Odbor městské zeleně

Sice nepřiznaný, ale o to lepší „remake“ zámořské verze Kanclu, který si namísto kancelářských krys a vztahů na pracovišti bere na paškál místní samosprávu, byrokracii a tak vůbec. „Jakože dokumentární forma“ i „jakože bereme se smrtelně vážně“ styl humoru zůstaly zachovány. Navíc si to již pěkných pár sezón drží vysokou úroveň kvality (resp. ji stále navyšuje, jelikož první dvě sezóny jsou nejslabší, jakkoli ne špatné, spíše nevyrovnané). Přes veskrze sympatické obsazení plné nosných postav to však z velké části stojí na Amy Poehler, která si naštěstí svou ústřední neschopnou ambiciózní optimistickou političku „puntičkářsky dodržující veškeré pravidla, tak až je to otravné“ (a tak trochu naivní tupou blondýnku) nebývale užívá. A tam kde byl Carrel excentrický, je ona za všech okolností sympaticky civilní a v důsledku toho mnohem více vtipná. Každopádně jestliže již původní Kancly nikdy nebyly sitkomy k popukání, tak zde to platí dvojnásob. Je to nekonfliktní a v jádru vlastně mile přátelské a spíše konstantně zvedající koutky úst než vyvolávající salvy smíchu. (15.09.2014)

První dvě série ,,jen" za 4*, i tak se ale všichni pracovníci odboru ?městské zeleně? stali mými oblíbenci, každý jeden charakter je skvělý a je těžko vybrat nejoblíbenější postavu. Nicméně s řadou třetí to už je za 5*, parádně se bavím, celé je to takové uvolněné, plné nadhledu. Jaké štěstí, že jsem tento seriál objevil. (11.01.2013)

Když už jsem si myslela, že komediální seriály neexistují, dostala jsem od bráchy tip na PArks and Recereation. Paráda! Dvacet minutek je tak akorát, postavy jsou přiměřeně ulítlé (Ron rulez) a kupodivu ani zasypání díry netáhne seriál ke dnu. Trochu slabší se mi zdají díly s nástupem auditorů, ale snad se zase vyhoupnou zpátky do sedla (RIP Lil Sebastian). (04.08.2018)

Snad protože parta z Pawnee dráždí tolik lidí, kolik ji zároveň bezmezně miluje, nejde ji označit za jinou než zásadní. Takový počin přichází v žánru jednou za seriálovou generaci. Na rozdíl od jiných ansámblových souputníků se nebojí občasného rozšíření či zúžení hlavního castu, naopak od přelomu druhé a třetí sezóny se díky právě takové změně stává z velmi příjemné podívané neopakovatelný klenot. Ale už od samého startu (ano, v mém případě už od haněné první série) si mě získává jednou zásadní věcí. Jakkoli se to zpočátku zdá nemožné, nikdo není v téhle kanceláři navíc, nikdo nepřebývá, nikdo mě nevytáčí a kupodivu zároveň nikdo nepřevyšuje ostatní. Chvíli mám nejraději Andyho, chvíli Bena, chvíli Rona, chvíli Chrise a tak pořád dokola. Stejně tak na začátku jsem myslel, že Azizových grimas a umrněných výrazů bude příliš, abych se zanedlouho těšil na další jeho marketingovou ideu nebo vypečený balící plán. A těch running joků (Ronovy dveře, Tomův úsměv, Leslie přehnaně poukazující na "promiskuitu" Ann, Benova neschopnost pochopit místní folklórní specifika), těch nečekaně se vynořujících i navrátivších vedlejších postav, nad jejichž každým cameem radostně jásám (Jean Ralphio, Mona Lisa, Tammy 2, Bobby Newport). Zkrátka a dobře, nevím, jestli mě někdy tak mrzelo, že jsem nějaký seriál nezachytil, když se ještě vysílal. Na druhou stranu ten pocit mít před sebou x řad a nebát se každý rok o jeho zrušení, má také něco do sebe. Mám svoji práci rád, ale do téhle kanceláře bych zamířil okamžitě. (01.11.2020)

Po pilotu mi to dost přijde jako zkopírovanej kancl, plus nějaký scény který jsou takový "eeeeh?" Nevím jestli půjdu do dalších. Druhý díl o něco lepší, ale furt takový to, že se chvílema cítíte trapně. V komentářích čtu, že je to jen v první řadě, ale kvalita je lepší už v tom druhém díle. Jsem ochotný zjistit jak to bude dál :) (03.09.2012)