Detroit Metal City

Nesnáším metal, nemusím Evu a Vaška, nemám rád násilí a rozhodně bych nechtěl, aby mě někdo zastihl při sledování tohohle seriálu... Byl to nářez! Všichni mluví tak rychle, jako kdyby to byla nějaká soutěž, a není sranda stíhat titulky. Opravdu nezávidím tomu, kdo je bude jednou překládat. A stejně jako je seriál nadupaný rychlostí, tak je přecpaný i nápadama a různýma druhama vtipů. Například se mi dost líbilo srovnání jemné libozvučné písničky s brutální násilnou metalárnou podle stejné melodie. Jen nevím, jestli bude seriál tak zajímavý i pro metaláky. Přecejen si to z nich dost často dělá děsnou legraci. Na druhou stranu mě to odhalilo pár pozitivních stránek tohohle ehm... zpěvu :-) (11.08.2009)

Absolutní nářez od studia 4°C. Kdo zná hudební prostředí ve kterém se seriál pohybuje a ze kterého si dělá zdařile srandu, tak bude nadšen. I prol idi, kterým punk, black, death, metal obecně nic neříká je tu šance, že se jim to líbit bude. Ale neužijí si ty nádherné odkazy a vtípky. Tohle se dá vidět více než jednou! Je mi líto těch, kterým se seriál nelíbil. Na Yukifestu u toho lidi umírali smíchy. (02.02.2009)

Uf, tohle nebyl nářez, ani náhul, ale doslov náflus! Není to úplně anime pro princezničky v rukavičkách, protože povídání o tom, jak jeden zakřiknutý školák v démona metalových pekel se proměňuje, není vhodný pro nejcitlivější. Parodování lidi milující či nesnášející buďto skandinávský popík či totálně z řetězů utrženou death metalovou kapelu se veze po těch nejabsurdnějších slokách plný smrti či znásilňování, ať už je to konkurent, masochistický kapitalistický prase anebo rovnou televizní věž. Nůžky mězi těmito světy jsou roztahovány nadoraz jako Krauserovy nohy při "GO TO DMC!" a hlavní postava funguje jako nereálné pojítko, které to věčně nemá úplně pod kontrolou. Většinu času sledujeme satirizující eskapády plný vhodných náhodiček a pokud si zvyknete na nespoutané klení a znesvěcování všeho na ráně, budete metaforicky vlhnout. Časem to drobet omrzí, protože už tak nějak čekáme, že Krauser všechno přejede nebo vojede a ono to nějak dopadne, ale to vůbec nevadí. Problém jsem měl spíš s formou, kdy jsem byl snad poprvé svědkem absolutní iregularity natáčecího formátu (aspoň, že stopáž byla pevná na svěžích 12 minutách). Jednou to je šikmo, pak na stojáka, poté drobný čtvereček (i toho zkoseného se dočkáme) a kresba je prostší jak Negishiho brakoidní slaďáky. A jak bylo zmíněno, rychlost mluvy mi taky dvakrát neimponovala. Dlouho jsem přemýšlel, jakým hodnocením to zabiji, ale masochisticky tomu nacpu slabší 4*. (13.12.2020)

Pozoruhodné dílo, kterému jsem se dlouhé měsíce vyhýbal. Složeno ze třinácti třináctiminutových episod (všetně OP / ED) je to anime s minimální časovou náročností. Vypovídá o náctiletém Negishim, který miluje "přiteplený" styl muziky. Bohužel však skončil u Death Metalu, kde vystupuje jako postava Krauser II, ďábel v reálném světě. Prolínání těchto dvou osobností, lehký humor a hlavně soustava náhod, na to vše se můžete těšit v DMC. Samotnému anime bych dal tak 3 hvězdičky, ale manažerka DMC a její hlášky a také poslední 13. díl mi hodnocení zvedl o jednu. Doporučuji všem. Ne jen milovníkům hudby. 75% (25.12.2010)

Nehorázný a ukrutně úchylný náser ! Negishi je prostě magor s hodně vážnými psychickými problémy, které ventiluje skrz jeho druhé já jménem Krauser, jenž ojíždí na co narazí a plive holkám do ksichtu... ale jinak je to velmi milý chlapec. DMC mi hodně stylem připomínalo Cromartie High School, i když tam ten humor spočíval v něčem úplně jiném :) Animace a kresba je jednoduchá, ale to přidává na celkové ujetosti celého díla. Takže doporučení je nasnadě.. FUCKING RAPE THIS BITCH ! (23.11.2011)