Iron Man 3

Po řádění Avengers, které bylo velkolepé, ale emocionálně nezasáhlo, jde o příjemnou snahu dodat marvelovské komiksové adaptaci lidskost. Třetí Iron Man je filmem, který dělá (záměrně) chyby. U Blacka jsme na osvěžující upřímnost hrdinů a prohřešky proti žánru zvyklí, film za 200 milionů ale jeho nadhledu poskytuje nečekaný kontext, což vede k většímu obdivu a údivu (u velkolepého akčního finále užití jistých sebeparodických prostředků zpravidla nečekáte). Na nižší úrovni chybuje také protagonista. Tony Stark se třetinu filmu chtě nechtě musí obejít bez rozptylujících technologických hraček, což ho nutí spoléhat se na vlastní důvtip a pomoc druhých. Svou identitu očišťuje od mediálních nánosů (přičemž není jedinou filmovou obětí mediální re-konstrukce reality) a shazuje superhrdinské břímě, hlavní příčinu jeho úzkostných stavů. Do doby před nadvládou technologií se film vrací také oživováním – a zároveň relativizací – westernového mýtu (namísto romantického osidlování západu je připomenut masakr u Sand Creek, Stark nemá problém vzít na sebe nejdříve indiánské pončo a posléze kovbojský klobouk). Větší důraz na lidský faktor Blackovi umožnil vystavět film jako řetěz buddy movie kolaborací. Stark má stále na blízku stroj nebo člověka, na němž si může cvičit svůj ostrovtip (Jarvis, Harley, Rhodes) a dokazovat svou převahu. Přes všechna zaškobrtnutí, přes prohlášení, že tentokrát půjde o osobní mstu, zůstává pravým americkým hrdinou, který vás dokáže se šarmantním úsměvem a suchou hláškou na rtech přesvědčit o nezbytnosti použití zbraní hromadného ničení. Příliš neokázalý rozjezd (na film tohoto formátu), natahované akční scény, nevyužitý voice-over (na pomezí filmů Woodyho Allena a filmů noir) a občas násilná snaha o vtipnost jsou v konečném součtu jen drobné nedostatky letní zábavy, kterou vnímám především jako velký návrat Shanea Blacka. Místy jsem měl pocit, že jsem se časem propadnul do devadesátých let a sleduji některý z tehdejších audiovizuálních návodů, jak chytře a nápaditě točit akční komedie. Jon Favreau může klidně zůstat ležet na lůžku a užívat si Panství Downton. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, InJo, ScarPoul (13.05.2013)

Akurát pred filmom som mala kratšiu frfľaciu sešn na margo toho, že všetky komiksovky sú na jedno kopyto, preto je len zopár, ktoré si pozriem rada. Medzi ne patrí aj Iron man... no a po zhliadnutí trojky som bola maximálne spokojná, lebo všetko bolo ako malo byť a možno ešte lepšie. Postava vtipne mrchavého Tonyho Starka tomu vždy dodá tú šťavičku, ktorú vážne sa tváriace komiksáky nemajú (a pôsobia niekedy smiešne). (02.09.2013)

Zatím nejlepší Iron Man. O něco akčnější, než předchozí díly a rozhodně i nahláškovanější a vtipnější. Podobně jako u Avengers vždycky přijde vtípek v ten správný moment. A je to navíc asi první Marvelovka, která má i nečekané zvraty. Herecky opět velmi silné. Z nově příchozích, ale určitě nejvíc pobaví Ben Kingsley. (09.05.2013)

"Vieš, čo mi stále vŕta v hlave? Kde mám sendvič." Mám Iron Mana rád a hoci jeho filmy nesedia každému, jedno mu treba uznať: táto postava sa vyvíja a v každej časti je iná. Na trojke sa mi páčilo paradoxne to, že sa príliš nezaťažuje univerzom (Hulk má len cameo, megarafinovaný odkaz na Ant-Mana na hranici postrehnuteľnosti, občas padne hláška o "bohoch s kladivami"). Jasné, nie je príliš logické, že Tonymu v jeho prúseroch nepomôže žiadny Avenger, ale tak zas dá sa to prežiť. Veľmi zábavný je twist ohľadom Mandarina. Troška sklame maličký priestor pre Happyho, ktorý povýšil na šéfa sekuriťákov (lebo ho Tony nevedel vystáť ako svojho osobného bodyguarda). Bohužiaľ si tentokrát, na rozdiel od dvojky, príliš nezaboxuje. Naopak, poteší, že do istej miery ide o Shaneovo milované buddy movie (najskôr s chlapcom a potom s War Machineom). Ale ako celok ma to (až na "vianočnú reťaz" a running gag v podobe ustavične kazových prototypov) nechytilo za srdce a občas som sa nudil (je to dosť dlhé a zlosyn nie je najhorší, ale ani najlepší). Taký sitkom za 200 miliónov, ale s tým, že vtipy nie sú príliš prepracované. Akcia ma zaujala až na konci - tá v dokoch je dosť dobre nakrútená, to sa musí nechať. "Práve som si spomenul na svoju prvú životnú traumu. Mal som 14 a stále opatrovateľku. To bolo čudné." (14.11.2016)