Nákaza

Steven Soderbergh se po řadě ne příliš povedených filmů a experimentů vrací do první režisérské ligy a dokazuje, že i zdánlivě béčkové téma se dá natočit výborně, "lidsky" a skoro až s přesahem. Scénář je výborně napsaný a jednotlivé příběhy byly všechny hodně zajímavé a celé to bylo zabrané snad ze všech úhlů pohledu. První herecká liga samozřejmě neselhává a potěší i nekompromisní zametení s některými postavami. Po dlouhé době jsem si ale u filmu řikal, že to mohlo být klidně i delší. Přece jenom stopáž něco málo přes 90 minut je u podobného tématu s tolika zajímavými příběhy trochu málo a některé postavy tak dostanou příliš málo prostoru a jejich příběhy vyšumí do ztracena (hlavně u Marion Cotillard). 80% (03.01.2012)

Určite to nie je film, ktorý by som si pozeral dvakrát do roka. Vlastne je možné, že už si ho nikdy viac v živote nebudem chcieť pozrieť. Nie je to totiž nič príjemné. Hrá v tom plno hollywoodskych hviezd, ale celé je to temné, takže mnohé z nich brutálne umrú. Nákaza je drasticky realistická, miestami až dokumentárna. Oproti  Smrtiacej epidémii s Dustinom Hoffmanom je to realistický dokument. Soderberg trafil klinec po hlavičke a riadne ho do toho dreva zabil a následne to drevo rozmlátil obrovským a ťažkým búračským kladivom. (14.11.2016)

Nákaza není jen tak ledajaký film. Je to spíš film velmi prorocký, neboť ukazuje zásadní rozdíl mezi 20. a 21. stoletím, který by se dal charakterizovat i jako rozdíl mezi macro a micro strukturami. Jestliže přicházelo ve 20. století největší nebezpečí s jadernou katastrofou a největší úspěch s přistáním člověka na Měsíci (podle mě to nejtitánštější, co kdy lidé dokázali), ve 21. století se přesunujeme do micro struktur: největší nebezpečí skýtají biologické zbraně a kyberútoky hackerů a největší úspěch přistání s nanoboty v lidském těle, jak o tom referují Tata Bojs v Léčiteli. Po stovky let označovala Velká čínská zeď stavbu z cihel a kvádrů; dneska označuje firewall hlídající čínský přístup k internetu. Tématem číslo jedna zkrátka už nejsou velkolepé výbuchy a jaderné hřiby, ale, jak naznačuje Nákaza, spíš malý nebezpečný breberky v podobě biologických zbraní – doslova nepřítel bez tváře, skrytý a nevyzpytatelný. Odsud vidíme, proč byl teroristický útok na věže WTC a jejich následné zřícení v září 2001 spíše posledním spektakulárním dozvukem válek dvacátého století, než aby předjímal charakter válek století jedenadvacátého. Očekává nás totiž něco nepoměrně zlověstnějšího: hrozba „imateriální“ války provázené neviditelným útokem – viry, jedy, které mohou být všude a nikde. Na úrovni zjevné materiální reality se nic zvláštního neděje, žádné velké exploze, a přece se důvěrně známý vesmír hroutí, živo se rozpadá. Vstupujeme do nové éry paranoidního válčení, ve kterém bude největší problém představovat identifikace nepřítele a jeho zbraní. Nakonec přesun od čitelných macro struktur k nevyzpytatelným micro strukturám kopíruje i přechod od newtonovské fyziky ke kvantové teorii: jakkoliv je kvantová teorie nejúspěšnější teorií, kterou kdy lidská mysl vytvořila, je vybudovaná na vratkých základech náhody, štěstí a pravděpodobnosti. Na rozdíl od newtonovské teorie, dávající jasné, jednoznačné výsledky pro pohyb, umí kvantová teorie udávat jen pravděpodobnost. Tento rozdíl mezi oběma stoletími bude mít zásadní vliv i na kinematografii, jelikož biologické zbraně nebo kyberútoky nejsou tak vizuálně atraktivní jako výbuchy atomovek nebo ekologické hrozby. Jak pronese jedna z postav v Nákaze: virus je příliš malý na to, aby ho zachytila kamera. Soderbergh se s tímto omezením a současně výzvou pro kinematografii vypořádal velmi dobře. Otázka zní, jak se na tomto poli povede ostatním filmařům. (23.01.2012)

Nákaza mi přišla jako krátký přehled zpráv. Velmi stručně, krátce a bez jakéhokoliv zaujetí ve zkratce popsaná událost. Contagion je chladný a odměřeně zpracovaný pohled na pandemii globálního rozsahu. K postavám si člověk ani nemůže vytvořit nějaký vztah, jsou to jen figurky, jejichž prostřednictvím se o nákaze dozvídáme. V průběhu děje se film zcela přestal zajímat o postavu Kate Winslet, takže se vůbec nedozvíme, co se s ní nakonec stalo. Můj obdiv má Cliff Martinez, jehož minimalistickou, avšak velmi osobitou hudbu začínám po filmech Drive, či Jen Bůh odpouští, brát na vědomí. Závěrem se film dostává na začátek a objasňuje, jak to všechno vlastně začalo. (17.11.2014)

Od Sodenbergha jsem čekal leccos a nemůžu říct, že by mě zklamal. Contagion je napínavý film… asi 3/4 své délky snímek nenudí, má hodně zajímavé (a uvěřitelné!) téma, jenže tu poslední 1/4 film jakoby zvolní. Samotný konec, kdy nám ukážou, odkud nákaza vlastně přišla, sice potěšil, ale upřímně, když film začne v druhý den nákazy, tak nějak už tušíte, že až na konci nám odhalí "tak takhle děti, jsem potkal vaši matku… teda, začala nákaza”… :-) Ale jinak je film super, já se bavil slušně a až na ten protahovaný konec nemám co vytknout. 80 %. (30.01.2012)