Annie Hall

" "Přijde chlapík k psychiatrovi a řiká : můj bratr je blázen, myslí si, že je slepice. Tak proč ho nepřivedete? Rád bych, ale potřebuju vajíčka". A to mi připomíná vztahy. Jsou totálně nesmyslné, bláznivé a absurdní, ale stejně do toho vždycky jdeme, protože většina z nás potřebuje vajíčka." " .......... milý Woody, to nelze než podepsat!!! (12.04.2005)

Preslávená (samo)spoveď plodného auteura a intelektuála. Hravá, humorná, pravdivá, univerzálna a teda dokonca aj širokej verejnosti prístupná. "Well, I guess that's pretty much how I feel about relationships. You know, they're totally irrational and crazy and absurd and ... but, uh, I guess we keep goin' through it because, uh, most of us need the eggs...." (05.03.2009)

Ta potřeba exhibovat svůj mimořádný intelekt je očividná. To je ovšem společný rys všech raných filmů Woodyho Allena. Každopádně Annie Hallová je jedna z nejlepších komedií, kterou jsem kdy viděl. Intelektuální, hravá, třeskutě humorná. Formálně postmoderní tvůrčí přístup, založený na principu hry s divákem a s tím spojené mystifikace. Zábavný film s nepřehlédnutelně zakomponovanou funkcí terapeutickou, očistnou i zpovědní. Annie Hallová... (21.11.2006)

Allen se konečně našel, jako intelektuální městský neurotik je úžasný! Nechybí flashbacky z dětství (přímo komentuje do záběru v minulosti), promluvy do kamery, odkazy na bratry Marxe, Freuda, témata sexu, intelektuálství, Židů a především komplikovanosti mezilidských vztahů, které jsou bláznivé až absurdní. Nezapomenutelné dialogy v dlouhých scénách beze střihu (např.ve frontě v kině) tolik zamilované a tolik rozhádané dvojice podivínského televizního komika a nadějné zpěvačky jsou úžasné. Na svoji lásku vzpomíná v retrospektivách, uplatňuje autobiografické prvky, miluje New York. A my jeho.. (16.01.2006)

K tomu abych uznal slečnu Annie Hall za řádně "hustou" konverzačku, potřebuju nějaký větší zvrat. Nebo aspoň scénu, která by mi utkvěla v mozku. Woody Allen to rozjel výborně (rozmlouvání do kamery je neuvěřitelné, skoro až geniální), ale po příjezdu do Beverly (nebo dřív, fakt si nevzpomínám) mě to odpoutalo. Nemůžu říct: nudilo, ale popravdě v tu chvíli jsem byl mimo. Zřejmě nesprávně naladěn, ale to není omluva. Woody Allen mě totiž VŽDYCKY dokáže dostat do nálady a nepotřebuje k tomu megalomanský scény. Velká škoda! (05.04.2009)