Ostrovy menom Kim

Plakát ke Kimovu ostrovu docela dobře vystihuje můj dojem z celého snímku. Nemyslím si, že by odkazoval ke ztřeštěné rodinné komedii, na to je málo zalidněn a postrádá roztomilost, spíše působí groteskním dojmem. Dá se podle něj soudit, že nás čeká spousta legrace a možná také trochu akce, což ovšem už milný dojem je. Na jeho mizerné kvalitě se však shodneme. Snímek samotný na tom ovšem není o moc líp. Příběh dvou ztracených existencí, mezi kterými rozkvete něco jako (kukuřičná) láska, selhává snad na všech frontách. Alegorie, v níž se životní ztroskotanec stane trosečníkem je sice zajímavá, a asi vůbec ten nejlepším nápad co nám snímek nabídne, ale působí příliš vykonstruovaně. Scénáristická bezradnost je cítit hned od prvního momentu. Ať už je to křečovitost v Kimově udržení na ostrově, způsob seznamování se s jeho minulosti nebo uvedení druhé hlavní postavy do děje. Snaha udělat z diváka vola je pak korunována zasazením vlastní neschopnosti do kategorie „děláme si legraci.“ A právě humor je dalším negativem snímku. Tak trapnou a zbytečnou estrádu nevtipnosti jsem neviděl už poměrně dlouho (možná od dob My Sassy Girl). Hlavní postava musí být zejména na začátku vykreslena jako naprostý idiot, jen aby snímek měl vůbec nějakou šanci fungovat! Díky vatovým vložkám s jednotlivými „žertíky“ a třem největším kamenům úrazu uvedeným výše je snímek zejména v první části rozdroben do nesympatického patvaru, který spíše než jako plnohodnotný film působí jako pokus o videoklip. Druhá hodina je výrazným zlepšením. Příběh se usadí, vtipy téměř vymizí a veškerý děj je podáván souvisleji, není rozrušován ani vtipy, ani seznamováním s novými postavami. Rozehrává se netradiční drama mezi oběma hrdiny, které po dvou hodinách konečně dojde svému završení. Ani tak se žádná velká zábava nekoná. (05.05.2010)

Hodně netradiční film, tady si opravdu se scénářem někdo pohrál a vzniklo z toho úžasné dílo. Když se podíváme na plakát, spíše očekáváme něco bláznivého, ale ono to až tak bláznivé neni, ono by se to mohlo i klidně stát. On, který by chtěl jít všude, ale nemůže a ona, která všude může chodit, ale nechce. Ale co když každý dostane svou příležitost? 90% (20.12.2009)

Už dlouho jsem žádný korejský film neviděla a docela jsem váhala, než jsem se rozhodla dát na tenhle tip. Ale díky moc za něj, protože to bylo přesně to pravé, co se mně dnes strefilo do mojí nálady. Dokonale zpracovaný příběh v podstatě o dvou ztroskotaných dušičkách v naší civilizované době, protkávaný mnoha úsměvnými situacemi, které nutí k zamyšlení. Hluboké a dojemné hledání nejen sebe samotného, uvědomění si maličkých věcí, které stačí k velké radosti, ale celkově o hodnotách, které jsou, či nejsou v naší době skutečně důležité. Co si budeme povídat, každý z nás byl někdy na nějakém podobném obrazném ostrůvku a přemýšlel o tom, jaké je umění skutečně žít. A s vloženou romantickou linií to nemělo chybu. (07.03.2013)

Výborně nasnímaná korejská drama/romantický/komedie oživující téma existenční a existenciální krize člověka odcizeného v hypermoderním světě vás místy bude bavit a místy neskutečně otravovat. Takže divák až neví, jestli má v této netradiční love story hlavnímu hrdinovi fandit, aby se z ostrova vysekal, nebo naopak, aby tam zůstal. A zřejmě to neví ani on sám. Máte-li volné dvě hodiny a trpíte láskou pro korejský film, není co řešit. (05.12.2010)

Ach jo, opět si tu někdo plete originalitu s kvalitou. Úroveň scén, kdy mozek prostě odmítá pobírat co se děje, je tu skutečně vysoko, u konce jsem měl pocit, že se koukám na nějaké bizarní X-meny (ta holka holt na toho ňoumu má osudovej čuch... a vskutku bych nechtěl vidět její fyzičku, kdyby se poslední roky víc hýbala). No prostě zase masakr. Koukalo se na to ale vcelku dobře, proto zůstanu v kladným hodnocení. Kéž by jen Korejci ale zase jednou natočili film, co dává smysl, jejda to by byl svátek. (01.04.2010)