Réžia:
Tomáš LuňákKamera:
Jan Baset StřítežskýHrajú:
Miroslav Krobot, Marie Ludvíková, Karel Roden, Leoš Noha, Alois Švehlík, Tereza Ramba, Ján Sedal, Miloslav Maršálek, Jiří Štrébl, Marek Daniel (viac)VOD (5)
Obsahy(2)
Příběh filmu začíná na podzim roku 1989 na železniční stanici Bílý Potok v Jeseníkách, kde slouží jako výpravčí Alois Nebel (Miroslav Krobot). Nebel je tichý samotář, kterého čas od času přepadne podivná mlha. Nejčastěji se mu v ní zjevuje Dorothe (Tereza Voříšková), oběť násilného odsunu Němců po 2. světové válce. Šedivé dny na nádraží v Bílém Potoce na sklonku socialismu líně plynou, výhybkář Wachek (Leoš Noha) společně se svým otcem (Alois Švehlík) kšeftují s důstojníky sovětské armády. Poklidnou atmosféru naruší jednoho dne Němý (Karel Roden), který překročí hranice se sekyrou v ruce, aby pomstil svoji matku. Halucinace nakonec Nebela přivedou do blázince a přijde o místo výpravčího. Vydá se do Prahy hledat jinou práci u dráhy a na Hlavním nádraží najde svou životní lásku, toaletářku Květu (Marie Ludvíková). Nebel se rozhodne vrátit zpátky do hor, aby se znovu setkal s Němým a souboj s temnými stíny minulosti dovedl do konce. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (4)
Recenzie (901)
Docela bych se vrátila k té původní trilogii, jinak musím konstatovat, že filmový Alois Nebel mě minul. Krásy pražského - dříve Wilsonova - nádraží jsou sice nezvykle opulentní, minimalistické Krobotovo herectví je v ideální symbióze s tempem vyprávění, ale chybí mi pointa těch vzpomínek na odsun Němců v roce 1945 a současnosti kolem roku 1989. #kinobus ()
Poézia zabudnutého, vyľudneného kraja, drobných aj väčších kšeftíkov v ňom prevádzkovaných, spolu so špecifickou atmosférou sa približuje poetike komixovej predlohy. Na rozdiel od spolukomentátorov som tam dej videl. Ba dokonca sa mi to páčilo vďaka zvolenej forme tak, že si túto náladovku rád zopakujem. Svet osobných vlakov, malých zastrčených nádraží (zahŕňajúcich aj veľkú pražskú stanicu s príznačným svetom drobných povaľačov, kmínov a alkoholikov) a minulosti zasahujúcej do prítomnosti je totiž svet, kde sa cítim fajn. ()
Dlouho jsem v českém filmu neviděl tak dokonalou audiovizuální stránku. To byla fantazie. 80 minut je ideální stopáž, během které se vám animace určitě neokouká. Za použití prakticky dvou protikladných odstínů jedné barvy je dané období a dobová atmosféra, myslím si, vykreslena úžasně. A přesně o tohle tvůrcům nejspíš šlo. Tudíž jejich předsevzetí je zřejmě splněno, ale film bude veřejností brutálně nedoceněn. Mnoho českých herců se může přetrhnout, aby jejich herecký výkon alespoň za něco stál, kdežto herectví Miroslava Krobota mi přijde naprosto přirozené a nenásilné. Ten chlapík má v sobě nezaměnitelné kouzlo. Nalijme si ovšem čistého vína. Na odrudě nezáleží. Po skončení filmu jsem měl pocit, že jsem jeho děj asi úplně nepochopil, tak jsem si jeho shrnutí dohledal a nemile mě překvapilo, že jsem ho pochopil naprosto správně. Můžeme si upřímně říci, že nebýt netradiční a líbivé animaci, tak po tomto filmu ani pes neštěkne. Děj je neobyčejně plytký. Na druhou stranu, kdyby byl nějak překombinovaný, tak by se zase mohla lehce ztrácet v pozadí temná atmosféra. Z filmu zřejmě nebylo možné vybruslit tak, aby se tvůrci zavděčili všem. No, spokojenější budou z kin odcházet zřejmě umělci a animátoři. Přes 3* jít nemohu. ()
70% - Moc se mi líbila atmosféra, v níž se snoubil film noir s Leoneovským westernem. Na celovečerní film je celek však poněkud nevyplněný. Hlavní postava toho moc nenamluví, další je němý, no a všechna ta černobílá animovaná nádhera se okouká dřív, než by se autorům asi líbilo. Vlastně jsem z kinosálu odcházel jako kdybych se vracel z nějaké těžce melancholické popartové výstavy. Zajímavý počin, i když poněkud monotónní. ()
Toto je přesně ten typ filmu, který mi v české kinematografii chyběl. Alois Nebel, pečlivě připravovaný několik let, je do posledního detailu vypilované dílo, které chytí za srdce a díky fantastické vizuální stránce, budete hltat každý jeho záběr, který vypadá jako samostatný obraz namalovaný špičkovým umělcem. Optimismus od snímku určitě nečekejte. Nejde o to, že děj je neveselý, ale především o to, že všichni herci jsou téměř neustále zachmuření, počasí je sychravé a mlhavé a na diváka dýchá těžkost doby a tragikomičnost postav. Miroslav Krobot v hlavní úloze, je jedinečný a příliš za ním nezaostává ani Leoš Noha a jeho otec (ve filmu - fotr) Alois Švehlík. Okolo těchto třech postav (plus Karel Roden) se točí veškeré dění. Ve filmu zazní i krásná skladba Půlnoční (i když neúplná) od Václava Neckáře, která loňský rok (a hlavně o Vánocích) válcovala všechny naše rozhlasové stanice. Díky za tuto blýskavou perlu. ()
Galéria (33)
Fotka © Aerofilms
Zaujímavosti (31)
- V českých kinech film shlédlo na 120 000 diváků oproti očekáváné návštěvnosti 30 000 lidí. (Gypaetus)
- Nádraží Bílý Potok je ve skutečnosti nádraží Malá Morávka. To je narozdíl od filmu zcela opuštěno a vlaky už sem nejezdí. (hippyman)
- Film, na který se v jedné ze scén skupina lidí dívá, je pohádka Tři oříšky pro Popelku (1973). (Korbitch)
Reklama