Tomb Raider

Až vám bude někdo říkat, že filmařské pojetí filmu TOMB RAIDER má jisté rysy retropřístupu, tak... vlastně ano. ___ 1. V upřímné jednoduchosti vyprávění je to docela pravda už jen vedle všech těch meta-narativů a meta-fikčních-světů. A spíše než dědictví počítačových her v tom vidím dědictví řetězovitých epizodických narativů, které tvoří vzorec dobrodružného románu i filmu víceméně odjakživa. Oproštění tohoto vzorce od dávkování odkazy v každé scéně na vrub soustřeďování se na relativně pomalý vývoj hrdinky, působí osvobozujícím dojmem, byť si ho umím představit hravější - a přechod od hodné holky k vraždící... ehm... hodné holce je přece jen poněkud nečekaný. ___ 2. Z hlediska stylu sprintuje se svými 2722 střihy průměrně po 2,4 vteřinách v tom rychlejším peletonu zcela současné kinematografie. Na druhou stranu je mnohem přehlednější než většina současných akčních filmů. To je dáno zřejmě větším množstvím ustavujících celků a vůbec větších rámů, kdy nástřihy na detaily mají tendence zpřesňovat plynulost informačního toku a velké množství úhlů je často navázáno na něčí pohledy. Jakkoli podobně rychlý střih nebyl v devadesátých letech normou, ostatně i dneska jde víceméně o dolní hranici preferované rychlosti střihové skladby (níže už jde spíše o odchylky), v přehlednosti se tehdejším postupům střihu akčního filmu blíží spíše než dnešním. Pro srovnání viz moji databázi zde. ___ 3. To jsou ale jen dohady, musel bych film vidět znovu a soustřeďovat se více na styl, na výstavbu jednotlivých prostředí i na způsoby vedení pozornosti v hloubce prostoru. Napoprvé jsem se spíše nechal unášet dobrodružným příběhem o sympatické hrdince v neotřelém podání Vikanderové. Vzpomněl jsem si každopádně na ÚTOK NA BÍLÝ DŮM, kde je čistota upřímně jednoduchého vyprávění i nečekaná přehlednost jinak velmi rychlého střihu podobně starosvětská. (17.03.2018)

S výjimkou výborného rozpadajícího se letadla nad vodopádem víceméně pouťová atrakce, která sice nijak neurazí, ale ani nenadchne. Jede dost na jistotu, je hodně opatrná a v žádném případě temná/úderná/krvavá. Oproti oběma dílům s Angelinou Jolie jsme nicméně v realističtějším světě, k uvěřitelnosti přidáváme i dávku lidskosti, postavu z masa a kostí navíc táhne k maximálním sympatiím Alicia Vikander, která byla skvělým tahem. Její Lara je emocionálnější, vrstevnatější a určitě zajímavější. A zatraceně dobře se na ni dívá. Už její entrée v Londýně nabídne holku, se kterou prostě chceme strávit necelé dvě hodinky. Restart potenciální nové série se znovu točí okolo problematického vztahu s otcem, záhada je tu v podobě královny uvězněné po staletí v hrobce na tajemném japonském ostrově a podle fandů předlohy (sám jsem to nikdy nehrál) tahle verze nepatří mezi videoherní mršitele. Příběh je sice jednoduchý, ale funkční, asi nikdo nečeká zásadní dialogy a oscarový scénář, ovšem jedno podstatné chybí: tvůrci nemysleli na to, že by to mohla být i zábava. Hravost sice místy pocítíme, ale hluché scény rovněž. A není jich málo. Norský tvůrce solidního horského masakru Fritt vilt, který zdobila výborná atmosféra, Roar Uthaug nezklamal, ale ani se úplně nevytáhl. Prostě taková průměrná pohádková oddechovka. (01.06.2018)

Nářez jak sviň! Oscarová herečka Alicia Vikander je přirozeně nádherná, mladá, v boji zdatná a byť její prsa nejsou jako od Angelíny, vůbec to nevadí její herecký výkon je daleko působivější. Film má velmi příjemný spád, na Laru se hezky kouká a dostává celý film neskutečnou sadu odevšaď, že na konci jsem odcházel z kina více polámaný než ona samotná. První polovinu filmu zaujme naháněčka s koly, která je více intenzivnější než kdejaká jiná naháněčka s auty a působivé ztroskotání lodi, které napětím bere divákovi dech. Jakmile se Lara ocitne na ostrově je z toho dobrodružná žranice, která si bere to nejlepší z Indiána Jonese a zároveň se krásně drží herní předlohy ( Letadlo, padák, luk- stealth akce) k tomu slizský záporák Walton Goggins a dobrák Daniel Wu, u kterého mě trošku mrzí, že nepředvedl nic z martial arts. Finále dá zase zavzpomínat na starou Mumii, takže kdo miluje hrobky, černou magii, pasti, hádánky, tak si film užije taktéž do syta. No já jsem výborně pobaven, dostal jem krásný dobrodružný mix, jaký v kinech nebyl léta a s Warcraftem je Lara definitivně nejlepší herní předlohou. Sequel chci, co nejdřív, tak neváhejte, vyražte a přispějte! Po druhém zhlédnutí nadšení lehce opadlo, ale pořád fajn záležitost. 80% (21.03.2018)

Patnáct let uplynulo od posledního setkání nejslavnější ženské herní hrdinky (ano, stále ještě ano - ženská podoba Sheparda z Mass Effectu se nepočítá, protože žádný Larák Crofťák neexistuje;)) s filmovým světem. Mezitím byla lady Croft herně restartována a zaznamenala ve své nové virtuální inkarnaci fenomenální úspěch - k roku uvedení filmu už ve dvou dílech (a k dnešku už v trilogii). Je jasné, že takový kapitál se nemohl nechat ležet ladem;) Takže nějakého chytráka napadlo, že nejlepší bude vzít děj obou "nových" her a zmixovat to do jednoho filmu. A obsadit do hlavní role mladou ženu s nezanedbatelným hereckým talentem (jako Angelinu Jolie - v době, kdy Laru ztvárnila, ještě o nějaký ten rok mladší;)), tvářičkou panenky a na první pohled křehce vypadající tělesnou konstitucí, aby vypadalo věrněji rebootování Lařina příběhu. Nová Lara je tak mladou a nezkušenou - ovšem slušně vysportovanou a odhodlanou - dívkou, která má do světoznámé archeoložky, dobrodruhyně:P a "one-woman-army", kterou právě představovala Angelina Jolie ve "svých" Tomb Raiderech, tak daleko jako soudružka Semelová do demokratky. Nová doba si zkrátka vyžádala nový přístup, a není to přístup úplně špatný, i když nevyhnutelně musí drhnout, protože cílová divácká skupina chce své, takže Alicia Vikander prodělá poměrně rychlý přerod z boxující skoroteenagerky na sice ještě trochu lidskou, ale jednoznačně už typickou akční hrdinku, která se plácá v namnoze dosti viditelně digitálně vytuněných obrazech. Chudák Walton Goggins nemá moc co předvést, a Dominic West je jednoznačně castingový omyl roku. Ona bohužel tak nějak celá "lidská a rodinná" linka je nejslabší element filmu (čti deset sekund na jeden divácký facepalm), který jinak funguje slušně. Alespoň v rámci žánru:) A když to srovnám se scénáristickým bordelem, který nabídl první filmový Tomb Raider (ne nadarmo i klip k Elevation od U2 vypadá jak vypadá;)), a totální over-the-top coolovostí hrdinky v druhém dílu (pamatujete na tu pěsťovku žralokovi?;)), je to vlastně poctivá nenáročná podívaná, kterou by asi šlo srovnávat s Mumií - ta pro mě ale bude vždycky lepší kvůli skvělé chemii Brendana Frasera a Rachel Weisz, což je samozřejmě vůči "sólové" hrdince krapet nefér;) Takže jo, no, dám těch 70% a červenou barvu, ale že by mě to nějak extra těšilo...:) (13.04.2019)

// Nedali to orkové, nedal to ani Fassbender, nakonec vše zachraňuje až holka s kukučem Alicie Vikander s lukem v ruce a parádně zrebootovaným originem v zádech. Tomb Raider má všechno, intenzivní a vynalézavou akci, skvělé herce, parádní hudbu a nakonec i dost napětí, aby mě udržel hezky spokojeného až do konce toho jinak docela ohraného filmového tropu "hrdina dobrodruh vs. zlá organizace s cílem zničit svět". Mimo to je to ale nářez a dost možná nejlepší videoherní film, jaký jsme zatím dostali, za mě tedy spokojených 8/10 a chci to vidět co nejdřív znova. A fakt na to běžte do kina, protože chci i dvojku. (Kupodivu můžu doporučit 3D IMAX) (14.03.2018)