Sherlock Holmes

Typický moderní vysokorozpočtový blockbuster s promakaným vizuálem a hvězdným obsazením, který asi pobouří tradiční fanoušky britského detektiva, kteří ctí klasickou představu detektiva tak, jak jim ji pan Doyle kdysi naservíroval. Sherlock Holmes podle Guye Ritchieho upozadil, ostatně podle očekávání, logické dedukce proti dynamické akci. Jeho Sherlock Holmes je akční hrdina, který úspěšně zápasí v ringu a pěsti nebo nejrůznější arzenál zbraní používá častěji než hlubokomyslné úvahy. Jeho průvodce Watson se emancipoval a je rovnocenným spoluhráčem, který navíc díky střízlivějšímu přístupu nejednou svému kolegovi zachrání krk. Film je natočený s lehkou nadsázkou a vyplněný neustálým špičkováním obou detektivů i jejich okolí. Robert Downey Jr. a Jude Law dostávají své pověsti hereckých hvězd a odvádějí špičkový výkon, Rachel McAdams je sice půvabná, ale její femme fatale nemá až takový prostor, aby se mohla stát ženskou protiváhou ústřední dvojice. Slušný rozpočet umožnil vyřádit se především na velkolepém dobovém obrazu Londýna, kdy zejména pohled na londýnské loděnice (natáčené v Kentu) skýtají úžasný pohled na dobový industriál a režisér nám poněkud megalomansky umožní po napínavém souboji poslat ke dnu téměř dokončenou loď. Osobně nejsem velkým příznivcem snobského britského detektiva a tahle moderní rozverná adaptace mi přišla nadmíru zábavná. Celkový dojem: 80 %. (16.02.2010)

Jaký je Sherlock Holmes model 2009? Není to jenom nový facelift... Guy Ritchie udělal ze Sherlocka Holmese doktora House zkříženého se Seagalem a jeho adaptace legendárních předloh se odvíjí jen tak ,,volně na motivy" s příklonem k estetice jakési prebondovky, pročež to nejpodstatnější, duch literárního díla Arthura Conana Doyla, je bohužel nenávratně pryč. Sám Sherlock už není vyzáblý, misogynní, mírně autistický, trochu podivínský tvor, zmizelo i jeho tradiční oblečení, tedy tradiční rozpoznávací znaky, ale stal se z něho atlet, štramák, milovník a extrémní podivín. Uťáplý doktor Watson zase nelogicky přerostl svého kriminalistického učitele a dokonale se emancipoval, ba dokonce občas Holmese nevybíravě políčkuje! Vše je převráceno na hlavu. Což o to, spektákl je to pěkný, herecké výkony na úrovni, Robert Downey Jr. k okoukání, Londýn konce 19. století občas bere dech (i když digitální animace místy ruší), ale co je to platné, když to vše nese trademark, který má daleko větší cenu než celý tenhle hollywoodský velkofilm. Nudit se nebudete, ale přemýšlet také ne. A Sherlock Holmes byl vždy méně o tom prvním, než o tom druhém. Guy Ritchie možná přišel v adaptování téhle látky s revolucí. Co by na to však nejspíš řekl sám velký detektiv? Je mi líto, milý Watsone (rozuměj Ritchie), ale většina vašich úsudků byla mylná... (02.02.2010)

Mám daleko k člověku, který by tohle zfilmování pokládal za "svatokrádež," jen mě takové zobrazení Holmese nezajímá. A až se divím, nazvat ho sucharem, či páprdou s lulkou, je slušně řečeno dost mimo, stejně jako řeči o homosexualitě, ať latentní, či jiné. Zaujal mě jen vpravdě úžasnej Zimmerův soundtrack. (15.02.2010)

Nebavilo mě to. Byl to průměr průměrů. A to ten průměr nedokázal zachránit režisér, herci a ani závěrečná scéna na rozestavěném Tower Bridge, no a zapomněl bych hudbu od Hanse Zimmera. Prostě ten film předpoklady měl, ale absolutně zkrachoval. Sherlock Holmes má být takový, jak ho všichni známe. Střídmý, plný skutečně inteligentních zapeklitých situací a ne akční a agresivní. S čímž teda Angličani chtěli udělat díru do světa a zaujmout minimálně tím. Zaujal by, kdyby všecko kolem něj nebyl průměrný paskvil. Vždyť i během filmu to muselo být znát. Londýn uvrhnutý do šedivých scén mluvil za sebe. Kdyby alespoň byl pěkně ponurý, ale ono kuloví. Akční Sherlock, Dr. Watson na něj kvůli ženský sere a to všecko se odehrává v Londýně, který zahaluje takový počasí, jaký jsem prožíval poslední zimu. Šedavo, nudně, ospale....stejný případ. (30.01.2010)

Je fakt, že kdo na princip nespolehlivého vyprávění nepřistoupí hned od počátku a nenechá se unášet iluzorní realitou, tomu se může zdát film poněkud stereotypní a nudný. Robert Downey Jr. (film od filmu ho mám raději) zde představuje totálně racionálního a poněkud sociálně bezohledného Sherlocka Holmese a Jude Law jeho věrného pomocníka, válečného veterána a "vyléčeného" gamblera dr. Johna Watsona. Právě racionalita pravděpodobně odděluje Holmese od většiny publika. Toho, kdo se nechá unášet vyprávěním a zmást se černou magií, pak o to víc překvapí závěr, který Sherlock svým postojem proklamuje vlastně celý průběh filmu a svým silným vrozeným citem pro pozorování à la Mentalista se staví do pozice téměř "vševědoucího", určitě ale o krok napřed jdoucího než je sám divák, který se o průběhu dané scény (akce) dozvídá až zpětně za pomoci krátkého dovysvětlujícího flashbacku (často o nějaké skryté fintě či triku). To je jeden z prvků, který ozvláštňuje celkem přehledné a vyvážené vyprávění. Vzhledem k častému opakování tohoto aspektu může střední část filmu poněkud nudit, nicméně charisma hlavní dvojice na tuto skutečnost dává rychle zapomenout. Druhým z prvků jsou krátké flashforwardy při detektivových boxových vsuvkách, kdy jako zkušený bijec nejdříve ve zpomalených záběrech názorně ilustruje dopady různých úderů na protivníkovo tělo, jeho přemožení a následné zdravotní komplikace a poté jde do pravé bojové akce. Vzhledem k humornému tónu filmu se mohou zdát být tyto vsuvky jako matoucí (Holmes dostane nakládačku), nicméně není tomu tak. Moderní akční háv a další žánrová oscilace zasazené do období britského impéria druhé poloviny 19. století jsou zjevné, inspirace forenzními vědami z mnoha seriálových řad Kriminálek také. Guy Ritchie natočil povedenou poctu literárnímu hrdinovi sira Arthura Conana Doyla, vzkřísil skomírající filmy o době panování královny Viktorie. Anglii při vrcholu průmyslové revoluce zobrazil sice jako prosperující, ale plnou špíny, korupce a zločinu. Právě proto nemohl být Sherlock Holmes zobrazen jako uhlazený elegán a gentleman, ale jako tvrdý, poněkud asociální a vše přeživší jedinec (s dýmkou v ústech samozřejmě). (16.01.2010)