Kdoví, kdy začne svítat

Chápu, že hlavní postava v podání výborně Věry Galatíkové, chtěla za vším udělat tlustou čáru, na vše zapomenout a konečně žít, tak jako před tím. Vadilo mi, že všichni nenazývali vězení pravým jménem, ale říkali "tam" a že si to všechno otevřeně nevyřikali. Samozřejmě tenkrát byla jiná doba a kriminál byl tabu. Sama moc dobře vím, že se musí o složitých věcech mluvit a mluvit, i když někdy je to opravdu těžké. Ale, když spolu přestane rodina mluvit, tak to potom může dopadnout mnohem hůř, protože se všichni tak nějak bloknout a vytvoří si nepropustnou hráz, kterou se jakoby chrání před tím druhým. Mě se to samozřejmě hezky mluví, ale já opravdu řeším věci "face to face." (30.01.2012)

Pro mě trochu slabší, než první díl Zatmění všech sluncí. Galatíkovou v nápravnym zařízení dokonale převychovali, takže je teď papežštější než papež a pořád akorát opakuje, jak člověk musí bejt poctivej, atd... Když už to vypadá, že pan synátor dělá nějakou nekalou činnost a film by tim pádem moh dostat novej náboj, tak se najednou všechno vysvětlí a je konec. (14.09.2013)

V ničem překvapivá tahle původní televizní hra ani tak není. Příběh ženy, která se vrací z vězení, aby se začlenila zpět do života a přitom čelí nepřízni svého okolí, nabídl velkou hereckou příležitost dobré herečce Galatíkové. Ta se jí chopila se ctí a její výkon tak nějak ční nad ostatními, ačkoliv ani ostatní herci nehráli špatně, zaujme i Luděk Munzar. Jenže pomalé tempo z inscenace dělá rozvleklou podívanou, ve které je jen málo prostoru pro dramatické okamžiky a konverzační příběhy přece jen nevyhledávám, navíc konec byl dost odfláknutý. Zkrátka se jedná o důstojně unylou televizní tvorbu, která měla kdysi hojné zastoupení, ale u mě naplno nezabodovala. 60% (29.01.2012)

I tentokrát inscenace stojí a padá na Věře Galatíkové. Její Jarmila Honcová se vrací z vězení. Rodina se zpočátku nechce tvářit, že stín matčiny viny na ni dopadá, ale postupně se odhaluje, že přeci jen ano. Ani tentokrát si rodina znovu, byť na jedinou sekundu, nepřipouští vinu. Vše je čistě na matce. Ta si za vinu klade nesoulad rodiny a nakládá si víc než je třeba. Bohužel je film ukončen lehce předčasně. Ve chvíli, kdy to vypadá, že syn také dělá nějakou botu a matce leccos vyčte je děj ukončen. Žádné další drama se tak nekoná, což je trochu škoda. Určitě by stálo za to napnout rodinné vazby ještě víc. (09.01.2022)

Jako doplnění (dokončení) příběhu filmu Zatmění všech sluncí to docela ujde, ostatně začíná se stejnou scénou, kterou první část končí, jen už na konci výkonu trestu, ale bohužel celkově je to poměrně řídký. Ta psychologičnost mi přijde slabší, i přes to, že i pokračování mělo velký potenciál k vyprávění. Bohužel se tam ani nevyvine žádné pořádné boční drama, které by divákovi zpříjemnilo až zdlouhavé vyrovnávání se opět výborně zahrané hlavní hrdinky s realitou. Vyfiflená dceruška sice zaznamenala mentální posun do kladných čísel, decibelovej synáček však ustrnul ve své omezenosti a jen vyměnil populární hudbu za náklonnost ke šmelině. Změna v osobě manžela naznačovala, že sice dostal školu, když krotil své přihlouplé ratolesti, ale jinak zůstal v zásadě poctivým troubou s ambicemi nepřesahujícími pořízení novýho bouráku. Kladem je ještě kratší stopáž a pokud jste viděli první část, vejde se to ještě do tří hvězdiček. V opačném případě jednu odeberte. (29.05.2015)