Zbohom, pán profesor !

Keďže som si túto verziu pozrel iba deň po zhliadnutí originálu z 1939, nejde sa vyhnúť porovnávaniu a musím povedať, že pôvodný film má navrch v každom jednom aspekte, snáď len O'Toole sa dokázal aspoň priblížiť svojmu predchodcovi, oscarovému Donatovi. Nejde len o to, že tento film bol prerobený na muzikál, lebo muzikály mám celkom v obľube, no tie hudobné čísla tomu nedali nič, pripadali mi zbytočné, aj keď Petula Clark spievala krásne. Tých zmien je tu pomerne dosť, vrátane inej doby (prvý film v dvadsiatych rokoch končil, tento začína), celá línia s manželkou je úplne odlišná a určite nie lepšia, hlavne tie pasáže z večierkov sú zbytočné a ani to zoznamovanie nebolo také roztomilé. Aj samotná postava profesora tu nie je až taká sympatická, nedokázal som pochopiť, na základe čoho sa do neho Catherine zamilovala a ani prečo ho nakoniec mali jeho žiaci tak radi, keď predtým bol dosť neobľúbený. V origináli dostali študenti viac priestoru (podľa priezvísk sme mohli sledovať generácie niekoľkých rodín), vrátane budovania vzťahu medzi nimi a Chipsom, asi aj vďaka tomu, že tam profesorove manželstvo trvalo podstatne kratšie. Nie je to zlý film a keby som videl toto spracovanie ako prvé, dal by som 4 hviezdy, no takto na mňa nemal čím zapôsobiť. Síce je dej výrazne zmenený, no dôležité pasáže ostali rovnaké od slova do slova a už nemali ten účinok. (26.11.2015)

Loučení se s oblíbeným profesorem, je těžký okamžik v životě studenta. Nepochybně si ho takový student oblíbil skrz jeho předávání informací o životě, o oboru, který učil a kdoví proč ještě. Zde, i když název k tomu přímo vybízí jde ale o příběh učitele, který se zamiluje do maldé studentky - a já nechápu, není mi to dostatečně vysvětleno - proč právě do ní! Ale hlavní jsou písničky, jde o muzikál, není špatný, ale operetky českého skladatele PICKÁČKA jsou mi bližší. A libreta přesvěčivější. (24.07.2010)

Nemôžem sa bohužiaľ stotožniť s nadšenými recenziami takmer dvadsiatky užívateľov. Film, ktorý som práve dopozeral je predovšetkým dlhý. To nie je výčitka, iba potvrdenie poznania, že pred 50 rokmi sme žili pomalšie a pokojnejšie, takže sme si mohli dožičiť aj pomaly plynúci dej. K staromilstvu prispievali aj starobylé stavby, vycibrený jazyk a úzkostlivo dodržiavané kastovnícke vzťahy. Nestotožňujem sa s označením výkonu Petra O'Toola za vrchol jeho herectva.  Stačí spomenúť filmy ako Becket, Ako ukradnúť Venušu a Lev v zime. Petulu Clark poznám od doby keď hviezdila s piesňou Downtown na houpačce manželov Černých. Napriek tomu, že ani jedna z jej pesničiek ma nijako zvlášť neoslnila a ani film ako celok, považujem za užitočné si ho pozrieť, ak má divák dve a pol hodiny času k dispozícii. (18.03.2022)

Je až neuvěřitelné, jak málo hodnocení tento úžasný film tu má. O to pozoruhodnější je, jak vyrovnaná jsou. Předřečníci už tu mnohé vyjádřili, film je skvělý v několika rovinách. Jednoznačně zlatým písmem zapsaný do zlatého fondu kinematografie. Přivedl mne sem snímek jiný - Společnost mrtvých básníků, který většina tak opěvuje, ale pro mne byl zklamáním. Možná proto, jak ho jiní vynášejí, dalo mi to laťku snad až moc vysoko a film tam nedosáhl - nedosahuje. Nepřijde mi nijak nadprůměrný. Zato "Pan Chips", zde těch 5* nestačí. Jistě se najdou i takoví, co se mnou souhlasit nebudou, zejména z řad oněch, co stojí před nějakou mazaninou na plátně a chválí a chválí a až po vernisáži se zjistí, že byl azavěšeno vzhůru nohama ... - tedy, mohou se mnou nesouhlasit, ale to je asi tak vše, co mohou dělat. A vám, kteří si rádi opravdovou kvalitu užijite, film skutečně doporučiji. (17.08.2016)

Naprostý vrchol filmového umění - od námětu o smyslu klasického vzdělávání, přes prostředí konzervativní britské školy, přes promyšlenou stavbu příběhu, až po naprosto dokonalého Petera O´Toola. Po dvou a půl hodinách jsem litoval, že to skončilo, klidně bych si dal ještě jednu stejně dlouhou stopáž. (20.11.2011)