Tri sezóny v pekle

No... po pravde, toto ma veľmi nenadchlo. Všeobecne mám rád filmy z predvojnového, vojnového či povojnového obdobia. Pravidlo číslo 1 - film musí mať príbeh. Toto je všetkým ostatným zložkám filmu nadradené, i keď výnimky existujú. Po 60-70 min. nudy som si hovoril, že už by sa mohol začať nejaký risovať. To čo z neho nakoniec vzišlo by sa v inom filme dalo vypovedať za 20 minút. Po technickej stránke je film dokonalý. Na české i slovenské pomery film až neskutočne dýcha dobou. Jednoducho atmosféra je výborná, hudba i réžia, to všetko je super. Výsledný dojem mi dosť kazil aj Kryštof Hádek, ktorý mi veľmi nesedí. Naopak tradične dobrý bol Ľ. Kostelný, ale aj neopozeraná poľská herečka K. Gruszková. Nepočítal som koľkokrát zaznelo vo filme slovo hovno, ale pre mňa je tento film, i keď technicky dokonalý a pekne zabalený, tiež tak nejako o hovne. 60% (30.05.2011)

Ačkoliv titulky hlásají inspiraci tvorbou Egona Bondyho, nemusíte se s ní nijak blíže seznamovat. Snímek existuje sám o sobě, nestaví zase tolik na příběhu, jako na originalitě zpracování a vizuální podobě. Pro milovníky nových postupů v české kinematografii povinnost, pro odpůrce rádoby frajírků sebevražda. (07.11.2010)

V době uvedení do kin provázely snímek rozporuplné reakce od nadšených ovací až po výrazné rozpaky. Přiznám se, že jsem Mašínově prvotině příliš nevěřil a tak jsem se filmu tehdy vyhnul. Přišel čas dohnat resty a dostavilo se víc než příjemné překvapení. Tři sezóny v pekle jsou především pečlivě a poctivě natočené - taková profesionalita spojená se solidním rozpočtem nebývá u nás zvykem. Je sice pravda, že jsou možná až příliš učesané a osobně bych byl radši, kdyby byly víc surreálnější a provokativnější (Bondy by mě jako měšťáka měl s prominutím víc "srát"), ale Mašín se zkrátka a s ohledem na malý trh i správně rozhodl udělat film pro širší vrstvy diváků, které osudy a dílo tohohle enfant terrible české kultury zas tak moc nezajímají. Shoduju se s pohledem Marigolda - kvalitní film, který sice není na čistých 5 hvězdiček, ale který by měl být v červené barvě a tak v tomhle případě rád zaokrouhluji nahoru. Už pro přítomnost charizmatické Karoliny Gruszky, která do puntíku splňuje moji představu Bondovy osudové ženy, která dokázala své okolí a především muže stále udržovat na prahu šílenství. Jo, pro takovou se dá umřít, ale raději od ní utíkat hodně daleko... Celkový dojem: 90 %. (20.07.2011)

Hezká a v každém ohledu profesionální filmařina, ale vinou IMHO takřka bezkonfliktního děje mě to v podstatě nechalo úplně chladným. Holt mě asi příliš neoslovují příběhy o pozérských rádoby rebelech, kteří jsou ve skutečnosti spíš otravnými sockami (byť nepochybně inteligentními!). Na další projekt Tomáše Mašína jsem ale každopádně velmi zvědav, ten člověk je evidentně zručný a sebejistý fachman... 60 - 70 % (17.05.2011)

Jít si svojí cestou. Ta v závěru filmu vyřčená premisa metaforicky spojuje režiséra Tomáše Mašína s hlavní postavou jeho tak osobitého celovečerního debutu. Který jiný režisér by se rozhodl jít podobně pokornou cestu a nejdříve si osahat řemeslo a vysloužit si ostruhy v reklamním průmyslu a ve videoklipové branži, doslova ovládnout tato trochu přehlížené audiovizuální odvětví a komerčně z něho vytěžit dostatek prostředků na financování svého celovečerního debutu, čímž se stává téměř naprosto nezávislým, stejně jako hrdina jeho filmu? Ona nezávislost má sice také své hranice, ale i přesto je to cesta ojedinělá. Stejně jako rozhodnutí věnovat se osudu dnes zcela přehlíženému fenoménu levicové inteligence přiklánějící se k marxismu, stojící však stranou komunistické strany a jejího režimu. Hlavní postava zjevně inspirovaná postavou Zbyňka Fišera alias Egona Bondyho je skutečně ryzí individuál a jeho filmové osudy se mohou jevit jako symbolické, mají však reálný základ. Coby největší klad Mašínova filmu lze hodnotit onu zvláštní dobovou atmosféru a vizuální stránku filmu, ideové vyznění je trochu sporné, protože Mašín zjevně chce zůstat na bázi filmového tvaru konformní, byť točí o pravé esenci nonkonformismu. Stejný problém ale mají např. snímky o markýzi de Sade atd., do jaké míry mají být zvolené výrazové prostředky kontroverzní v souladu s kontroverzí reálného předobrazu. Jistě by bylo zajímavé vidět šířeji uchopený námět reflektující nejen spíše symbolický příběh o výrazném jedinci snažícím se koexistovat v prostoru ovládaném totalitním režimem, ale třeba o celé generaci levicově zaměřených intelektuálů stojících mimo komunistickou stranu, či třeba o osudech českých surrealistů kolem surrealistické skupiny (Karel Hynek, Zbyněk Havlíček, Vratislav Effenbergr, Karel Teige atd.) či českých trockistů (Záviš Kalandra, Ivan Vodseďálek), to nám snad někdy nabídne jiný podobně ambiciozní projekt. O Egonu Bondym vlastně ani nemusíte jako divák nic vědět, ale přesto si vás získá charismatický Kryštof Hádek ve své zřejmě životní roli. Je zajímavé sledovat jeho umělecký růst a ten fakt, že dnes již utáhne i takovouto velkou porci charakterního herectví. 3 sezóny v pekle jsou prostě v kontextu české polistopadové kinematografie jiný film. A jak je vidět, je velmi důležité Jít si svojí cestou. (28.04.2011)