Gravitácia

To muselo dát práce a přitom taková blbost... Vizuální stránka je sice úchvatná a mně se z toho chvílema až točila hlava. Teda nevim, jestli to nezpůsobilo těch cca 10 piv, co jsem vypil, ale mam pocit, že někde v 3D kině bych asi na podlaze vytvořil 2D blijáka. I když na nějaký triky a speciální efekty si zase až tak nepotrpim, tak tady musim smeknout. Nebudu teď řešit, jestli tam nebyly nějaký chyby. Od toho jsou tady jiný odborníci. Mam pocit, že to tady komentuje samej Gagarinův bratr. Mě kosmonautika moc nezajímá. Jediný, co jsem se kdysi dočet a utkvělo mi to v paměti, že kosmonauti nosej pod skafandrem nějaký pemprsky, kdyby se náhodou pochcali nebo posrali, aby jim to v beztížnym stavu nelítalo po celym skafandru. No Sandra Bullshit měla jenom nějaký obyčejný trenýrky. Asi to mělo potěšit oko diváka, ale Sandře už táhne na 50 a čas holt nejde zastavit, takže u mě to jaksi nezabodovalo. A celkově mi nějak nesedla, přestože ji mam jinak docela rád. Jinak je příběh poněkud primitivní, ale největšim kladem tohoto filmu jsou prostě ty speciální efekty. Mezi klady ještě musim přidat George Clooneyho. Škoda, že dostal tak málo prostoru. Radši to měla přežít jeho postava. Celkově vzato, je to takovej novodobej Titanic. Tam mi bylo taky úplně jedno, že DiCaprio zmrznul, ale na tu katastrofickou část se koukalo docela dobře. Tady se koukalo dobře skoro na celej film, ale ten příběh mi byl u prdele. No dám 3 hvězdy, ale jestli se budou filmy ubírat timhle směrem (super efekty, ostatní na hovno), tak teda potěš. (03.03.2014)

V jistém smyslu se při sledování Gravitace nelze ubránit srovnávání s Nolanovým Počátkem, protože i tady mají neskutečně efekt(iv)ní vizuální a experimentální orgie v jádru prostinký příběh, který jsme v jedné a té samé inkarnaci viděli snad milionkrát a který – na rozdíl od takového Avataru – není jen spouštěčem a povrchním odůvodněním hezkého pozlátka, ale naopak styl filmu přímo diktuje. A tak zatímco v Počátku můžeme komplikované vrstvení realit vnímat jako trefné ztvárnění způsobu, jakým člověk uniká před pocitem ztráty a zdrcující viny, v Gravitaci sledujeme klasicky vystavěnou dějovou linku o překonávání deprese, která je zde zobrazena doslova jako chaotické vakuum vesmíru, v němž nic živého nemá šanci na přežití a kde lze jen dočasně, bezcílně a bez kontroly plynout z místa na místo, ponechán na pospas vnějším vlivům, s minimální možností reagovat a skoro nikdy konat. Nemůžu si pomoct, já tyhle nové interpretace starých konfliktů a jejich překládání do nebývalých (a doslovně nevysvětlovaných) vizuálních podob prostě žeru. (21.04.2014)

Nejintenzivnější filmový zážitek roku! Od včerejška přemýšlím, co bych tomu mohl vytknout, ale pak se vždycky dostanu k tomu, že je to prostě takhle natočený film - komorní, s triviálním příběhem, bez většího emocionálního kontaktu diváka s hrdiny, koncentrovaný, adrenalinový, velmi sympaticky zahraný a hlavně vizuálně a vůbec technicky dokonalý. A stejně tak přemýšlím o tom, jak sakra točili některé záběry (Lubezki rulez!!!). Nevím jak to funguje ve 2D nebo na obrazovce, ale ve 3D a s pořádným zvukem je to neuvěřitelný nářez. Tohle postprodukčně dodělávané 3D je daleko lepší než jakákoliv jiná konverze hraného filmu, jakou jsem doposud viděl (a taky lepší než některé 3D animáky, ehm). Pokud jsou ve filmu nějaké fyzikální nesmysly, nestíhal jsem si jich všímat, a upřímně by mi byly asi úplně fuk. Některé záběry mi opravdu zrychlovaly tep a párkrát jsem se málem začal uhýbat prolétávajícímu vesmírnému smetí. A když se pak dostanete do místa, kde si říkáte, že se Cuarón asi úplně zbláznil, velmi elegantně se to vyřeší, a vy jen můžete zatleskat tomu jak vás panko režisér zručně vytahal za fusekli. Ale přesto, že jsem si Gravitaci tak neskutečně užil, příčí se mi dát jí pět hvězd. Faktem totiž je, že je to ukázka extrémně precizní filmařiny, je to jen a pouze fyzický zážitek, ohromení smyslů nebo jak to výstižně pojmenovat. A to prostě není to, proč se na filmy dívám. Možná trochu neférových 80%, a doporučení, abyste se podívali na Sunshine;) (14.11.2013)

Tak i tam nahoře v nekonečném tichu platí Murphyho zákony... Přímočaré či chcete-li nedějové, minimalistické a přesto tak grandiózní. Gravitace je nesporně dechberoucí technická (r)evoluce; již jen ty lahůdkové hrátky s kamerou či (ne)přítomností zvuku, to se nedá popsat a to co Cuarón dělá pro 3D či práci se zvukem je bez diskuze novátorské. Ovšem k čemu by to bylo, kdyby to zároveň nebyl dobrý film a šlo pouze o vypiplanou režijní exhibici? Ano, k ničemu. Jenže ono to je nejen dobré, ale přímo výtečné, intenzivní i nebývale strhující a plně funkční po emoční stránce. A to nikoli Sandře navzdory, ale z velké části právě díky ní. A též díky Cuarónovi, Lubezkimu a Priceovi a... A prostě máte-li se aspoň trochu rádi, tak si tento (v rámci možností) realistický malý velký počin dopřejte v Imax projekci; stojí(te si) za to a zároveň vám to dá pádnou odpověď na otázku "proč v době kdy každý druhý má doma sestavu domácího kina o parametrech lepšího sálu" stále ještě chodit na filmy do skutečného kina. Je to jako stát pod skutečnými pyramidami oproti jejich fotce v časopise; tedy neporovnatelné. (03.10.2013)

Gravity nie je o príbehu. Toho tu prakticky niet. O jediných dvoch postavách sa dozvieme minimum, a iba k jednej z nich nám je umožnené si vytvoriť emocionálne púto. Gravity je o sprostredkovaní pocitu. Je vesmírnou survival drámou, pri ktorej sa uhýbate lietajúcim úlomkom, šetríte kyslík a snažíte sa niečoho zachytiť. Zážitkový, filmársky unikátny film, jediný svojho druhu. Ale ako dlho v nás zostane rezonovať, postrádajúc nosnejšiu myšlienku či prekvapujúcejší záver? Vďaka o život hrajúcej Sandre dlhšie, než by bez nej. Film, ktorý absolútne nemá zmysel vidieť inde než na veľkom kinoplátne. (24.09.2013)