Hitchcock

"...až uvidíte konečnou verzi s nádhernou, lyrickou hudbou pana Herrmanna..." Anthony Hopkins se pod nánosem latexu a za vycpaným břichem neztratil ani v nejmenším, Hitchcocka pouze neimituje, ale proste jě Hitchcockem, a tak to má být. Ačkoliv film nenabídne nic vyloženě neznámého (všechny ty historky o natáčení Psycha měly vousy už před pěknou řádkou let), stále baví a nenudí. Helen Mirren jako vždy dokonalá, Scarlett Johansson božsky krásná... A James D'Arcy je Anthonymu Perkinsovi tak nebezpečně podobný, že to snad ani není možné. Výborný biják se spoustou vtipných i vážných chvilek, který mohl být beze všeho mnohem delší. Škoda, že se nedočkáme dalšího dílu o Ptácích. (04.03.2013)

Půltucet hereckých hvězd, objektem zájmu taková režisérská ikona a přitom neumíme zaujmout, jen zoufale kloužeme po povrchu. Hitchcocka snímek představuje v pokročilém věku, kdy natáčel Psycho (protože chtěl dělat něco jiného, chtěl ještě zažít riskovat, znovu ochutnat tvůrčí svobodu), které kritika nejprve strhala, pak však po diváckém ohlasu svoje unáhlená tvrzení přehodnotila. Scénárista Terminálu Sacha Gervasi v pozici režiséra nepřekvapil, solidními kulisami prochází nezúčastněně, chybí konflikt, chybí napětí mezi postavami, není zvídavý, není dravý. Prostě další životopisné drama, na které nebude obtížné zapomenout. Z plejády slavných jmen bohužel nikdo zvlášť nevyniká. (03.07.2015)

Debut nedebut, mně se tenhle film líbil. Líbilo se mně, jak to režisér pojal trošku jinak, než jak u biografií bývá zvykem. Není totiž přímo řeč o Hitchcockovi, jako spíš o jeho nejslavnější chvíli v životě. Celé to všeobecné očekávání pak sráží fakt, jak se to samotný režisér rozhodl popsat. Ono je vlastně jedno, jaký život Hitchcock měl, důležité je, jak ho vedl, jak jednal a jak se ve svém okolí choval. No a tohle všechno tenhle film ukazuje. Samotný Hitchcock, kterého naprosto mistrně hraje Anthony Hopkins je naprosto unikátní postava, která s Vámi započne tento film a stejně tak ho s vámi zakončí. Samotný závěr je pro mě dokonce jeden z nejintenzivnějších biografických závěrů vůbec. A to v něm nejde o žádné emoce, stačí jenom, jak se ta scéna postaví. Samozřejmě ale nesmím zapomenout ani Helen Mirren a holky Scarlett Johansson a Jessicu Biel. Všechny tři zahrály svoje postavy skvěle a já jsem se tak mohl zase něco zajímavého dozvědět. Třeba i to, že v Hitchcockovi bylo tolika perfekcionismu, co mnoho dnešních režisérů postrádá a vyhání to ve svých filmech rozpočtem. (06.06.2013)

Film, na který si za pár měsíců už nikdo ani nevzpomene, přitom to tak dobře začalo. První půlhodina je dobrá, vlastně velmi dobrá a hlavně strašně zábavná. Úplně ve mně probudila natěšenost, myslela jsem si, že mě teď čeká příjemná filmová hodina a půl s dobrými herci. Velmi mě bavilo to pozadí vzniku filmu, od hledání inspirace, přes schůzku s cenzorem, až po samotné natáčení. Jenže krátce na to filmu začne docházet dech. Natáčení Psycha ustupuje do pozadí, Hitchcock se promění v žárlivého manžela a divák sleduje menší krizi manželského páru, kterou však Sacha Gervasi nezvládl vůbec prokreslit a jít do hloubky, takže vlastně vůbec nikoho nemůže zajímat. A dokonce dokázal ve druhé polovině z Hitchcocka udělat strašně nesympatickou postavu. Film na jedno zhlédnutí. (06.01.2013)

Film, který marně hledá konflikt, o kterém by mohl vyprávět, a tak si filmařsky dost bezradným způsobem vypomáhá tupě křečovitou karikaturou (tohle monstrum pod výraznou maskou nemá s Hitchcockem nic společného), posilováním známých klišé (hledání blondýny), vytvářením falešného napětí (manželská krize, žárlivé scény) a nepříliš výmluvných montáží o natáčení (kdy vlastně žádnou skutečnou scénu natáčení neuvidíte, sprchová scéna není prezentována jako filmařský výkon, ale pouhá prezentace Hitchcockových mindráků). Beru argument, že film o Hitchcockovi nemusí být realistický - což vskutku v žádném ohledu není -, jakkoli na hitchcockovském mýtu nutně parazituje a při pohledu na tvůrce "dirigujícícího" vyděšené výkřiky diváků si člověk říká, že tupější a tuto metaforu doslovněji inscenující parazitismus ani nemohl nabídnout. ___ Jenže tento film je také stylisticky nesoudržně natočený, což je způsobeno především tím, jak jsem napsal na začátku, že v důsledku vůbec neví, o čem má vyprávět: 1) O krizi vztahu dvou starých manželů? Ten je ale založený na tom, že se neděje nic, co se pravděpodobně nedělo nikdy předtím. 2) O konfliktu mezi tvůrcem a systémem? Pak by musela za studiem stát nějaká silná postava kladoucí skutečné překážky, nejen jeden smlouvající obchodník a jeden slabý cenzor (to vyřešení na konci působí jak špatný vtip na diváka). 3) O osobní krizi silného tvůrce, kdy vede rozpolcené rozhovory s vizí sériového vraha, šmíruje herečky a nadrženě hladí fotky svých hvězd? Tam nedochází k žádnému vývoji, vrah bezdůvodně z představ zmizí a herečky bude šmírovat i do budoucna. 4) O natáčení filmu? Kromě již zmíněné absence detailnějšího představení alespoň jedné natáčené scény - dobře, je tam Hitchcockův monolog při jízdě hrdinky autem - ze snímku nevyplývá ani to, v čem by mělo být kromě své kampaně (jíž se přisuzuje až snad příliš velký význam) toto natáčení výjimečné, natož výsledný film... zmiňuje se silná úvodní scéna, ale proč by měla být silná, to nikdo neřekne. ___ Jinými slovy, namísto Hitchcocka upřímně doporučuji vynikající drama "RKO 281" o natáčení Občana Kanea, které se daří Hitchcocka překonávat ve všech ohledech, v nichž chce uspět... a zároveň nabízí i mnohem komplexnější historický souvislostní rámec než toto z kontextu palčivě vytržené drama. (13.01.2013)