Réžia:
David FincherScenár:
Steven ZaillianKamera:
Jeff CronenwethHrajú:
Daniel Craig, Rooney Mara, Christopher Plummer, Stellan Skarsgård, Steven Berkoff, Robin Wright, Yorick van Wageningen, Joely Richardson, Geraldine James (viac)VOD (3)
Obsahy(2)
Reportér Mikael Blomkvist pátra po praneteri švédskeho priemyselníka, ktorá záhadne zmizla v roku 1966. Spojí sa s nekonformnou hackerkou Lisbeth Salanderovou, ktorá je aj napriek výstrednému vzhľadu punkerky vynikajúcou špecialistkou a detektívkou. Pre svoju tragickú minulosť nenávidí spoločnosť aj ľudí, a má na to vážny dôvod - kedysi bola sama ich obeťou, obeťou sadistických a psychopatických mužov, čo nenávidia ženy.
Keď si finančný reportér Mikael Blomkvist chce očistiť meno po tom, čo ho obvinili z verejného ohovárania, nečakane sa naňho obráti magnát Henrik Vanger, jeden z najbohatších podnikateľov vo Švédsku, a požiada ho, aby mu pomohol rozlúštiť tajomstvo dávneho zmiznutia jeho milovanej pranetere Harriet, ktorá sa stratila ako 16-ročné dievča ešte v roku 1966. Priemyselník Vanger je presvedčený, že ju zavraždil niekto z členov jeho rodiny. Mikael sa vydáva na odľahlý ostrov pri švédskom pobreží bez toho, aby tušil, čo tu naňho čaká. V tom čase spoločnosť Milton Security poverí svoju výstrednú, ale veľmi výkonnú a úspešnú detektívku Lisbeth Salanderovú, aby preverila osobu Mikaela Blomkvista. Pri plnení tejto úlohy sa Lisbeth s Mikaelom stretnú a spoja svoje sily pri vyšetrovaní vraždy Harriet. Hoci sa Lisbeth dištancuje od sveta, ktorý ju opakovane zradil, jej hackerské schopnosti a dokonalé sústredenie sa ukážu ako kľúčové a vďaka nim nakoniec dokáže spolu s Mikaelom odhaliť šokujúce tajomstvo rodiny Vangerovcov.
(TV JOJ)
Videá (7)
Recenzie (1 536)
Po technické stránce brilantní produkt, který se ale ani na moment (snad s výjimkou castingu) nedokáže vymanit ze stínu svého švédského předka. Fincher se zoufale pokouší dělat stejné věci jinak a v rámci jednotlivých scén mu to vychází. V propojení v jeden celek ale fatálně selhává... Je zcela nemístné ohánět se znalostí předlohy, film, jakožto autonomní umělecký tvar by měl obstát na základní vyprávěcí úrovni, což se v tomto případě neděje a v momentě, kdy překročí rámec remaku a pokračují ve vyprávění tam, kde to Oplev utnul, definitivně prokazuje, že srozumitelnost (neplést s polopatickým vedením za ručičku) ve filmu nenajdete. Autoři slepě lepí sekvence za sebe tak, jak velí scénář a tam, kde Švédi dusí atmosférou, Fincher jen bezzubě šokuje, kýžený efekt - tedy opar perverze a znepokojivé pocity se nedostavují... ()
Moc nechápu Fincherův záměr, proč adaptovat knihu, jež byla zrovna nedávno adaptována a proč ji adaptovat velice podobným způsobem tak, aby vznikly dva skoro stejné filmy - tedy aspoň z pohledu širokého obecenstva. Samozřejmě po hlubším prozkoumání zjistíme, že Fincher nepochybně je schopnější režisér a docela pana Opleva zahambil hlavně co se týče v dávkování informací, strukturovanosti, logičnosti a celkové preciznější výstavbě nadprůměrně dlouhého thrilleru. Fincherova "chladnost", tedy upřednostňování racionálních informací nad iracionálními pocity postav se zde, myslím, velmi hodí, přesto stejně jako u starší verze musím zmínit, že hlavní dějová linie, tedy případ 40 let staré vraždy Harriet zkrátka nemá takový filmový potencial (jako třeba Zodiac), tento film zkrátka utrhne koule jen málokomu. K dalším srovnáním - ne vše dokázal Fincher vylepšit - představitelka hlavní ženské role, Rooney Mara je poměrně fajn, ale na Noomi Rapace bohužel nemá. Dále intenzita finále se mi zdála ve švédské verzi vyšší. Fincherovo zjednodušení (vypuštění stěžejního flashbacku z dětství a s tím i spojené možnosti volby) nebylo dobrým krokem, naopak v úplném závěru rapidně ubylo patosu, za to palec nahoru. Celkově tedy horská dráha kladů i záporů a nakonec velice podobný zážitek... 7/10 ()
Bolo by neadekvátne vyčítať filmu absenciu emocionality či chladné poňatie príbehu, pretože niektoré námety ždímanie sĺz jednoducho nevyžadujú. Keď už však samotný dej nemá čo ponúknuť a scenár recykluje desiatky už videných thrilerovských schém, tak nemám potrebu zvyšovať hviezdičky len pre to, že to natočil Fincher. Film je zbytočne dejovo rozvrstvený, vraždenie či profil vraha nedosahuje potrebnú hĺbku, deviantná Lisbeth je pre ostatné pokračovanie úplne zbytočná a jej motivácia (a rovnako i motivácia vraha a Blomkvista) zostáva záhadou. Hrozivé tóny Howarda Shorea v Sedem alebo Mlčaní jahniat dotvárali stiesnenú atmosféru na maximum, no tu je hudba pomerne mdlá. Utieram slzu nad ďalším Fincherovým počinom, ktorý ho natočil ako za trest - je elegantný a presný, no necítiť v ňom žiadnu iskru či osobný vklad. Už mi je naozaj smutno za delikátnymi thrilermi 90.rokov, ktoré pod Fincherovým vedením vyvolávali skutočné emócie, hrôzu, napätie či možnosť pitvať psychiku šialených vrahov. Kedy zas niečo podobné natočí? ()
Udělat přesné srovnání obou verzí, tedy té evropské a severoamerické, by znamenalo zhlédnout oba filmy naráz, resp. krátce po sobě. První zpracování jsem viděl už téměř před dvěma lety, a tak se neodvažuji udělat kategorický závěr. Nicméně právě porovnání obou verzí a jejich kvalit je na celé věci to nejzajímavější. Jedná se totiž o zásadní rozdíl mezi evropským a americkým velkofilmem. U toho zámořského se zjevně pohybujeme v úplně jiné rozpočtové kategorii, takže už úvodní titulky vás přibíjí do sedadel audiovizuální smrští, když vidíte působivé proměny těl obou hlavních hrdinů v oceánu tekutého latexu. Oceníte špičkovou kameru a skvělý hudební doprovod. Ať už na exteriérech nebo interiérech se nemuselo šetřit, hlavní mužskou postavu obstaral patrně jeden z nejlépe placených herců současnosti, který si tak vyplnil mezeru mezi natáčením bondovek. Celé to zaštítil jeden z nejuznávanějších režisérů posledních dvou dekád. Místo neznámých evropských herců vidíte celosvětově známé tváře hollywoodských hvězd. Vznikl film, který pravděpodobně zasáhne do udílení oscarových cen a který se úspěšně bude distribuovat v celém světě. Mezi americkou a evropskou verzí nejsou zásadní rozdíly v ději, oba snímky se snaží celkem věrně a v rámci možností daných stopáží přenést na plátno knižní verzi. Ta americká je snad poněkud polopatističtější, platí tady, že se snaží o univerzální oslovení publika různých kultur a zemí, takže moc nenechá diváka přemýšlet nad nevyřčeným - je zkrátka doslovnější. Někde je to na škodu věci, vztah Blomkvista a Lisbeth bych rozhodně neredukoval na sexuální rovinu, právě naopak. I při té velkorysé stopáži je až s podivem, jak málo se film dokáže vnořit do psychologie jednotlivých aktérů, ukázat jejich motivaci, ty démony, které vedou k sérii zločinů a k tahům jednotlivých protihráčů. Jak už jsem napsal, americká verze je výpravnější, filmařsky nejspíš i kvalitnější, on je přece jen rozdíl mezi Fincherem a Oplevem, ale když o tom tak přemýšlím, přece jen je mi sympatičtější Oplevova verze. Co si budem namlouvat, z celé řady švédských kvalitních detektivek se stala série Milénium šlágrem nikoliv pro postavu investigativního novináře - těch se na stránkách knih prohání celé tucty - ale kvůli ujeté pankerce s poněkud sociopatickým chováním a špičkovými hackerskými schopnostmi. A tady přece jen v mých očích jednoznačně vede Noomi Rapace, která má zvláštní charisma, je neokoukaná, takže si ji člověk snadno s Lisbeth ztotožní a je schopný jí fandit. Roony Mara je podle mě schopná herečka, ale chemie mezi ní a mnou jako divákem prostě nefungovala tak, jak měla. Byla mi dokonce trošku nesympatická a to je potom těžké někomu držet palce. Napadá mě pár jiných jmen, které bych v té roli viděl radši. Každopádně za návštěvu kina tenhle kousek určitě stojí, už kvůli skvělému soundtracku a profesionálnímu provedení. Jen málokterý blockbuster si udrží úroveň, aby neurážel filmové fajnšmekry, ale musím říct, že po emoční stránce mě americká verze tak nějak minula. Znovu už ten film vidět nemusím. Celkový dojem: 75 %. () (menej) (viac)
,,A CO KDYŽ JE JEŠTĚ POŘÁD NA ŽIVU“..... /// Ble - ble - ble.... kauza Wennerström a nabídka na pátračku kolem 40 let starýho zmizení neteře jménem Harriet. ... Nejde se neubránit srovnání s ,,originálem“. Po půlhoďce mám dojem, že vzniklo (pro mě) jen další ,,zbytečný“ (vs. ,,originál“) dílo. Tak s análem sis Davide fakt pohrál..... sexuální romantika Ti jde stejně dobře jako barvy (víš jak to myslím...). Tenhle film JE JINEJ!!! Má jinej (lepší?) náboj i atmosféru (ale už je to přes 2 roky...!!!, co jsem viděl severskou verzi). Nakonec mám celkem jasno – jestli je TOHLE tvoje poprvé, tak si to užij. Přestože opakovanej vtip není vtipem.... já vím, kam mě srdce povede – FINCHER JE FRAJER! A těším se na další díly, páč ty švédský měli svý mouchy. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám slabost pro rockový ,,titulky“. 2.) Stejnojmennou knihu, kterou napsal Karl Stig-Erland Larsson číst nebudu. 3.) Thx za titule ,,cml77“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *** ()
Galéria (148)
Zaujímavosti (48)
- Aby Rooney Mara dostatočne odbúravala stres pri nakrúcaní sexuálnych scén, používala jednoduchý recept, spočívajúci v tom, že sa po nakrútení týchto scén smiala alebo pozerávala medzi zábermi Toy Story 3 (2010). (classic)
- Scéna, kdy Lisbeth přijde v metru o batoh, trvá cca třicet sekund, ale natáčela se tři dny. (Terva)
- Konkurz Rooney Mara trval dva a půl měsíce. Herečka byla dokonce požádána, aby přišla druhý den na zkoušky s kocovinou, jelikož si ji štáb nedokázal představit v roli Lisbeth. (Brousitch)
Reklama