Dracula: Prince of Darkness

Slabší pokračování Draculy z roku 1958. Christopher Lee je tu zase dost nevýrazný, ke slovu se dostane až v druhé půlce filmu, tudíž na nějakých 45 minutách toho moc neukáže. Draculovo znovuzrození v kamenné rakvi jeho sluhou je docela povedené, naopak jeho smrt dost obyčejná a rychlá. Mimochodem, je mi docela novinkou, že se upíři mohou utopit. Den s nocí se tu střídá taky abnormálně rychle, někdy dokonce splývají. Ale na druhou stranu se mi líbil otec Šandor, byl to takový mnich činu a s ničim se moc nesral. Princ temnot tedy na svého předchůdce nemá, ale stále je to obstojná podívaná, kor když máte rádi Hammer. Ale raději budu opatrný a dám mu silnou šestku, než slabou sedmičku. (04.05.2010)

Další z mnoha volných pokračování o hraběti Drakulovy z produkce studia Hammer. "Princ z temnoty" nás opět provede po temných zákoutí svého tajemného hradu a neskončí to u nejednoho zakousnutí. Christopher Lee se zhostil své role opět bravurně! Škoda, že jeho soka Van Helsinga v podání Petera Cushinga zde neuvidíme. 75% (14.12.2014)

Priamočiary jednoduchý dej je príjemný. Pekne bublá a speje k peckovému zmŕtvychvstaniu Draculu. Ten, ako je všeobecne známe, nepovie vo filme ani slovo a premieňa sa na klasické čiernobiele nemé monštrum. Bohužiaľ, kto by čakal, že s nástupom Leeho sa film ešte viac naštartuje, zistí, že opak je pravdou. Film začne kľučkovať v nezmyselných zvratoch a vrcholom je absurdné zavraždenie Draculu, ktoré by sa skôr hodilo Jasonovi ako princovi temnôt. (18.10.2011)

Terence Fisher vytvořil v 60. letech určitý standard upírských filmů. Tento přímo navazuje na jeho Draculu z roku 1958 a určitě není horší, spíše naopak. Pokud tyto filmy přijmeme jako do obrazů převedený brak, ušmudlaný rodokaps (a tak všelijak podobně), pak je nutno uznat, že na to Fisher měl určitě větší talent než jeho následovníci a napodobitelé (takoví dryáčníci jako např. R. W. Baker, A. Gibson aj.). Položil důraz na vizuální aspekty a s minimálními prostředky dokázal divadelně vytvořit ponurou atmosféru 19. století (podobné Cormanovým hororům dle E. A. Poea). Zde navíc dobré sepětí hudby Jamese Bernarda s dějem. Mám tyto slaboduché horory 60. let raději než ty dnešní hyperrealisticky provedené. A mezi tu tzv. béčkovou klasiku patří i tento film, určitě spolu se soudobými díly Rogera Cormana a (bohužel) jediným od Haralda Reinla, jehož Hadí jáma a kyvadlo je dle mého názoru vůbec nejlepší.. (25.05.2009)

Největším minusem filmu je určitě postava Draculy, nebyl schopný pořádné akce a velkou měrou k tomu určitě přispívá i fakt, že první polovina filmu je o znovuzrození Draculy, Cristopher Lee se tak na scénu dostane až později a mnoho prostoru zrovna nedostane. Menší minus pak představují některé nelogičnosti v chování postav, např. otec Šándor se nejprve vysměje pověrčivým vesničanům, že jim visí v hospodě česnek jako ochrana proti upírům, ale jakmile se dozví, že cestovatelé z Anglie mají namířeno do Carlsbadu, tak je od tohoto plánu pro jejich bezpečí zrazuje a tváří se velice „tajuplně“. Celkově jsem se ale pobavil, sakra rychle se tu stmívá a vůbec, jak to, že se Dracula na konci filmu neproměnil v netopýra a prostě neodletěl pryč? (29.08.2006)