Muž z Colorada

Po Ceste do stredu zeme 1959 je toto moj druhy Henry levin. U nas dost neznamy reziser, ktoreho poznaju len artovi divaci a cinefili ako ja. Ktori namiesto kopy planych kecov na filmovej teorii zaviedli filmovu prax. Kazdopadne Glenn Ford /Velky Zatah 1953, Gilda 1946/ sa predstavil tuna v roli krvilacneho veterana z US obcianskej vojny 1861 - 1865, ktory rad zabija a prinasa mu to uspokojenie. jeho kamarat William Holden /Sabrina, Sunset Boulevard 1950/ sa snazi aby sa jeho vrazedne chutky zastavili. velkmi dobry namet na film u mna, aspon co sa tyka westernov za najvacsie klise povazujem kradez koni. Tu nic take nie je, tempo je hned od zaciatku kludne, nikam sa neponahla, miestami na western az cervena knihovna, ale da sa to prezit, ak divak pristupi na reziserovu hru. Atmosfera vsak hustne, a finalny masaker na seba nenecha dlho cakat. Uz len kvoli finale sa oplati film mat a pozerat : 84 % (22.10.2019)

Owen je teda pořádnej maniak. Už co by plukovník v armádě unie masakruje konfederační rebelskou armádů kanóny a jejich bílá vlajka kterou mávali se nasakuje krví. Svýmu nejlepšímu kámošovi přebere holku (stejně to byla škaredá coura, které bych nesvěřil ani umývání skleniček v saloonu) a potom věší všechny kolem kdož se na něj jen křivě podívá. Závěrečný souboj v městě, které je celé v plamenech a Jericho útočí na Owena s řetězem obtočeným na ruce je ten správnej surovej konec. Takhle se to kurva dělalo ve 48' (04.04.2014)

Kdysi jsem si říkal, že už se na westerny dívat nebudu, že mě už sotva mohou něčím překvapit..., ale překvapují mě stále. Když jsem dělal autoškolu, pochválil mě instruktor tím, že jsem si (podle něj) "čuchl k benzínu". Plukovník Owen Devereaux si "čuchl ke krvi". V postatě se (alespoň v závěru) už ničím nedolišuje od sériových vrahů, u nichž se zabíjení (a to další, co se k tomu váže) stalo základní životní potřebou. Samozřejmě tu jeden základní rozdíl přece jen je; zatímco vrazi konají obvykle v soukromí, ve skrytu, ve tmě, soudce (již) Owen Devereaux k tomu potřebuje veřejnost, pompu a plné slunce (ve tmě se mu nedaří). Tahle překvapivě dobrá studie je trochu rozmazána milostným trojúhelníkem, přijměme ho tedy jako úlitbu Hollywoodu, protože bez něho by to asi nešlo (natočit). A navíc jako každý (dobrý) film vyvolává řadu otázek. Jednou z nich může třeba být: Kolik podobných velitelů, soudců a dalších, kteří mají možnost rozhodovat o osudu svých bližních, netrpí stejnou či podobnou poruchou. Někteří s ní bojují a snaží se ji zvládnout, jijí jen čekají na příležitost, aby se jí mohli podvolit. - Western bez indiánů, ale koně, ti tu byli, a jezdit na nich jako Glenn Ford, to bych se opravdu bál. (07.03.2018)

Na western velice slušně rozestavěný děj, ač tempo není bůhví jaké. Zápletka s tajemným mstitelem se nekoná. Hlavními postavami jsou velmi dobří přátele, kolegové v armádě a ve spoluprácí pokračují i po jejím skončení. Hrůzy války se však na jednom z nich podepsaly a rozepře je na světě (podpořená láskou k jedné ženě). Despotický soudce se tak stává katem bez zrnka lidskosti. William Holden mi zde svým účesem přípomíná postavu, mě nesmírně blízkou. (15.06.2013)

Neprávem opomíjený western s velmi kvalitním scénářem, který je svou stavbou dokonalým dramatem. Základní téma spočívající v analýze posttraumatického syndromu po tři roky trvající válce je rozebráno velice pečlivě, stejně jako psychologie všech kolem se pohybujících postav. Na svou dobu naprosto výjimečný film i mimo westernový žánr. (18.12.2011)