Príšerky: Univerzita

Ano, ze stáje skákající lampičky už jsme se dočkali nespočtu o hooodně povedenějších kousků a stále mě trochu mrzí, že Pixar najel na tuto sequelovou vlnu. Pokud ji ale budou zdolávat tak, jako doposud, tak mi to bude vadit rozhodně méně. Zase jsme totiž dostali hodně zábavný animák chytře využívající klišé vysokoškolských filmů a stále se zde najde sympatické množství nápadů. Hlavní postavy navíc pořád skvěle fungují a závěrečné propojení s prvním dílem mě hodně potěšilo. Do první ligy Pixaru to tak možná patřit nebude, stále ovšem dokážou Příšerky zabavit lépe, než většina konkurence. (13.11.2013)

V poslední době jsem něják začala zjišťovat, že se mi animáky nelíbí tolik jako kdysi, na Univerzitu pro příšerky jsem se však těšila, už jen proto, že se mi líbil původní film. No a musím říct, že jsem nebyla překvapená, ani zklamaná. Pro mě asi nejlepší animák roku, kde jsem se slušně pobavila a nenudila jsem se ani chvilku. 4* (11.10.2013)

Pixar už má svoje nejlepší léta asi za sebou, ale v prequelu Příšerek dokázal, že je stále plný hračičků a lidí, které jejich práce baví. Svět strašidel přímo vybízí k utržení fantazie ze řetězu až na pár pomalejších a většinou triviálních "příběhových" okamžiků se na diváka sype jeden skvělý příšerácký nápad za druhým. Po lehce křečovité Rebelce opět hravá a zábavná podívaná, ovšem stále bez dříve pixarovsky tradičních nezapomenutelných momentů, o ději jako takovém pak ani nemůže být řeč. (27.08.2013)

Jedna z nejslabších pixarovek, stále však stojící nad většinou animované konkurence. Až na to, že Univerzita pro příšerky nepřináší nic originálního či překvapivého, což by se dalo říct téměř o každém z filmů studia s lampičkou, jako vyprávění o počátcích přátelství Jakea a Sullyho funguje výborně, jelikož opět chytře využívá žánrových klišé, tentokrát subžánru univerzitních komedií (například Pomsta šprtů nebo Animal House). Fikční svět příšerek už ale není tak propracovaný jako minule, jelikož v něm není nastavena konfrontace s tím lidským, který je bezvýznamně odsunut na vedlejší kolej. Už jen díky tomu ztrácí Univerzita na působivosti, byť přináší funkčně odvyprávěný buddy movie, navíc se zcela atypickým dvojitým koncem. (21.10.2013)

UNIVERZITA PRO PŘÍŠERKY je sice nejslabší pixarovkou, ale stále jde o nadprůměrný počin, který je dostatečně ozvláštňující svým podvracením vypravěčských a žánrových schémat. Očekavatelné by bylo, kdyby prequel k PŘÍŠERKÁM S.R.O. byl parťáckým filmem ("buddy movie"), ve kterém bychom sledovali dvě ústřední postavy, Mika a Jamese, jak se zprvu nemůžou vystát, aby se později stali nejlepšími kamarády tím, že jeden převezme část vlastností toho druhého. Zasazení dění do univerzitního prostředí a do období her by zase nasvědčovalo tomu, že snímek bude strukturován dle jednotlivých "kol" a hrdinové nakonec dosáhnou svého (znovupřijetí na školu) vítězstvím v nich. První překvapení spočívá v tom, že vyprávění nepřebírá po celou dobu koncept parťácké podívané, ale několikrát změní počet protagonistů (od jednoho přes týmovku až k dvěma), přičemž sjednocujícím prvkem je vždy Mike. Druhý odklon od předvídatelnosti spočívá v závěrečném aktu, který začíná tam, kde jiné žánrovky ze školního prostředí končí. Zároveň nejvíc cílí na dospělé diváky, protože porušení očekávaného vyústění školního syžetu vede k sebeuvědomělé a velmi zábavné hře s hororovými klišé. Ovšem i přes zmíněné klady dokládající, že jde stále o pixarovku odlišnou od většiny nejenom animované produkce, je zde jeden zápor: minimální ozvláštnění na rovině fikčního světa. Na rozdíl od předchozích třinácti celovečerních filmů od Pixaru tento nevytváří svébytný svět s vlastními pravidly ani nestaví na pnutí mezi dvěma různými (hraček, lidí; příšerek, lidí), ale výrazně čerpá z lidského světa a do něj zasazuje příšerky. (27.06.2013)