Simonova kočka

"Už ve starověkém Egyptě byly kočky uctívány jako posvátné... a dodnes na to nezapomněly." Simonův kocour je chlupatý parchant zdatně reprezentující většinu kočičí populace. Připomene těm přihlouplým dvounožcům, že jejich pravou celoživotní náplní je servírování potravy, zajišťování vhodného rozptýlení a relaxačních ploch, a (samozřejmě) úklid veškerých následků. Občas se sice chová až zdánlivě lidsky, ale závěrečné "Meow!" *tlapka nenápadně poukazující na pootevřenou tlamičku* vše opět uvede na pravou míru. (19.10.2013)

Netušila jsem, že tahle vynikající záležitost tady má profil. Jasných pět, neskutečně vtipné i dojemné. Zde platí, že v jednoduchosti je síla. Při sledování těch videí jsem se hodně nasmála, a to ani doma kočku nemám (ale budu mít). 2 minuty, řeknete si, a dáte si jednu epizodu s úmyslem se hned vrátit k jiné činnosti, jenže vzápětí sledujete další díl a nakonec bez přestání jedete až do konce. Škoda, že už dlouho nic nového nevyšlo. 10/10 (15.10.2018)

Příběhy s majitelem jsou s nadsázkou pravdivé, a proto výborné a velmi vtipné. Je vidět, že Tofield čerpá z vlastních zkušeností. Ale ty epizody, kde se kočka setká s jiným zvířetem, už zdaleka tolik vtipné nejsou a i když taky možná čerpají z reálu, na mě působily nudně nebo jednotvárně. Nebo obojí. (17.08.2016)

V jednoduchosti je krása. U Simon´s Cat to platí bez jakékoli výhrady. Tak snadná (ne že bych to sám dokázal) animace a tak všední problémy bytu přeplněného kočkami jsou podány v úžasném hávu roztomilosti a vtipnosti, že člověk musí kroutit hlavou nad tím, že autor nikdy nebyl draftován do nějaké větší společnosti. 90% (20.05.2017)

Jé, to je celej náš Setíček,... a Samík,... a Sheila,... a vlastně všechny kočky, co jsme kdy měli. Asi bych kočky neměl moc rád, kdyby byly tak nudně podlejzaví a oddaní jako psi. To mi připomíná, že možná proto mají holky radši víc ty zlé kluky. Každopadně kdo kočku nemá, nevím, jestli se bude tak dobře bavit. Já jsem kočičí člověk, tak jsem se bavit musel. (19.08.2010)