Až do mesta Aš

Bezmocnosť. Naivné dievčatá, odchádzajúce za prácou západným smerom sú vyťažené ako gastarbeiterky. Ak nesplnia normu, letia. Do bordelu, v lepšom prípade obstarožnému seladónovi do domu ako lacná štetka a slúžka v jednom. Nepriamo sa poukazuje na chýbajúce štátne nízkonákladové centrá pomoci, pracujúce priamo na ubytovniach a vo fabrikách, poskytujúce preklenutie prvých týždňov po vyhodení. Správcovia gubernií však takýto záujem nemajú: masážne salóny, bary a herne, kde sa táto klientela grupuje vynášajú viac. Potešilo použitie viacerých techník nakrúcania, práca s obrazom, animované vsuvky, kvázi dokumentárna forma i neškolené herečky v úlohách matrón Len celé to novátorstvo bolo trochu prešvácané, na spôsob: aha aj toto vieme robiť a v druhej polovici i vďaka tomu dej trochu stráca dych. Inak výstižné podobenstvo v duchu Seidlových dokumentárnych sond do života nižších stredných vrstiev. (04.11.2012)

Obdivuji kuráž, s jakou mladá autorka vsadila na veristickou observaci, ale u toho můj respekt vůči filmu začíná i končí. Syrový styl, místy smazávající hranici mezi dokumentárním a hraným (stejně jako hranici mezi utlumenou a žádnou dramaturgií), slouží příběhu, jehož směr a (nijaké) vyústění dopředu lehko odtuší každý divák, který viděl nějaké sociální drama. Koncepčně není film úplně doladěný. Introspektivní animované sekvence, s oblibou používané v performativních dokumentech, jsou v rozporu s neempatickým sledováním protagonistky v hraných scénách. Postoj režisérky k Dorotě rozpačitě přešlapuje mezi „může si za to sama“ a „můžou za to druzí“. Václavova Cesta ven se v tomto smyslu vyjadřuje i za cenu jistých zjednodušení jasněji a úderněji. Vyjma jedné nepříjemné, ač nikterak explicitní sexuální scény nám film navíc nedává naplno zakusit svrab a hnus, do kterého hrdinka zabředla. Jako výpověď o neusměrňovaném dospívání zůstává Aš v míře otevřenosti daleko za srbským Klipem nebo izraelským Šestkrát. V kontextu slovensko-české kinematografie záslužný pokus o něco jiného, v kontextu současných festivalových dramat nic nového. 50% Zajímavé komentáře: Radko, Havenohome, Sandiego, Anderton (21.07.2014)

Až do města Aš na mě od začátku působil jako amatérský, v lepším případě jako poloamatérský film plný neherců. A tak k němu přistupuji, protože o scénaři a nějakém solidním dějovém vývoji se příliš nedá mluvit. Některé záběry jsou povedené, jiné méně, za kreativní považuji pár obrazů, které vyprávějí příběh prostřednictvím kreseb, to mi přišlo hodně pěkné. Ale celkově by film potřeboval dramaturga. A nevím, jestli bylo záměrem, aby němčina byla příšerná a plná hrubých chyb. (22.08.2015)

Ze začátku mi to trochu zdvihlo adrenalin, jakože někdo zase potáh ňáký evropský prachy a točí něco o cikánský otázce a bude se nás snažit přesvědčit, že cikáni jsou dyskrymynovány more, no ale nakonec tahle linie tam moc nečněla a bylo to jen dost děsivý pokoukání na to, když se někdo narodí průměrně ošklivej, průměrně blbej a průměrně chudej, co ho asi tak v tom životě čeká. Zpracování dosti alternativní a ani příběh nijak světoborný. Cikánku - jako vždy - hraje normální bílá bruneta. Zřejmě se v celé komunitě nenašla jediná, co by v sedmnácti byla současně koukatelná, nebyla matkou pěti dětí a zvládla se naučit text. (17.05.2014)

Na přímé lince s Housaty a Džusovým románem pokračujeme s opusem pro mobilní telefon Až do mesta Aš. Díky pánu bohu za ty dary, že ty sexuální scény byly rozmazané jak v deliriu tremens. Jinak bych naši milou Dorotku musela počastovat ještě spokojenějším hodnocením. Na závěr je samozřejmě nutné ukápnout slzu podle Silviina vzoru. (22.11.2012)