Réžia:
Josef MachScenár:
Karel FeixKamera:
Josef HanušHudba:
Ludvík PodéšťHrajú:
Jiří Sovák, Jiřina Petrovická, Jana Hlaváčová, Petr Kostka, Rudolf Hrušínský, Karel Effa, Václav Lohniský, Josef Hlinomaz, Eman Fiala, Martin Růžek (viac)Obsahy(1)
Mezi vesničkami Zbořov a Spáňovice je každý týden přemisťována pojízdná kaplička svatého Floriána. Sedláka Floriána Jírovce, který musí pro tuto akci poskytovat své koně, už to nebaví, a podporuje proto návrh, aby byla postavena ve Zbořově řádná zděná kaplička. V noci ho navštíví sám světec a za jeho snahu se mu odmění zázrakem. Sešle mu s nebe zlatou šňůru, kterou lze regulovat počasí. Jírovec brzy udivuje své spoluobčany přesnými meteorologickými předpověďmi. Na nedělních mších se v blízkém městečku Caparticích schází místní smetánka v čele se senilním baronem Hubertem. Sedlákovým údajným schopnostem se vysmívají. Ten však předpoví sníh, který doma spustí tajně jeho žena Markyta, a Jírovec se proslaví. V jeho vsi se začnou lidé bouřit proti stálým změnám počasí. Uražený Jírovec proto celé léto nechá pršet jen na své pozemky. Vytvoří tak rajskou zahradu, která se stane poutním místem. O ruku Barušky, dcery slavného Jírovce, se začnou zajímat nápadníci. Ta však už dlouho miluje svého Václava a panský život odmítá. Ani Markyta nechce dělat "dámu". Baruška proto podstatu zázraku prozradí Václavovi, a ten v noci přetne šňůru, která se vznese do nebe. Vše se tím vrátí k normálnímu pořádku. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (40)
Povětrnostní groteska v Ladově hávu, fíha. Na konec přeci jenom uznávám jisté komediální (a charlestonové) prvky, oceňuji pokračování v poetice Hrátek a Pandrholy, která dnes už jen připomíná dávno zapomenutou barrandovskou invenci. Naštěstí později ještě inspirovala televizní výpravu, než byla zapomenuta úplně. Příběh je marnotratný až běda, ale zato obsazení je velice kypré. A kromě koloritu městečka, které tak skvěle odkazuje na Verneovky Zemanova typu, je tu hned celá řada nečekaných liebespaarů. Hlaváčová/Kostka, Bek/Thielová (oblíbeni již od Florence 13,30) a například Bohdalová/Brodský. Fialová, Effa a Hrušínský jsou opět naprosto suverénními extrémisty a hravě zastiňují ve svých epizodkách Sováka v titulní roli. Fialová s puškou, Effa a Hrušínský v rouše náboženském. Suma sumárum patří tedy Florián k filmům, které není potřeba tolik potlačovat na TV obrazovkách dneška. ()
Těžko říci, co autoři tímto filmem zamýšleli. Mělo to být umění, pohádka, parodie, satira nebo jen obyčejný útok na maloměšťáctví a vesničanství? Každopádně poměrně jednoduchý příběh radního, který získá díky daru sv. Floriána moc nad počasím, je zasazena do pohádkově malovaných kulis, v nichž se představí známí a dobří herci, aby spíše přehrávali a za občas šílené hudby na sebe pořvávali. Nelze zapomenout na parodii na církev a její představitele, jimž se filmaři buď chtěli vysmát nebo ukázat, kam vede lidská pýcha, hloupost a chamtivost. Každopádně film, u kterého se moc smát nedá. ()
Je to jedna z nejstylovějších ze stylizovaných komediálních podívaných. Nejvýraznější a nejosobitější složkou je originální výtvarný rukopis, pod který se podepsali především Leoš Karen a Miloš Červinka. Když se k tomu přidá uličnická hravost s tvarem, zvukem, světlem, tmou a pohybem, je o netradiční obrazovou lahůdku postaráno. A říkat tomu můžeme groteska, fraška, či satirická veselohra. Příběh není složitý, nedosahuje sice stejné ojedinělé kvality jako výtvarný prvek, ale i přesto je stále stylizovaný do jednoho celku netradičního zážitku. Moc a možnost jejího zneužití je stavebním nosníkem satirického pohledu na společnost. Hlavní postavou pestrobarevného výtvoru je jeden z vůdčích sedláků Florián Jírovec (sympatický Jiří Sovák) s vlastní tvrdohlavou cestou za šťastným soukromým životem. Díky zázračnému daru se stává důležitým mocenským hráčem s dopady na celou společnost v širokém okolí jeho rodného kraje. A roztáčí se úsměvná i smutná hra o uchopení moci: využívání, zneužívání, regulování, podrobení, přiživení, zesměšňování, zveličování, podbízení, přetvařování, pochlebování i naléhavé snahy o převzetí. Důležitou postavou ve hře o moc je farář z Capartic (dobrý Rudolf Hrušínský) ve stálém pokušení o přisvojení a podmanění zázračné moci. Nejhravější postavou je varhaník a účetní Hroznata (skvělý Josef Bek) s posedlou zálibou v uchvacování svobodných i zadaných a znuděných paniček. Floriánovou oporou je poslušná manželka Markyta (Jiřina Petrovická), Floriánovou starostí je jeho dcera Baruška (zajímavá Jana Hlaváčová) s množícími se nabídkami k sňatku. Z dalších rolí: neodbytný a vytrvalý vyvolený nápadník Barušky Václav (Petr Kostka), podbízivý šéfredaktor Kostrbatý (Bohuš Záhorský), pochybovačný posměváček a konkurenční šéfredaktor Hladký (zajímavý Martin Růžek), nerozhodný profesor a nápadník Hňupka (Vlastimil Brodský), úslužný a vystrašený kostelník Kalina (dobrý Karel Effa), Floriánův nejodhodlanější oponent a rival Jíra Vondrák (zajímavý Václav Lohniský), nejžádanější nápadník a baron Hubert Eugen z Nohavic (Lubomír Lipský st.), či trofeje ze sbírky pana Hroznaty paní Smělá (šarmantní Valentina Thielová), paní Hladká (půvabná Květa Fialová), paní Podstatná (elegantní Stanislava Seimlová) a okouzlená sborová pěvkyně Františka (pohledná Růžena Merunková). Různorodých postaviček je mnoho a zastoupena je každá chuť i barevný odstín. Vše doplňuje svým podmanivým hlasem vypravěč Karel Höger. Takových stylisticky vydařených filmových výtvorů není mnoho. Litovat se sice může trochu odbytý scénář, ale nápaditá hravost, sarkastická kousavost a obrazové obžerství jsou jednoznačné přednosti, které zaručují nevšední filmový zážitek. ()
Zapomenutá filmová pohádka odehrávající se v Ladových kulisách. Sedlák Florián (J. Sovák) dostane moc ovlivnovat počasí a náležitě si to užívá stane se i starostou, ale sláva polní tráva.... A i on pochopí, že ta moc mu nepřínáší nic dobrého. Ostaní postavy jsou při nejmenším zvláštní viz postava co hraje J. Bek když, v kostele zpívá a hraje na varhany jak někde v náký skupině. Nebo kněz R. Hrušínský. Celé to působí jako taková moralita formou grotesky. Velice zvláštní film. ()
Místy je to velmi jednoduchý a navíc jaksi ulepený (nevím, jak ten pocit popsat lépe) film, ale pořád se na něj dá dívat bez větší úhony. K takovým Hrátkám s čertem mohou sice kulisy jen obdivně vzhlížet, ale Florián je zase plný výborných herců, na něž je radost pohledět (všem samozřejmě kraluje Jiří Sovák), a nejrůznější vtipy se tu skrývají úplně všude - i v hudbě. ()
Galéria (3)
Fotka © Filmové studio Barrandov
Zaujímavosti (2)
- Snímek byl natočen na motivy humoresky spisovatele Karla Matěje Čapka-Choda "Jírovec a jeho svatý patron". (Terva)
Reklama