Synové hor

Škoda té ideologie, i když jí tam nebylo tak moc vezmeme-li v úvahu rok vzniku filmu. Smrt obou závodníků je vlastně nejtragičtější údalostí z prostředí lyžařských závodů u nás. Příběh bere za srdce hlavně proto, že se jeden z hrdinů vrátil pro kamaráda. Dokonce dal Vrbata svému druhovi i svůj kabát, jak se později zjistilo. I naše hory umí být kruté a umí brát životy a nelze je podceňovat. Synové hor jsou smutným příběhem o lyžařském závodě a hrdinství. Bohužel příběhem se špatným koncem. Také se přikláním k většině - ta závěrečná sněhová bouře brala dech i doma v teple na gauči. Tenhle příběh by si rozhodně zasloužil modernější verzi oproštěnou od té ideologické omáčky. * * * (25.03.2013)

Jedna z nejznámějších tragedií českého sportu ve velmi milém zpracování. Ideologické zatížení je vcelku snesitelné. Ani protiněmecké tendence nejsou tak silné. Během samotného osudného závodu se stávají kamarádi i z Hanče a jeho největšího soupeře Bartla. Poslední Hančův rok, jeho manželství, problémy i ambice jsou zachyceny velmi střídmě, ale pravdivě. Po celý snímek visí ve vzduchu očekávání známé tragédie, což mu dodává zajímavý nádech. Vlastní závod a jeho nešťastné rozuzlení jsou pak působivým dovršením celého filmu. Důstojná pocta slavným českým průkopníkům lyžování a sportu jako takového. (04.09.2006)

Strhující drama přátelství dvou kamarádů a obrovské lásce k lyžování, která je nakonec oba stojí život. Díky natáčení v opravdových reáliích horského zasněženého prostředí je film silný a nepůsobí lacinou studiovkou. Pěkně se blýskl i hudební skladatel Jiří Šust. Když jsem kolikrát film viděl jako děcko, poslední scéna mě vždycky doslova uhranula. A je tomu tak i dnes. Tenhle film nestárne a patří k našim nejlépe natočeným dramatům podle skutečných událostí. (01.10.2018)

První polovina je do značné míry ovlivněná dobovou ideologií, což se dá skousnout jen kvůli autentickému zachycení života na horách. Druhá polovina týkajícího se samotného závodu je podstatně zajímavější a lepší, ačkoliv i zde je ideologie přítomná ("Němci nesmí vyhrát"), jenže to není ani tak tím, že by byla nějak mistrně natočená, ale čistě díky neuvěřitelnému příběhu, který jako mnoho dalších hrdinských/zbytečných/záhadných/předčasných úmrtí lidi vždy tak fascinuje. Když tady lidé píšou, že snímek zachycuje krásnou sílu přátelství a podobně, tak do filmu jen projektují své vlastní vědomosti o reálné události. Nijak zvlášť to akcentováno není. Vrbata Hančovi pomůže ne proto, že by k tomu ten film směřoval, ale protože mu to tak předepsal scenárista. Synové hor je film průměrně napsaný a zrežírovaný, prodchnutý atmosférou doby vzniku, přesto z něj však (hlavně v druhé polovině) nepříjemně zamrazí. (pun absolutely intended). A Josef Bek je herecké poleno, jeho projev, to jsou šílené deklamace. (19.06.2013)

Dobovým schematismem 50. let jen tu a tam problýsklo dnešním pohledem akceptovatelné filmové dílo - a tohle je ten vzácný případ. Povedený černobílý biografický snímek o pionýrech lyžařského sportu v Čechách a obtížných dobových sociálních poměrech (což je samozřejmě rys poplatný době vzniku). Někteří literární historici označují dobu 50. let 20. století za čtvrtou fázi národního obrození a Synové hor tuhle teorii dokonale naplňují...akcentuje se německý živel ohrožující slovanské (české) obyvatelstvo, hraje se Jirásek...dobově poplatná je i až dogmatická neznalost německého jazyka hlavní postavy, kdy člověk pocházející ze Sudet, z česko-německého jazykového prostředí komunikuje i s Němci výhradně jen česky a druzí mu dokonce musejí překládat, což zní nanejvýš nevěrohodně... (26.12.2021)