Americký ninja

Jak jsem mohla zapomenout ohodnotit tenhle skvost mých dívčích let? Moje kamarádka, kterou všichni dobře vypadající herci, potažmo chlapi jako celek, nechávali chladnou, se zamilovala do Michaelových očí, úsměvu a vůbec všeho:-) :-) vůbec se jí nedivím:-) Super béčko s ninja uměním američana, to bylo zjevení. A že mu to při ochraně konvoje šlo:-) (13.11.2013)

Tehdy to na videu frčelo. Rozkoš zvaná arénové mlátičky nebo filmy jakkoliv vyznávající bojová umění se zapsala do paměti ročníkům 1980 a mladším natolik, že přehlédnou všechnu tu klišovitost a primitivismus. Bílý muž ze Západu často ovládl tajemství východních bojových praktik. Také na sérii Americký ninja si dnes už málokdo vzpomene, diváci si vybaví několik momentů, ale vesměs jsou to jen výjevy splývající v několik červených šmouh. Michael Dudikoff, kterého (tedy jeho postavu) do tajů bojového umění starý učitel zasvětil už v útlém dětství, má takový nesmělý výraz, ninjové mu padají do rány, režisér přináší několik naivních momentů a scénárista si šel pro jistotu zaplavat. Tehdy to ale bylo NĚCO. (14.05.2016)

Já, až se budu cítit ohrožen, si jedině najmu Michaela Dudikoffa, ne Van Damma, ale Dudikoffa, protože jedině on se svými nepřesvědčivými karatistickými otočkami a kopanci dokáže spolehlivě ochránit, dokonce se vyhne kulkám efektním kotrmelcem, aniž by si ušpinil záda. Příběh sympatického armádního šoféra Joea Armstronga, který zachrání dceru velitele základny před útokem ninjů, kteří vyrábějí a pašují drogy, je dost naivní. Ostatně chtít po režisérovi Samu Firstenbergovi dobře zvládnutou akci v inteligentním balení je téměř nemožné, ale i tak je tento film pro někoho kultovní záležitostí. Z Firstenbergovi režie přímo číší zapálení pro akční film, proto se mu dá odpustit občasný stín kamery v záběru nebo jiné technické nedokonalosti, ale ona ta naivita postupně tak nějak tolik nebaví jako dřív a kouzlo filmu se nenávratně vytratilo. Dneska už prostě tento akční film neobstojí. Snaha ovšem byla. (08.12.2009)

Naprosto pitomoučký film, v němž bojová umění vypadají jako špatně nacvičené vystoupení nějakých ochotníků, padají ty nejkrutější hlášky („Takže kluci, Joe je fajn!“) a Michael Dudikoff vytváří jednoho z největších a nejkultovnějších ninja bojovníků, kteří se kdy bili za čest na vašich televizních obrazovkách! Jeho správný americký voják si to tu rozdá s ninjou, který v rukávu ukrývá mimo jiné i laser, naopak jeho starý japonský učitel se spoléhá na techniky duchovnějšího rázu, a neváhá se po chvíli soustředění zneviditelnit! Nehleďte na počet hvězdiček, tento film se musí vidět! Vždyť je to klasika! (16.09.2004)

Na Amerického bojovníka (jak byl film tehdy známý v Evropě - to proto, že pojem ninja evropanům tehdy nic neříkal) jsem se podíval po dlouhé době. Pamatuji si ho o něco lépe, jak je nejspíš asi logické, že jako dítěti se mi tenhle druh filmů bude zdát o několik řádů lepší. Na druhou stranu, i dnes dokážu ocenit jeho akčnost, nadsázku, nadchnutí se pro výjimečné situace vyžadující nadlidské úsilí okořeněné pro diváka takřka neznámými východními prvky. Trošku se mi nezdálo, že po poměrně seriózně vystavěném ději se v poslední třetině, nebo v posledních patnácti minutách, film trochu nelogicky lehce zvrhne v obrovská jatka, kde se nehledí, co bude následovat po filmu, tedy, že všechny ty vojáky, řidiče tanků a obsluhovače bazuk čeká vojenský soud. Že se vše vlastně mohlo vyřešit úplně jinak, méně dramaticky. Ale pak by to nebyla taková zábava, samozřejmě. Čili dávám hodnocení přesně mezi třema a čtyřma hvězdičkama. Na rozdíl od tohoto (kde jsem si pár scén z dětství zapamatoval) si další díly nepamatuju ani trochu, takže kdo ví, jak se mi budou líbit, jestli vůbec. (22.08.2015)