Sovietsky príbeh

Pokládám si stále stejnou otázku, jako je na začátku tohoto dokumentu. Proč jsou nacistické symboly a nacismus všeobecně zakázány a komunismus nikoliv? Když mezi těmito ideologiemi není žádný rozdíl. Nacisti byli (alespoň většina z nich) za své činy souzeni a potrestáni ale u komunistů se po jejich pádu tak nestalo a většina z nich si žila nebo žije vesela dál a jejich slavná strana dělá jako by se nic nestalo a to zamordovali a zničili životy mnohem více lidem než nacisti. Stalin byl největší vrah v dějinách, Hitler byl proti němu jenom ,,slabý" odvar. (24.05.2013)

Výborně udělaný dokument co se použitých záběrů a jejich sestřihu v kombinaci s hudbou týče, ale ta urputná jednostranná snaha očernit vše Sovětské byla až moc přímočará. Což ovšem neznamená, že by vše řečené nebyla pravda, jen to bylo viditelně poskládáno s až příliš jasným úmyslem proti Bolševikům. (11.01.2014)

Boľševizmus i nacizmus majú, napriek deklarovanej rozdielnosti, k sebe oveľa bližšie, než by sa na prvý pohľad zdalo. Blízkosť spočíva v potrebe likvidácie nepriateľa. Triedneho (komunisti, nacisti) alebo rasového (nacisti). Defilé masových vyvražďovaní počas Stalinovej vlády, vo vojne i po vojne má svoje odrazy v podobe súčasných, etnicky orientovaných vrážd ruskými krajnými pravičiarmi, ticho tolerovanými vládnym režimom. Dejinné krutosti boľševikov sprevádzajú výpovede preživších, trpko a s plačom spomínajúcich na hrôzy minulosti. Defilé hrôz neprináša záujemcom o históriu 20. storočia zásadne nič prevratné, no určite je potrebné pre mediálne vyváženie dokumentov, pripomínajúcich len hrôzy nacizmu. Pozn.: Zverstvá Červenej armády sa nediali len v Sovietskom zväze. Masové odvlečenia obyvateľstva oslobodeného Slovenska (odhadom až 20 000 ľudí) do pracovných táborov v Sovietskom zväze jednotkami SMERŠ, vraždy civilného obyvateľstva sovietskymi vojakmi, aj časté znásilňovania po ukončení II. svetovej vojny. To všetko zdokumentoval exilový slovenský historik František Vnuk v prvej časti monografie "Po úsvite súmrak" (Post Scriptum, Bratislava 2020, 708 strán), nazvanej "Volga sa vliala do Hrona". (19.11.2020)

Jsem rád, že jsem se díky tomuto filmu dozvěděl něco nového. Měl jsem však dojem, že bych neměl všechno sežrat i s navijákem, takže jsem v průběhu sledování i dost googlil. I za to jsem se rozhodl dát 5*, i když film sám o sobě dokonalý není. Některé informace ve filmu uvedené nejsou zcela přesné, ale +- to asi sedí. (05.01.2013)

Ruce svázané za zády, střela zkušeně mířená do týlu a pád do velkého masového hrobu..... PŘESTO TENTO FILM NEBUDE O NACISMU! Výpovědi sovětských disidentů, historiků, profesorů, doplněné mnoha autentickými materiály. Porovnávání nacistických symbolů s komunistickými, myšlenky typu: ,,KONEČNÉ HARMONIE BUDE DOSAŽENO JEDINĚ, KDYŽ URČITÉ SKUPINY LIDÍ BUDOU VYVRAŽDĚNY“. Připomenutí organizovaného hladomoru na Ukrajině. Socialismus jako experiment s vizí stvoření nového člověka. Karel Marx vyzývající k revolučnímu holokaustu. Takovéto dokumenty, které se bezprostředně dotýkají naší historie mám rád. A už dlouho mi žádný nedal tolik podnětů. Rozumný člověk dávno nechápe, PROČ stále mohou existovat strany hlásící se ke komunismu. Poučný výlet od Lenina přes II. světovou válku do současnosti. Víte že? Velkým příznivcem této ideologie byl i britský dramatik Bernard Shaw? (21.02.2010)