). Pár scén lze při nejlepší vůli přizdobit slůvkem „pěkné“ (třeba ta poslední, přebírající si realitu po svém), ke zbytku lépe sedí „nudné“. 60% (25.08.2009)

Hoffa přesně naplňuje škatulku "hodnotných" životopisných dramat i s absolutně nudnou filmovou estetikou 90. let. Vybavil se mi při sledování Stoneův mladší Nixon - také naprosto nevýrazný, předlouhý snímek, sloužící pouze ke zvýšení neuspokojitelného ega hlavního představitele. Fušérsky režírující Danny DeVito má navíc ještě smolíka, že "nějaký" americký odborář průměrného Evropana prostě nezajímá. 50 % (31.07.2010)