Klub bitkárov

Tak už můžu umřít, viděla jsem Fight Club! Závěrečné titulky v čele s úžasnou písničkou "Where Is My Mind" doznívají a já se cítím trochu jako ti chlapi, co si ve filmu dávali po hubě. Neskutečně to bolelo, ale mé zvrácené části se na tom cosi líbilo. Co to je, na to ještě budu muset přijít. Fincher umí vytvořit jedinečnou mysteriózní atmosféru s originálními krásnými záběry, zapamatovatelnými hláškami a samozřejmě skrytou pointou. A když tomu vévodí klasicky výborný Norton, tak je to teprve něco. Jenže já se k valné většině, která Fight Club oslavuje a doporučuje na každém rohu bohužel nepřidám. Co na tom, že film naráží na lidskou potřebu násilí, konzumní společnost, která kupuje nepotřebné sračky a dělá práci co nenávidí, nebo na to, jaké jsou lidi ovce, stačí si udat pravidla a nějaký zajímavý název a klidně vám vyhodí barák do povětří, když příběh stojí za prd? Tedy, ne tak docela - začátek, kdy se Nortonova postava potýká s nespavostí a chodí do různých podpůrných skupin nebo se setká s Marlou (Úžasná Bonham Carter, sice to není žádná kráska, ale to charisma!) je vážně hodný pěti hvězd. Jinak mě to příliš nechytlo. Svůj účel - tedy to, že o filmu budu dlouho přemýšlet - pravděpodobně splnil, ale já chci po filmu zajímavý příběh po celou dobu, ne jen brilantní skrytou myšlenku a překvapivý konec... (20.09.2012)

(1001) -"I felt like destroying something beautiful." Měla jsem několik dlouhých let, abych nad Klubem rváčů přemýšlela, a zde je můj verdikt: Já vůbec nerozumím tomu, o čem ten film je. Líbila se mi záda a šaty Heleny Bonham Carter. Líbilo se mi, když měl Brad Pitt tu bílou košili s červenooranžovými javorovými lístečky a k tomu maskáčové kalhoty. Opravdu, opravdu hodně moc nemám ráda Edwarda Nortona, pořád se nemůžu duševně srovnat s tím, že někdo s nulovým charismatem má tak úspěšnou kariéru a širokou fanouškovskou základnu. A konečně nemám ráda, když film stojí a padá s voiceoverem takovýmhle způsobem. Voiceover má filmu dodávat další, zvrácenou a protichůdnou rovinu, a nikoliv být jedinou rovinou filmu. (18.12.2015)

Titulky doběhly před 9-ti hodinami a mě se stále vrací v myšlenkách útržky z filmu, přemýšlím nad dějem a říkám si, jak by to bylo fajn, kdyby bylo víc takových režisérů, jako je David Fincher. Předkládá nám tady dílo, které je perfektní snad po všech stránkách... Inteligentní scénář s pro mě nečekaným, ale povedeným rozuzlením, opravdu sugestivně odvyprávěné a odehrané (Brad Pitt pod dobrým vedením opravdu umí hrát, Edward Norton je dobrý jako vždy) a hlavně - ta atmosféra! Dokonale stylově vystavěný temný svět - kamera, hudba, výprava, kostýmy, světla, to všechno skvěle doplňuje děj, vyvíjí se s ním a vlastně posouvá ten lehce fantastický příběh blíž ke skutečnosti a uvěřitelnosti. (24.03.2006)

Celkem mi vyhovuje být spokojenou součástí systému, kolečkem, které drží stroj spolehlivě v chodu, ale to je jen venkovní póza. Já jsem totiž ve své podstatě trošku rebel, který nechce být systémem odhalen a zcivilizován. Proto nikdy nezaložím spolek, který si bude nekontrolovaným způsobem vybíjet zlost, ale pozvánku do něj bych nikdy neodmítl. Mně se prostě tahle nakládačka konzumnímu způsobu života hodně líbila, ale k nekontrolovaně nadšeným ovacím mne Fincher ještě nikdy nedonutil. A to mi přitom nasadil pořádnou podpásovku v podobě skladby Where is my mind od Pixies, pro kterou mám mimořádnou slabost, ale přesto zatnu zuby, udržím bolest a nechám to na čtyřech hvězdách. (10.11.2015)

Neuvěřitelná jízda! Tímto filmem se Fincher stal věčným, ještě mnoho generací k tomuhle klenotu bude vzívat, ale musí se k němu dostat!! Film není zrovna jednoduché najít, ale jeho dokonalost až zaráží. Fincherovi vychytávky nemají konče a jeho překvapitelný konec. Prostě WAU- americký nefalšovaný WAU! Norton + Pitt je dvojce která špatný film pozvedne na výborný, ale ve skvělém filmu se předhání kdo je lepší. Správná soutěživost a tyhle dva chlápci se mlátej o sto šest. Filmem se mihne Jared Leto a i na delší čas manželka Tima Burtona Helena Bonham Carter(to asi tim žárlí na Brada;)). Scénaristický, střihový a režisérský výkon nejde neoznačit za geniální a herci svou odhodlanosti a realistickým pojetím rolí dokonávají zázrak. Z malého prasátka se stalo zlatý prase pod vánoční stromeček. (05.01.2006)