Strom

Priorita je příběhová linie, zcela nezávislá a přitom neotřele taktní. Zadívat se a odpočinout... né sednout a očekávat. Veškeré gusto patří 8leté greenpeace Simone a jejímu vzpurnému vzdoru, ale s potencionální touhy to táhne víc samozřejmě Charolttka(australské sluníčko ve tváři a nežádaný úsměv, kdo by si na tohle nevyhonil). Režie může poklidně spát za výběr prostředí. (18.04.2012)

Otec rodiny zomiera a jeho dcérka sa rozpráva s veľkým figovníkom pred domom, lebo verí, že v ňom ďalej žije otcov duch. Mama sa snaží ďalej žiť svoj život, ale postupne aj v nej klíčia nádeje, že ten strom je neobyčajný. A tak sa v dobrom i v zlom stane stredobodom rodinného života... Je to typický festivalový film na jedno pozretie, ktorý buduje na "dráme každodenného života", bez veľkých slov a dejových zvratov. Napriek tomu, že východisková situácia je bolestná, atmosféra filmu je pozitívna, nabitá letom, slnkom a detsky zjednodušeným pohľadom na svet. (07.11.2010)

The Tree je poeticky film o tom, jak se lide dokazi vyrovnat s tim, kdyz z jejich sveta nekdo blizky odejde. Ze to neni vzdycky uplne jednoduche dokazuje australska rodina. Peter nezemre nasilnou smrti, jak tvrdi distributor, ale spis nestastnou nehodou, jejiz svedkem je nejen dcerka Simone, ale i zbytek cele rodiny a zejmena obrovsky strom. Jako by to byl jeden z tech baobabu, co mel princ na male planete. Rodina se stromem zije ve spokojene (?) symbioze. Vse se zmeni az ve chvili, kdy strom zacne rodinu ohrozovat. Nejde ale o zadny horor, ale spis o metafory a podobne veci. No a snad prave proto, ze se film snazi nabidnout jakesi intelektualno, by se dal oznacit jako artovy. Je ale zase dost artovy? Podle me ma totiz The tree minimalne jednu chybu: chybi mu cilova skupina. No a pokud jde o muj osobni postoj, tak se mi nelibi herecky projev Ch. Ginsburg, a prave proto jednu hvezdu musim strhnout. Snad kdyby ve filmu hrala jina herecka... ale nehraje. A protoze jde o film predevsim jednoho herce, tak pro me bohuzel, ale nesplnil moje ocekavani.. (15.09.2011)

Harmonická lyrika, prostý symbolismus i palčivé drama o ztrátě a smutku. Vynikající výkony Charlotte Gainsbourgh a mladičké Morgany Davies, nádherně "houpavá" kamera, procítěný hudební doprovod a přes zdánlivou jednoduchost snímek, o kterém lze dlouho přemýšlet. Nějak takhle si představuji otevřené a inteligentní drama. (27.11.2010)

Čekala jsem trochu víc dramatična a víc promyšlený děj.. Ten se sice nedostavil, ale vynahradila to krásná australská příroda s klokanem, netopýrem a žábami v záchodě. Nejedná se o nic náročného a nějak extra výjimečného, co byste potřebovali vidět opakovaně, ale pokud toužíte po oddechovém filmu na dlouhý podzimní večer, tak proč ne?! :) (22.11.2011)