Letiště nepřijímá

40% — Takový mírně nudný psychologický film z konce 50. let. Navzdory jisté poplatnosti době vzniku, ať už v politické nebo technické rovině, vlastní příběh není tak špatný. Samozřejmě, že chápaví nadřízení soudruzi dají namistrovanému egoistovi, který je však kvalitním pilotem, lekci a on ji nakonec pokorně přijme a pochopí, kde je jeho místo ve společnosti. Ale ten „milostný“ trojúhelník (dva muži kolem sobecké ženy, která si je vychytrale obtočila kolem prstu) — schválně to píšu do uvozovek — byl docela zajímavý. Jen to bylo natočeno poněkud nudně. Jistou pikantérii vidím v tom, že scénář napsal Pavel Kohout a roli trochu slabošského „rozvraceče rodiny“ zahrál Vladimír Ráž, který před lety při natáčení Pyšné princezny Kohoutovi skutečně odloudil jeho tehdejší manželku Alenu Vránovou, což Kohout velice těžce nesl a snažil se to Rážovi zavařit na vysokých místech. Kdoví, co jej vedlo k napsání zrovna tohoto scénáře. (10.02.2017)

Tak předně..i já se musím pousmát nad naopak naivností textu obsahu distributora stejně tak nad komenty některých... Přirovnávat tenhle film k Únosu může jen absolutní neznalec. Já jsem byl naopak velmi překvapen civilností i faktem, že film je prakticky prostý jakékoliv propagandy a i když tam sem tam padne slovo soudruzi má to daleko k budovatelským filmům těch let. Josef Bek tu nekočíruje ,,Škodověnku'' z Prahy do KV, ale přelétává nové proudové Tu-104 (ano vyrobené v CCCP) už v kamufláži ČSA z Moskvy, kde absolvoval s ostatními československými piloty zácvik. Zavedení moderních proudových ,,Túček'' náhradou za vrtulové Iljušiny IL-14 a IL-18 byla skutečně revoluce v našem poválečném letectví, podobně jako krapet dřívější revoluce v naší ČSLA po zavedení prvních proudových Migů - 15. Pro civilní dopravu bylo nutné konkurovat západním spojům, kde už také začínala létat trysková letadla. Zkracovaly se časy doletu a zlepšoval komfort na palubách. Nové mašiny, leckdy už částečně automatizované si však žádaly řádně proškolené osádky. Josef Bek zde hraje jednoho z nejlepších pilotů aerolinií. Ví to o sobě a považuje se za neomylného. Bohužel je často pryč a doma mu to moc neklape. Jeho přítelkyně (Kačírková) je doma často sama a začne jí být blízký dispečer z věže (Ráž), Bekův přítel. Ten o jejich poměru nic neví, hádky s drahou polovičkou ale způsobí, že začne dělat při závěrečných zkouškách chyby. To má za následek, že jej vedení letiště určí na lety s Túčkem jako kopilota. To jeho hrdost nesnese a rozhodne se od ČSA odejít. Vedení ČSA s ním rozvázat poměr nechce, potřebuje zkušené piloty navíc proškolené na nové stroje. Nemůže ale dopustit aby kvůli osobním problémům letoun s cestujícími někde havaroval... A tak Bek odchází s neschopenkou na nemocenskou rozhodnut si dát věci doma do pořádku.... -------- Musím přiznat, že jsem byl mile překvapen celým tímto snímkem. Herecké výkony byly vynikající, každá postava tam měla své místo... mladý navigátor Munzar, krásná letuška Daníčková, pilot Otto Šimánek (který tentokráte nechodil po křídle, ale pevně a jistě držel knypl nového tryskáče :-) i Korbelář v roli velitele osádek. všem to moc seklo v těch uniformách s prýmky na rukávech... Holt páni piloti, třída sama pro sebe :-) ! Zaujme i tehdejší pohled na letiště v Ruzyni i fakt, že po posledním nočním letu na věži poslední zhasnul a zamknul :-))) !!!! Pravda, ta dramatická rovina šla asi vytočit asi více aby šla ručička do červeného, ale i tak jsem by spokojen. A abych trochu zamíchal zdejším bídným hodnocením, dávám o půl hvězdy nahoru. Za mně je to tedy za 4 cigarety z Moskvy. * * * * (27.12.2017)

Tenhle film už ztratil hodně ze svého jasu a slávy. Vzpomínám si, že v době svého vzniku to byl film velmi oblíbený. Námět nebyl až tak špatný, ale pokusil se skloubit oslavu náročného povolání pilotů dopravních letadel s manželskou krizí. Josef Bek byl nejlepší pilot našich aerolinií a měl létat na nejmodernějším tryskovém stroji. Jenže byl z dnešního pohledu workoholik, navíc však namyšlený a paličatý. Letadla pro něho byla víc než manželka,která samotu z tříměsíčního kursu létání na túčku v Moskvě vyřešila nevěrou se sousedem - pilotovým kamarádem a důstojníkem řízení letového provozu... Po návratu se to všechno nějak zamotalo do různých zápletek, z nichž vyšel náš paličák špatně z pilotního přezkoušení, postavil si hlavu a začal opravovat sousedům auta. Jenže pak si to rozmyslel a byl rád, že mohl létat aspoň na aerotaxi... Ve skutečnosti ten film byl dost nudný a herci to nezachránili. Slabší tři hvězdičky, za ty vzpomínky na dětství. (27.04.2017)

Filmový distributor Letiště nepřijímá patrně píše bez znalosti kontextu a zřejmě neviděl jiné československé snímky dané doby, nebo je to nějaký zavilý odpůrce režiséra Čeňka Duby, jinak si nedovedu vysvětlit, proč do oficiálního textu filmu napsal tak neobjektivní soud. Já byl naopak překvapen, jak dobrý film vůbec mohl vzniknout v době schématických budovatelských agitek. Skutečně Čeněk Duba se až překvapivě vyhnul tendenčnímu zobrazení dobových nešvarů či naopak budovatelských úspěchů a natočil psychologický film z obecně atraktivního leteckého prostředí, v něm lze jistě vystopovat propagandistické rysy (rozhovor s ,,buržoazním" majitelem sportovního kabrioletu při mytí Spartaka třeba...), přesto adorace sovětského leteckého průmyslu je stále tak nějak v mezích a hlavně za ní stojí reálné základy. Navíc úplně schází jakýkoliv budovatelský patos či agitační nadšení. Ale špatné filmy se v 50. letech netočily jen u nás, taková americká produkce té doby také není právě košer a toto období lze označit obecně jako úpadkové (za čímž lze hledat především studenou válku). Čeněk Duba se vůbec rád ve svých filmech věnoval tematice letectví a tohle je nesporný vrchol této jeho fascinace. Jeho černobílý pokus o zobrazení světa skutečných a pravých mužů je opravdu dosti povedený a má po těch letech i dnes své nesporné kouzlo. Navíc Josef Bek v letecké uniformě splňuje všechna kritéria ,,mužství" a ,,hrdiny staré školy" a může se směle poměřovat třeba s legendou legend Johnem Waynem, neboť Letiště nepřijímá hravě zastíní třeba o 5 let mladší Wellmanovo Rozbouřené nebe, v němž John Wayne hraje právě pilota dopravního letadla - samozřejmě s neodmyslitelnou dobovou proprietou - cigaretou zapálenou v kokpitu letadla. I když žánrově se oba filmy víceméně míjejí, lze porovnat stav filmového průmyslu - a ten československý na tom nebyl (pokud ho úplně nesvázala bondáž propagandy a cenzury) ještě zdaleka tak špatně... (30.12.2011)

Zase ty vypečený oficiální texty distributora. Když jsem si tady přečet o "naivnim obdivu", čekal jsem, že film bude hlavně o těch letadlech. Někomu možná připadá neuvěřitelný, že kdysi vzbuzovalo proudový dopravní letadlo obdiv. Světe div se, ale v roce 1959 to opravdu byla celkem žhavá novinka, takže obdiv byl naprosto pochopitelnej. Jinak film je na téma milostnej trojúhelník. Osobně vztahový filmy zrovna dvakrát nemusim. Potěšilo mě, že na femme fatale (Kačírková), která se chovala jako klasická vychcaná svině, se oba její amanti (Bek a Ráž) nakonec vysrali. Jinak hustý je, že hlavní hrdina přestal kouřit a odmítal nabídnutý cigára (dokonce i ruský). Všichni ostatní měli samozřejmě nesutále v hubě machorku. (06.07.2012)