Ostrovy menom Kim

Po příchodu na ČSFD jsem se nakazil tehdejším nadšením z JK, potažmo jiných asijských filmů, které jsem do té doby vůbec neznal. Moc se mi nechce hledat názvy, ale třeba takový Muž odnikud a hlavně poslední zhruba půlhodina, to bylo asi moje úplně první setkání s Jižní Koreou a bylo víc než vydařené. Nadšení však začalo pozvolna opadávat a je pravda, že bych musel asi dlouho hledat, kdy jsem naposledy nějaký korejský film viděl. S Kimssi Pyoryugi jsem se vrátil zpět a to převážně v pozitivním smyslu. Pěkně natočený film o potřebnosti či nepotřebnosti dnešní civilizace s několika moc pěknými scénami, které byly podávané s typicky korejským humorem. Slibuji, že s dalším JK filmem, nebudu rozhodně tak dlouho otálet a pustím si ho, co možná nejdříve. (12.07.2014)

Na korejské filmy koukám poslední dobou docela často, obvykle jsou si pohříchu dost podobné, co se týče zápletky, obsazení, rozuzlení a vlastně i všeho ostatního. V naprosté většině filmů se objevuje zaostalá postava a i do komedií obvykle zasáhne smrt někoho blízkého.... nic takového tu ale není! Už proto na mě působí Kimův ostrov tak svěžím dojmem. Skutečně malý filmový zázrak a to už jsem pomalu chtěl nad celou jihokorejskou kinematografií zlomit hůl. PS: Kimův ostrov. (24.02.2010)

Nádherný, nádherný, nádherný film. Narazil jsem na něj úplně nečekaně a teď přemýšlím, že se uhnizdí v mé první patnáctce. Atmosférou i zaměřením opravdu připomíná povídkový klenot Tokyo!, je ale nerozstříštěný, citlivý a ohromně dojemný. Neváhám ani chvíli s ultimátním hodnocením. 10/10 U Korejců opravdu umí nejenom Kim Ki-Duk... PS: s odstupem času zařazuji do své TOP 15 jako číslo 3 (01.02.2010)

Dva izolované ostrovčeky v anonymite veľkomesta. Každý je opustený inak a iným spôsobom. Zvyšky túžby po poznávaní druhých však kdesi v nich driemu. Ich prejavom je veľký nápis HELLO vyhĺbený na piesočnej pláži a foto-ďalekohľad, vyťahovaný len dvakrát do roka majiteľkou, aby nezabudla na existenciu reálneho sveta. Na základe definitívneho nezanevretia na svet začne ich vzájomná komunikácia. Netradičná a od veci, podobne ako dobrovoľne zvolený únik od spoločnosti. Popri jemne sa rozvíjajúcom vzťahu zároveň dozrieva úroda na poli i v kvetináčoch. Rozleptáva sa nedôvera k spoločnosti, ktorá tak veľmi ublížila. Či už rafinovane lákavou reklamou na bezproblémovú pôžičku, počítačovou simuláciou skutočnosti alebo prostým nezáujmom o tých, čo nedosahujú inzerované hodnoty sebavedomého úspechu, asertívnej komunikácie a spoločenského zaradenia sa. Linka zvládnutia osamelého žitia vonku a vyriešenia životosprávy bola nadnesená a v jej rámci sa vyskytlo zopár spochybniteľných klišé, pričom tieto nedostatky zrážajú výsledný dojem z hodnotenia. Príbeh samotný je však originálnou poctou veľkomestkým apačom. Poznámka: Podobne fungujúce skupinky ľudí celoročne obývajúcich svojpomocne vystavané chatrče zo stavebného i naplaveného odpadu alebo využívajúcich staré kanalizačné, či vojenské stavby, existujú aj na Slovensku. V bezprostrednej blízkosti rieky uprostred väčšieho mesta viem o troch takýchto obydliach. Na rozdiel od filmu však žijú vždy v skupinách (alebo minimálne v páre) a ich živobytie je oveľa viac naviazané na veľkomestský ruch. Dôvody ich odlúčenia od spoločnosti sú rôzne - alkohol, nešťastná láska, gamblerské dlhy, striktne protispoločenský a protikapitalistický postoj. Všetci títo ľudkovia však deklarovali, že len z pytliactva sa vyžiť nijako nedá a z kultúrnych plodín, ktoré by sa urodili majú občas pár zemiakov, z divých medvedí cesnak. Podmáčané pôdne podložie pri rieke totiž nejaké veľké obilninové hody jednoducho neumožňuje. (18.09.2013)

Určitě nejen komedie, ale spíše drama o existenci, absurditě, probléméch moderního světa jako ekonomická krize, kreditní karty na všechno, spotřební šílenství, hikkikomori. Popírá to naprosto zásadně klišé v romantických filmech, zejména těch korejských. Poklidné tempo plynutí, neobvyklí hrdinové. V rámci roku 2008 určitě jeden z nejoriginálnějších filmů v Koreji. (28.11.2009)