Na konci města

Čekal jsem hrůzu nejhrůzovatější, dostal jsem snímek, který je sice plný historických hovadin, ale zase v něm nehraje Rudolf Deyl mladší. A ta detektivní zápletka mi opravdu připadla docela povedená a relativně napínavá, holt Eduard Fiker měl i slabší chvilky, ale jinak z jeho pera vychází mnoho vynikajících detektivek. Jen ty soukromé trable vyšetřovatelů jsou zbytečné a evokují spíš, že by měly být více rozvedeny v dalších dílech tohoto filmu. 50%. (11.05.2020)

Film nesoucí více než detektivní příběh především komunistickou dělnickou ideologii. Staré pořádky jsou zde souhrnně označeny za vykořisťovatelské nebo kšeftmanské s přímým odkazem na období První republiky. Naopak dělnické postavy jsou zde prezentovány jako ryzí a neúplatné, což bylo místy přímo nesnesitelné. Námět sám sice není přímo originální, trochu zkratkovitý, ale celkem to šlo. Rudolf Hrušínský podal velmi slušný výkon, ovšem více mě pobavila postava zhýralého bezskrupolózního továrníka (V. Vejražka), což byl ve skutečnosti komouš jako poleno... (26.05.2013)

Když se tak dívám na staré komunistické filmy, tak Vejražku zavřít okamžitě, co se objeví na plátně, ušetří se tím čas a náklady na natáčení. Jinak bych ale v tomhle díle jeho roli za tak zápornou nepovažoval - holt poctivý prvorepublikový architekt se snaží stabilitu domu pojistit všemi prostředky, a tak místo tradičního zvířete nebo dítěte zazdí do základů rovnou pana majitele. Čímž jsem prozradil konec celé detektivky, chéché, vaše chyba, máte se na to nejdřív podívat a pak teprve číst komentáře. (29.03.2013)

Průměrná detektivka, která zcela zapadla a která záhy vymizí i z paměti diváka. Výstavba nové čtvrti začala při výkopových pracech nálezem lidských pozůstatků z doby první republiky. Kriminalisté odhalují případ laxně postaveného činžovního domu, který měl být postaven lacino, aby přinesl větší zisky majiteli, a tak se nedbalo na bezpečnostní předpisy u stavby s pohyblivým podložím. Jak je psáno v obsahu, film dlouho zůstává přešlapovat na místě, není divu, že jsem několikrát podlehl při sledování mikrospánku. Závěr filmu je ovšem v intencích 50. let - na místě původního činžáku je dětské hřiště, kde si matky a babičky vozí děti na kočárcích a ty větší si hrají na písku a na hřišti... (22.12.2020)

Teda nevim, co se vleče. Klady: Vynikající herecké výkony Nedbala, Hrušinského, Záhorského. Skvělá režie Cikána. Dojem, že se jedná o akci mord party rady Vacátka v r. 1932. Jenže ne, je to 20 let starý případ. Zajímavý motiv: vražda? zabití? úmrtí? Zápory: Cílená agitka komunismu, vychytralá. Žádnej hrdinnej soudruh, žádná strana. Zlý stavitel ohrožující životy nájemníků (analogie Neffova Hercoga a Nedobyla) , nezaměstnanost, zoufalství. Domácí neví, zda má sociální cit, nebo zda má býti hajzlem, jen šmelinář Ruda Hrušinský je stejně neoblíben u Masarykovské policie , jako u SNB. Ale pracuje! No z toho hrdinu neuděláme, je to navíc kurevník. Jen v závěru na vás ten kámen propagandy padne, patrně padnul i na zkušeného Cikána. Policajt, co normálně chodí v saku a má vzdělaní, si navlíkne uniformu a jde na rande. Společně s láskou pozorují plné koupaliště šťastných dětí vybudované v akci ZET. Věz diváče! Už tu nejsou zlí stavitelé a zmatení kapitalisté. Je tu ráj. Ať žije Klement Gottwald! (21.05.2018)