Réžia:
Michael AptedKamera:
Dante SpinottiHudba:
David ArnoldHrajú:
Ben Barnes, Skandar Keynes, Georgie Henley, Will Poulter, Liam Neeson, Gary Sweet, Bruce Spence, William Moseley, Anna Popplewell, Tilda Swinton, Laura Brent (viac)VOD (4)
Obsahy(4)
V roku 1943 Edmund a Lucinka, dve najmladšie z detí Pevensieovcov, trávia prázdniny u svojich príbuzných v Cambridgi. Súrodenci si často spomínajú na kráľovstvo Narniu a fantastické dobrodružstvá, ktoré tam spoločne zažili. Nuda sa skončí vo chvíli, keď zrazu ožije obraz lode, ktorý visí v Lucinkinej izbe a prenesie deti do Narnie. Bohužiaľ, aj s ich otravným bratrancom Eustaceom, ktorý každému znepríjemňuje život. Z mora ich zachráni mladý kráľ Kaspian (Ben Barnes), ktorému deti spolu so súrodencami Petrom a Zuzanou kedysi pomohli získať kráľovský trón. Kaspian sa plaví na lodi Ranný pútnik, aby splnil svoju prísahu a zachránil sedem vzácnych mečov patriacich siedmim lordom, ktorí sa kedysi dávno stratili počas nebezpečnej výpravy. Malí Pevensieovci si nemôžu dať ujsť fantastické dobrodružstvo a spolu s kráľom Kaspianom sa plavia pozdĺž nebezpečných ostrovov v nepriateľských vodách, až sa ocitnú na samom konci sveta... (TV JOJ)
(viac)Videá (5)
Recenzie (527)
Vzhůru za novým dobrodružstvím v kouzelné Narnii, a i když se jedná o "nejdospělejší" příběh, nad jeho zpracováním převládají mírně rozporuplné pocity. Stačí se totiž podívat na filmografii režiséra Michaela Apteda a divák má hned jasnou představu o tom, jaké je třetí pokračování. Edmund s Lucií nám trochu zestárli a jejich pobyt u strýčka a jeho frackovitého syna (Will Poulter podává nejlepší herecký výkon z celého filmu) v Anglii sužované válkou se rázem změní. Tentokrát se se do Narnie nevstoupí skříní, ale kouzelným "oživlým" obrazem s motivem korábu Jitřní poutník brázdícího moře, jehož posádce velí udatný princ Kaspian, který se mezitím stal králem a naše tři hrdiny uvítá s otevřenou náručí. Jeho lodní posádka čítá třeba přerostlou mluvící krysu a do jejich řad přibude hysterický uřvaný bratranec-zbabělec z anglického venkova, kupodivu píšící si deník, jenž dojde k závěrečnému prozření a s jeho nápravou je spojená i milá pointa v příběhu, kterému ovšem zoufale chybí dobrý vypravěčský rytmus a cit pro gradaci, což u Apteda není žádné překvapení. Na téměř nenapínavé dobrodružné plavbě střetneme řadu hustě digi-pohádkových postav, ale vzhledem k tomu, že nějak zásadně nepromluví do příběhu (poté, co odehrají svou scénu, zmizí tím způsobem, že už o nich ve vyprávění nepadne ani slovo) budí dojem, že ve filmu jsou jen proto, aby se splnil rozpočet a nedošlo k nějakým přebytkům v nákladech. Film má nápadů nepřeberné množství, ale ve zkratkovité Aptedově režii nejméně polovina z nich zanikne, příběh tak ztrácí na poutavosti a síle. Na druhé straně, Apted neselhává ve vykreslení postav a nenásilným stylem umí vtisknout postavě rozmazleného kluka vtipnost a stejně neomylný je v líčení vztahů mezi jednotlivými postavami. V závěrečné bitvě na moři za zvolání pověstné věty "za Narnii" z úst hrdinů " už mně neběžel mráz po zádech, jako kdysi a bylo to dáno tím, že v předchozím ději bylo pokušitelské Zlo (jeho vlivem naši hrdinové zatoužili třeba po moci a fyzické kráse) v podobě zelené mlhy spojené s únosy lidí v Narnii, líčeno dost chabým způsobem a závěrečná "monster" bitva s mořskou nestvůrou sice byla po trikové stránce vyvedená, ale nijak nezvýšila matný divácký prožitek. Spíše vyzdvihla dilema nad závěrečným hvězdičkovým ortelem filmu. Trikaři odvedli dobrou práci a ve filmu je na co se dívat, povinné Aptedovi time-outy, kterých si dával až podezřele mnoho, postupně zabíjely scenáristické originální nápady a nezbylo, než si povzdechnout a dotvořit si je ve vlastní mysli podle vlastní představivosti. Ostatně není vyloučeno, že právě tohle bylo záměrem tvůrců, a sice probudit divákovu fantazii a příběh rozvinout tak, jak se to Aptedovi nepodařilo. Jeho angažování pro akční fantasy byl obrovský přehmat. ()
Křesťansko - demokratická homofantasy, která donutí člověka přemýšlet, jak by se asi dal nejlíp ukřižovat lev. Nebo proč nevzali na palubu doktora Doolittla, či proč v tom hrají takové nehezké děti? Pan Lewis má tu smůlu, že už si nemůže vykouřit pořádný promotion a donutit ty parchanty nosit trička s Aslanem, chodit do kostela a pištět ve frontě na Vatikánskou premiéru. Vždyť proti Hery Potratovi je to pořád opravdový skvost! ()
Chvilku nervní a nudný začátek (díky malému rozmazlenému usmrkanci), pak dlouhá cesta za "dobrodružstvím" a hledáním samotného "ZLA" a když mě to celkem začalo bavit, tak byl konec. Škoda, že film neměl spád od samého začátku a prakticky začal až ve dvou třetinách, jinak by to bylo mnohem koukatelnější a zábavnější. u mě 45% s potenciálem mnohem větším. Ale sledovat se na to dalo bez nervů. ...až tedy na ten začátek (( :: ()
Třetí Narnie a konečně atraktivně. Plavba Jitřního poutníka přináší nekonečná moře fantaskního světa včetně všech monster a ostrovů v nekonečných dálkách. První půlka funguje jako "třetí" průvodce Narnií, ale mě ji dost kazil protivný nováček v posádce z našeho světa. Ten jeho obličej dává vzpomenout na obrázky dětí po srážce s betonovou zdí, ale proč ne. Druhá půlka již nabízí zajímavější příběh i svět, který konečně připomíná svůj žánr fantasy. Tajemné ostrovy, čarodějové, neviditelná stvoření a domy... a finále, které někomu připomene Krotitele duchů:). Bezproblémová zábava především pro mladší, které ale závěrečný souboj může trochu vyděsit (ta "hadí zrůda" se povedla). ()
|| Scenár: Christopher Markus, Stephen McFeely, Michael Petroni / Based on The Voyage of the Dawn Treader by C. S. Lewis | Hudba: David Arnold, Harry Gregson-Williams | Produkcia: Mark Johnson, Andrew Adamson, Philip Steuer | Distribúcia: 20th Century Fox | Štúdio: Walden Media, Dune Entertainment | Rozpočet: 155 miliónov $ | Tržby: 415,686,217 $ || ()
Galéria (76)
Zaujímavosti (8)
- Třetí díl ságy při rozpočtu 50 milionů amerických dolarů první víkend moc nezazářil, když vydělal „jen“ 24 milionů. Nakonec v Severní Americe utržil 104 miliony. Zbytek světa byl štědřejší a tak si snímek celosvětově přišel na 400,6 milionu dolarů. (pavlikv)
- Architekt Barry Robison chtěl vzdát hold všem, kteří pracovali na titulní lodi, a tak po dohodě s producenty a režisérem nechal pod nápis na vrcholu stěžně vepsat jejich jména. (pavlikv)
- Ve staré verzi knižního překladu se loď jmenuje „Cestovatel do úsvitu“. (Karlosik_4)
Reklama