Hostiteľ

Ani nevím jak začít tenhle komentář. Vím, že se mi to líbilo. Líbilo se mi to moc. V očekávání všelicos jsem šla do kina s myšlenkami typu "na csfd to má 60", "napsala to Meyer", "Ta kniha má 550 stran, ach jo, to abych začla rychle číst". A hleďme. Z 550 (už přečtených) stran se stalo dobře sestříhané i celkem dobře vygradované dílo. Nesouhlasím s polovinou komentářů tady. Že to nemělo akci? Dle mého teda mělo. Až se budu chtít podívat na vybuchující talíře v titanicu, pustím si něco od Michaela Baye. Třeba sračkoidní druhý díl transformers. Že je druhá půlka filmu tlachání? Neřekla bych. Saoirse (kterou nemám ráda) hraje perfektně. V půlce filmu se možná někomu stane, že začne mít rád Poutnici víc než Melanie. Diane Kruger se tváří adekvátně duši, kterou má v sobě. William Hurt na mě působil skvěle. Pak tu máme milostný trojúhelník. Ovšem není afektovaný jako v TW (srovnání se tu prostě nabízí), nýbrž pěkně postavený - něco ve stylu Stargate Jolinar - Samantha - Martouf s Lantašem - Jack. Já dávám přednost Ianovi, už jen pro tu jeho božskou tvářičku. Z kina si navíc odnáším dvakrát brekot (při té oběti, i při závěrečné řeči Poutnice - ano bylo to postaveno aby se brečelo a já to fakt nevydržela) a otevřenou pusu při pohledu na vnitrohorní obilné pole. Bože to bylo fakt fantastický. Na závěr všemi očekávané klišé - Poutnice dostane nové tělo. Jsem ráda za toto krásné klišé, i když jsem se musela párkrát v kině v duchu ujistit - Je to Meyer, nenechá jí zemřít. (výběr herečky se mi nelíbil, ale čert to vem). A pak je tu jedno zajímavé srovnání. Stejně jako v Twilightu nakonec Meyer sebrala postavě jedinečnost v tom, že vytvořila duplicitní charakter. V TW působil příchod indiánského křížence uměle až trapně. Byl jako laciné potvrzení děje, které mělo postavám zajistit štastný život až do nekonečna. Nicméně v Hostiteli se "přeběhlík" dokonale vyjímá. Musím říct, že mě to fakt překvapilo a nečekala jsem to. Skvělej konec. Takže dávám pět hvězd a pravděpodobně nadhodnotím o jednu kvůli zdejším dementíkům. Na druhou stranu ta hudba a enviromentální podtext... To si mě získá vždy. Já totiž hodnotím podle toho, co ve mě film zanechá. Nezajímají mě autoři, režiséři ani herci. Když se mi to líbí, tak se mi to líbí a tohle se mi setsakra líbilo. Pro mě je tenhle film vyjímečný - protože je s ním spojený můj nový život. (29.03.2013)

Mam rad Niccola, nemam rad Meyer, paradoxne se mi The Host libil o malicko vic, nez In Time. Sice obcas skripe uveritelnost nekterych momentu (sakra, vzdyt k tomu ukrytu v horach vede vyjezdena dalnice, proc je tedy nedokazali vypatrat podle techto stop? Spis by me zajimalo, jak presne mimozemstani udrzuji lidskou civilizaci v chodu a proc se o to vubec snazi... (19.05.2013)

Chtěl bych ze zákonů tohoto světa vědět o hodně víc. Podívat se za hranice vytyčené oblasti místo přebytečných hloubavých chvil v jeskyni. Ale i přes většinou rozvážné tempo mi Niccol kápnul do noty. Tentokrát k tomu ani nepotřeboval svoje obvyklé vizuální i vyprávěcí triky, stačil mu skvělý Pintův soundtrack a fakt, že má před sebou neotřelý námět, který pod jeho rukama ožívá do opatrně hypnotické romantiky. Příběhy podle Stephenie Meyer přece vždycky vybočují mimo své žánrové ukotvení, takže už z přečtení premisy je jasné, že více než na sci-fi notu o invazi se bude hrát na mezilidské vztahy. A nemá cenu zastírat, že právě tam si mě Melanie a spol. získali. Nevšední několikaúhelníky, které jsou vedeny přes překvapení a občasná meyerovsky mile přepálená vyznání, mi do vkusu sedí pravidelně a při takhle sympatickém obsazení (s potenciální hvězdou budoucnosti Maxem Ironsem v čele) tomu ani nemohlo být jinak. Když jsem pak s čím dál větším potěšením sledoval sarkastické dialogy Mel s Wandou, došlo mi, že to u mě Hostitel zkrátka vyhrál. S výhradami, menšími přešlapy? Možná. Ale díky tomu, že má srdce na dlani, tak i vyhrát musel. (16.04.2013)

Nic jsem nečekal a dostal přesně to, co jsem čekal. Laciný, televizně papundeklově působící Twajlajt v bledě modrém, ve kterém je lidstvo na pokraji vyhynutí, ale místo invaze a přežití se řeší jestli políbit Karla nebo Frantu. Dvě hodiny čistokrevné nudy, ve které nejenže nefunguje ani napětí, ale kupodivu ani ta romantika (ručička na detektoru chemie se ani nezachvěla), ta romantika o které to jako mělo celé být. Navíc se tu nestane téměř nic opravdu zajímavého, takže nakonec jediné, čím to celé zaujme, je míra nesmyslnosti, se kterou mluví a konají nejen obě části hlavní postavy (těžko tomu můžu říkat hrdinka) v podání překvapivě nevýrazné Saoirse, ale také ostatní postavy, ať už lidské nebo mimozemské. (01.11.2013)

Niccol je totálne neschopný režisér a scenárista. Jeho predošlé filmy boli len sakramentskou náhodou... Toto je des! Ak som TWILIGHTU vyčítal slabú zápletku, tak Host je úplne bez dramatických momentov. Lineárna nuda, kde sa rieší jeden blbý problém - keď mám v sebe dve osobnosti, môžu každá milovať niekoho iného? A romantika je absolútne neuveriteľná a dialógy smiešne. Občas sa film chce hrať na OSTROV ale pár nablýskaných motoriek to nespraví - režisér sa len hrá na výpravnosť a štýlovosť. Motivácie postáv nevysvetlené, každý náznak niečoho netradičného je okamžite zadupaný do zeme (Diane Kruger). Ak som dal Súmraku, SÚMRAKU: SÁGA VYVOLENÝCH (:-D) a PUSH-u dve hviezdy, tu musím ísť na jednu... Aj ženskému publiku odporúčam radšej "chlapčenské" filmy z tejto kategórie: JUMPER, SOM ČÍSLO ŠTYRI... A ak je nevyhnutná romantika, tak HRY O ŽIVOT... (18.05.2013)