Muž v tieni

Skoro se mi chce dát víc, protože tak zdánlivě poklidný, ale přitom každou minutou neskutečně dramatický a napínavý film jsem dlouho neviděl. Kromě pánů Brosnana a McGregora a precizní režie mistra P. je třeba vypíchnout vskutku povedenou hudbu Alexandra Desplata, roličku Eliho Wallacha (dědek jeden, jak to dělá, že pořád dělá?), postupně gradující atmosféru a závěrečnou čtvrthodinku. Házím čtyři a kousek. (08.09.2010)

Polanski natočil další ze svých úchvatných kousků. Působivá studiu síly textu, kvůli kterému je někdo ochoten i zabíjet se současným pohledem na proměnlivé politické vody, v kterých je politik závislý na schopnostech lidí okolo něho. Působivá atmosféra, která dává divákovi pocítit podstatu osamění a všudypřítomná paranoie, se z filmu ani na minutu neztrácí. Je úžasné sledovat, jak Polanski úmyslné volí obrazy (kontrast člověka čekající na svůj osud se studeným a depresivním počasím, budovami), architekturu budov, ladně na ně navazuje a neuhýbá. Chladná vypočitatelnost a vybroušená schopnost manipulace s divákem a jeho myšlením. Kdyby tu nebylo okatě digitální okno nebo zbytečné hledání v googlu, den po uvedení je to klasika. Takhle, si na to Muž ve stínu chvíli počká... PS:schválně, kdo jste si celou dobu víc všímali Ewana a jeho spisovatele, než samotného (což dokazuje i závěrečný záběr) nosného prvku příběhu, memoárů? PPS: je to celé "jen" deprese, z beznaděje k systému, kde vyhrává ten, co víc obětuje nebo chce více získat? (25.08.2010)

Stará dobrá filmárska škola od majstra Polanského. Napätie vo filme sa rozbieha pozvoľne a spolu s hlavným hrdinom postupne skladáme mozaiku záhad, aby sme sa popri riešení dozvedeli, že sme sa namočili do niečoho naozaj veľkého. Akčných scén tu prakticky niet, ak nerátam naháňačky, napriek tomu dokázal Polanski vytvoriť naozaj kvalitnú atmosféru človeka v ohrození. Nemalý podiel má na tom kvalitné herecké obsadenie na čele so štandartne dobrým E. McGregorom , ale hlavne vždy dokonalým T. Wilkinsonom. Pochvalu musím vyjadriť aj P. Brosnanovi. Jeho uhladená tvár mi nikdy nesedela, ale táto úloha mu sadla. Musím spomenúť, že ma naozaj potešilo obsadenie staručkého Eliho Wallacha, alias Tuca. Záverečná scéna nehody a lietajúcich papierov v Londýnskych uličkách je naozaj efektným tragickým a mysterióznym ukončením. 80%. (04.11.2010)

Stísněná atmosféra, limitované a "vylidněné" prostředí filmových lokalit, pocit spiknutí, velice Hitchcockovské, skvělá hudba (Alexandre Desplat), skvělá režie. Na konci jsem měl pocit, který už se o mě neotřel hodně dlouho, pocit absolutního filmového opojení, který mě již dlouhou dobu míjel. Pokud se odtrhneme od politického aspektu filmu, je třeba uznat že THE GHOST WRITER je především film pro film a funguje skvěle. Odsípá, má velmi solidní tempo, kde je divák okamžitě ponořen do děje s okamžitým rozjezdem a Polanski ho drží 120 minut v kleštích, je to svým způsobem kouzelné a je to přesně to, co podvědomě od filmu / thrilleru chci. Libil se mi i Polanskiho osobní otisk ve filmu v momentě, kdy se Lang nemůže vrátit do Británie, protože by byl souzen. Pro mě asi film roku 2010! (21.12.2010)

Není to vlastně žádná věda, jak se na konci dozvíme, ale Polanski tahá diváka celou dobu za nos velmi zručně. Ta chladná a odtažitá atmosféra, kterou vytváří uplakané počasí a jeden architektonicky vyšperkovaný dům, funguje. Není to klasická ‚schíza‘, ale McGregorova paranoia s přibývajícími minutami narůstá do netušených rozměrů, zvláště když se kolem něj pohybuje neméně výtečný herecký ansábl, a já čekal na vyvrcholení s nedočkavostí malého děcka. Podávání lístku je jedna z nejintenzivnějších scén roku. 4 a ½. [Filmová noc 2010] (19.06.2010)