Fantom Morrisvillu

Říkají parodie, ale zatraceně decentní parodie. Taková gentlemanská. A to i vzhledem ke skladbě herců, co se ve filmu objeví. Ta je totiž více než luxusní. Škoda jen, že jsem se tak nezasmál, jak jsem předpokládal, přitom už nápad hudebníka, co si krátí čas v orchestře čtením šestákových románů, je boží. Milé to nicméně v mnoha ohledech je. Má to pár naprosto neotřelých hlášek, co dokáží jednoznačně odbourat. Decentní je ale asi to nejlepší označení, co si tento film zaslouží. (22.06.2022)

Parodiím na filmy, které v té době v Československu prakticky nikdo neznal, neboť byly z oficiální kultury a z rozkazu mocných jako "úpadkové" a "brakové" dokonale vykázány, se v socialistickém Československu evidentně dařilo. Byly zpravidla dělány s fortelem a láskou, což je také jejich nejzajímavější rys. Ony si totiž z těch "úpadkových" předloh sice dělaly šoufky, ale zároveň bylo velmi dobře znát, že jeden každý ze zúčastněných by si nějakou tu klasickou detektivku ze staré dobré Anglie nebo jiné podobné úpadkové kousky strašně rád střihnul. Svým herectvím rozhodně překvapí Vít Olmer (tenhle pán měl vůbec zůstat před kamerou, protože přestože je jako režisér naprosto strašný, jako herec předvedl velmi slušný výkon). Asi nemá smysl zdůrazňovat skvělé herectví pánů Marvana či Nového... Raději zmíním Jana Skopečka, který je v roli anglického sluhy doslova k sežrání. Naopak Valdemar Matuška jako arcipadouch naprosto nefunguje a pokud ještě navíc začne zpívat, je neštěstí dokonáno. Tohle je rozhodně největší slabina a omyl celého filmu. Matuška se sice snaží, ale on opravdu není herec, nehledě k tomu, že křížit parodii s muzikálem je obecně špatný nápad (mimochodem Trhák je druhým dobrým dokladem tohoto tvrzení). Limonádový Joe je sice také plný muziky, ale tam má narozdíl od Fantoma ta hudba smysl, zatímco zde působí většinou dojmem nepodařené dekorace... Za zmínku ovšem stojí ještě jeden fakt: Předlohu Fantoma Morrisvlillu napsal týž František Vlček, který je podepsaný pod námětem filmu Pytlákova schovanka. Je proto jenom logické, že právě s tímhle filmem Fantom velmi těsně souvisí. Rozhodně víc než s kteroukoli další filmovou parodií let šedesátých... (07.11.2008)

Česká parodie na brak brakem není, leč motivů bylo přespříliš a většina jen tak nakousnutých. Některé gagy i role (zahradník zalévající v dešti, Fialová Květa, sluha a la Skopeček, sanatorium pro zlosyny atd.) však vypilované takřka k dokonalosti, ovšem Zeman není Lipský. Třeba zpěvohra se smrskla do několika docela unylých "matuškáren", samotný  fantom  neměl  ducha a snad ani nemusel být,  byť jako spoiler sir Hanibal byl  Oldřich Nový  samosebou neodolatelný.  Spokojenost ano, ale jen lehce nadprůměrná. (07.01.2022)

Vybroušenost dialogů, výborné herecké výkony. Nádherná parodie, kterou si užijí především milovníci dobrodružných románů tzv. RoDoKAPSů. Já mezi ně také patřil a jsem na to hrdý. Četl jsem je pod lavicí stejně jako prvorepublikový elegán Nový při hraní v orchestřišti. Vtipy jsou příjemně a hlavně nenásilně vloženy do děje, který rozhodně ani na chvíli nenudí. Květuška Fialová je zde neskutečně sexy. Jen bych mezi děj nevkládal záběry na Nového v orchestru. Ruší to a děj nikam neposouvá, mimo finální scény. (07.11.2008)

Při uvolnění poměrů ve zlatých šedesátých letech vznik z parodíí (z toho co znám) třeba výrazně stylizovaný Limonádový Joe nebo crazy Kdo chce zabít Jessi.Fantom Morrisvillu zase dobře kloubí prvorepublikový nádech, šedesátkovou uvolněnou atmosféru a suchý britský humor. To i v kombinaci s hereckým obsazením, kde se mísí tehdejší vycházející hvězdy (Waldemar Matuška, Květa Fialova) se stárnoucími prvorepublikovými herci (Oldřich Nový a v menší roličce i Nataša Gollová.) Hlavně Oldřich Nový v postarším věku a jeho nátuře méně přející době dostal zde příležitost ještě trochu zařázit a opět předvést své charisma i se skrytým komediálním talentem. Ve vedlejších rolích jsou rozhodně fajn i František Fillipovský a Jan Skopeček. Samotný příběh o vyšetřování záhadných událostí po svatbě Sira Haribala má ten pravý šarmarní, parodický ale i napínavý nádech. Je navíc moc pěkně sklouben s šedou realitou, kdy si celý příběh vlastně jen čte znuděný muzikant v orchestru. Celé se to sleduje dost dobře, jen se možná ještě trochu mohlo šlápnout na plyn. Z dnešního pohledu už se asi nejedná o nezapomenutelný filmový zážitek. Ale o moc pěknou dobovou jednohubku určitě a rád na ni budu s úsměvem zpětně vzpomínat. DNES JIŽ NEKRMIT! (23.08.2020)