Réžia:
Denis VilleneuveKamera:
Greig FraserHudba:
Hans ZimmerHrajú:
Timothée Chalamet, Rebecca Ferguson, Oscar Isaac, Jason Momoa, Josh Brolin, Javier Bardem, Stellan Skarsgård, Zendaya, Dave Bautista, David Dastmalchian (viac)VOD (5)
Obsahy(2)
Veľkolepé sci-fi dobrodružstvo prichádza! Paul Atreides je mladý muž s výnimočným darom, ktorému bol predurčený osud, akému nemôže celkom porozumieť. Musí sa dostať na najnebezpečnejšiu planétu vesmíru, aby zaistil bezpečnú budúcnosť pre svoju rodinu a svoj ľud. Práve tam je možné nájsť vzácnu komoditu – korenie, ktoré dokáže odomknúť plný potenciál človeka. Paul a jeho rod však nie sú jedinými, kto si robí na planétu a jej zásoby nárok. Črtá sa konflikt, v ktorom prežijú len tí, čo dokážu čeliť svojmu strachu. (Continental film)
(viac)Videá (5)
Recenzie (1 605)
║Rozpočet $165miliónov║ Tržby USA $108,327,830║ Tržby Celosvetovo $401,847,900▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $12,174,106 ║ Tržby za predaj DVD v USA $3,128,449║ Máme možnosť prežiť vizuálne a hudobné absolútoriúm na možné maximum! Priam ide o filmové obžerstvo v danom poňatí. Režisér Denis Villeneuve len potvrdzuje svoju brilantnú dôslednosť, nesporný talent a že je momentálne jeden z mála bezkonkurenčne talentovaných režisérov. Režisérov, ktorý dokážu megalománske projekty povýšiť do iných sfér. Herecky brilantné, akčná stránka je na vedľajšej koľaji ale keď už na ňu príde tak dostatočne berie, Jason Momoa sa zas predvádza. Mrzí ma len neúčasť v kine, momentálne ide o film roka. /95%/ ()
Duna je především skvostný audiovizuální zážitek. Denis Villeneuve nám předkládá nekonečnou sérii podmanivých obrazů a Hanz Zimmer je doplňuje o jeden ze svých nejsilnějších a zároveň nejjemnějších soundtracků. Obsahově není Duna žádná sofistikovanost, nejsem nadšen z filmů, které jsou koncipovány jako pilot nějakého seriálu, nicméně zážitek to překvapivě nesnižuje. Filmové prostředí je neúprosné, vražedné, okouzlující, vtahující - jakoby tam člověk byl, nebo při nejemnším chtěl být. Postavám tak nemusí být vloženy do úst ty nejsofistikovanější texty, stačí, že kráčejí ve stopách svého přímočarého osudu a film funguje... Tak příští týden další díl? 8/10 ()
Absolútny skvost, film roka a jeden z najlepších sci-fi filmov vôbec. Kde Frank Herbert kládol dôraz na psychológiu a dialógy, Denis Villeneuve rozpráva obrazmi, zvukmi a hudbou, cez omračujúcu veľkoleposť a hypnotizujúcu mimozemskú mystiku. Herecky bezchybné a hoci na povrchu zdanlivo studené, v skutočnosti hlboko precítené. 10/10 ()
Bude to znít zaujatě, ale běžte na to do kina. Jedině tam totiž "Duna" správně duní a naplní svou podstatu krajně senzorického díla. Impozantní výjevy gargantuovských proporcí, kde lidské postavy zpřítomňují svou malost vůči rozlehlému okolnímu prostoru, který se marně pokouší si podmanit, se snoubí s takřka permanentním zvukovým masivem, který dotváří hmatatelnou drtivost i poetickou krásu zdejších světů. Důsledná estetická dramaturgie perfektně drží na otěžích svrchované vize všechny kreativní talenty jednotlivých složek filmu. V tom ostatně spočívá podstata a výjimečnost Villeneuva v porovnání s většinou režisérů podepsaných pod vysokorozpočtovými projekty posledních dekád. Tvůrci jako třeba Luc Besson, ale i George Lucas se nechají snadno omámit svými spolupracovníky a zabydlí své filmy přehršle drobnostmi, které na sebe strhávají pozonost na úkor celku. Villeneuve naopak snese srovnání se Stanleym Kubrickem, Davidem Fincherem a dalšími tvůrci, kteří dokáží vytyčit jednotnou vizi a ostatní plně využít v pro její naplnění. Ústřední dějová linie je v zásadě jednoduchá a především předkládá potenciál pro následné rozvíjení, i povdvracení v souladu s Herbertovou ságou. Zdánlivě prostinký příběh o příchodu mesiáše je už zde nahlodáván motivem víry a náboženství coby mocenského konstruktu pracujícího s prefabrikovanými příběhy, kde se osobnosti jednotlivců rozmělňují a podrobují vytyčenému a vsugerovanému osudu. Villeneuve již ve svém předchozím filmu "Blade Runner 2049" geniálně rozdrolil mýtus vyvolenosti, na němž tak zásadně staví západní (pop)kultura. V případě "Duny" ale spřádá rozsáhlý epos, kde první film teprve nechává vyklíčit semínka, z nichž následně porostou stromy dalšího (či dalších) filmů. Nelze se tak divit režisérovým obavám, že by v současné situaci film na sebe nevydělal v kinech a jeho přes několik filmů se klenoucí vize by byla utnuta ve fázi rozpuku. Toto je vskutku jen začátek a je tak vzrušující být jeho svědky. ()
Těžko říct, oceňujete tu někteří, že je to dospělá podívaná, oproti jiným dnešním blockbusterům. To oceňuji taky. Ale na mě je to dospělé pořád hodně málo. Pořád je tady postava Jasona Momoy, pořád se musí dít akční předvídatelné klišé, pořád se musí dít divnomomenty v dialozích a motivacích postav, i zde jsou únavné boje 1 proti nabíhajícím 50 protivníkům. Je toho všeho méně než jinde, ale pořád to tady je. A jako všude, kde by se všechno dalo vyřešit moderní technologií, tak musíme trávit většinu času tím, že se lidí bitkaří po staru pěstmi a meči. Nebaví. Už dlouho. Vizuál je samozřejmě velký klad, ale já si teda mnohem víc užívám statický záběr na monumentální loď v dechberoucím písečném kaňonu, než 10 minutovou akci vážky v písečné bouři. Tak zlé to se mnou je (možná kdybych pochopil, proč začla padat křídla AŽ v momentě, kdy se přestala hýbat rychlostí 10 tisíc vrtů za sekundu, tak bych si to užil víc). Těch dechberoucích záběrů je hlavně z počátku docela dost, ale pak je toho zase mnohem méně. Obecně má film pro mě aspekty, kterých si velmi vážím a pak právě ty, kterých vůbec. Obrovským kladem je hudba Hanse Zimmera. Kdo mě zná, ví, že na něm obvykle nenechám nit suchou. Jeho Duna se ale směle zařazuje po bok jeho největších majstrštyků jako je Gladiátor nebo Počátek. Snad jen pár sekund z celého filmu znělo vyloženě jako Zimmer, jinak vůbec. Oceňuji spoustu dalších věcí, jako například výskyt skutečně mimozemských rostlin (aspoň v rámci té "encyklopedie"), úžasného červíka (mám strašně rád, když ve sci-fi filmech nejsou pouze humanoidní mimozemšťané). Herecká sebranka je hvězdná, ale dokázal jsem se maličko napojit na hlavní postavu a jeho rodiče, ale tím to haslo. Ostatní postavy v sobě měly málo, jak to říct, charakteru, ale i prostoru. Základní problém, který však s Dunou mám, je vlastně přijetí celého fikčního světa. Prostě mi to celé nedává moc smysl. Je to hrozný mišmaš všeho možného a cítil jsem se zcela přehlcen - oblečení jak z raného novověku se střídá se supermoderním chladícím nesmyslem, do toho telepatie, supermoderní zbraně se střetávají s obyčejnými čepelemi, které se se zase střetávají s ne moc funkčními štíty silové pole, bambilion supermoderních lodí, které se ovládají kompletně analogově atd. Zároveň je tu ale obrovská spousta výborných nápadů. Obecně moc ale nemám rád, když je fikční sci-fi svět až tak mocně odpojen od toho našeho. Už je to pak poměrně blízko k fantasy. Film se podle mě mnohem více měl zaměřit na uvedení do děje, do světa, jasnější vysvětlení různých aspektů. Například o té nejzásadnější věci, melanži, se toho člověk vlastně moc nedozví (třeba ani to, že se to tak jmenuje) a o tom ostatním už vůbec nic. Pořád je to hlavně o vizuálu a děj je vlastně velmi jednoduchý, pouze se to tváří složitě a komplexně. On ten svět složitý a komplexní je, ale ten děj je vlastně stupidní. Ale uznávám, že jsem jeden z těch kacířů, kteří ještě Herbertovu Dunu nečetli, ačkoliv se na to chystám celý život. Cítím, že to, co je ve filmu od Herberta, je skvělé. Naopak prvky, které jsou v dnešních filmech, zdá se, zcela nezbytné (viz úvod komentáře), jsou to, co mě štve. Jsem zvědav, jak svůj názor přehodnotím po zhlédnutí dvojky a zejména po přečtení knihy. () (menej) (viac)
Galéria (102)
Zaujímavosti (98)
- Let Ornitoptéry do Arrakénu odráža záber, v ktorom sa helikoptéra stiera v popredí. Je to narážka na film Čierny jastrab zostrelený (2001). (Pat.Ko)
- Niektoré nové hudobné nástroje boli vytvorené špeciálne pre soundtrack k filmu. (Pat.Ko)
- Hans Zimmer strávil týždeň sám v púšti v Utahu, aby do svojej mysle integroval niektoré zvuky krajiny pre hudbu. (Pat.Ko)
Reklama