Vražda ako autoportrét (S09E01)

Doteraz som tento diel o polygamnom maliarovi nevidel. Ale nemôžem napísať, že som o nič neprišiel. Aj keď bol výnimočný iba portrétom Columba, neobsahoval nič, čo by ma popudilo.  Celý príbeh bol menej uveriteľný, priamočiary a aj keď ma dráždia vyjadrenia laických detektívov, že páchateľa odhalili v x-tej minúte, v tomto dieli sa to nechtiac prihodilo aj mne. I keď neviem, ktorá to bola minúta. (28.10.2023)

Psychoanalytický Columbo:) Scenár a pointa sú slabšie, ale páčilo sa mi, ako to bolo natočené. Zobrazenie snov zavraždenej síce nijak unikátne, ale zakomponovanie poručíka ako zadumaného sediaceho modela maliarovi-vrahovi do nich sa mi páčilo. Ten maliar inak dosť prehrával, až príliš sa snažil zdôrazňovať "voľnosť-nespútanosť umeleckého ducha", bohémstvo, proste mi liezol na nervy. Ale ja mám rád všetky scény, kde je Columbo so svojim psom, a v tomto diely ich je asi najviac (veď aj samotný diel začína na výstave basetov), spolu s mojou najobľúbenejšou, kedy Columbo pomáha Psovi, aby sa mohol pozrieť na oceán, pretože "miluje oceán." :) A aj keď to je z mojej strany samozrejme veľmi prostoduché (simplexné:), za túto scénu dávam hviezdičku navyše (03.07.2011)

Miluji umělce, zbožňuji bohémy. Max Barsini se chová, jako by mu patřil celý svět. Je tak panovačný, arogantní, do sebe zahleděný a ve všech ohledech nesnesitelný, až ho musíte obdivovat – tedy pokud s ním zrovna nesdílíte stejnou místnost. Jaký div, že poručík Columbo nevyšetřoval jeho vraždu. :-) Díky hudbě, zápletce a osobitosti pachatele můj druhý nejoblíbenější díl (po fenomenálním "Za úsvitu"). (20.02.2011)

"Vy ale nejste já. Nikdo na světě není já. Ani já nejsem já." Tak takovou úvahu může pronést jen umělec a tím pan Barsini rozhodně je. Nicméně v souboji se šťouravým detektivem, který vidí problém ve vodě, čočkách, barvách i terpentýnu, hraje ty druhé housle. Tedy vlastně tahá druhý štětec. Mě to opět celkem bavilo, ale ty hororové sny mi moc neseděly a umělcův harém to nezachránil. (18.07.2016)

Atypický díl. Černobílé snové sekvence podbarvené dramatickou mahlerovskou hudbou dodávají epizodě umělecký šmrnc, Columbo analyzující sny působí velmi intelektuálně a snad v žádném jiném díle mi tolik nepřipomínal svého skorodvojníka Jacquesa Derridu. A tajemný strýček "mon oncle" z noční můry je zase nápadně podobný Deleuzovi, to nemůže být náhoda.:) (15.10.2018)