Sherlock
Sherlock
Sherlock
VOD (3)
Série(4) / Epizódy(12)
Obsahy(4)
Nové spracovanie kultového detektíva, vsadené do súčasného Londýna.
Jednotlivé časti: 1.-Štúdia v ružovom -Tam kde nie je možné vyriešiť prípad, tam nastupuje Sherlock Holmes spolu s Johnom Watsonom. Herec Benedict Cumberbatch dal postave Sherlocka Holmesa nový rozmer, za čo získal niekoľko televíznych cien. Detektív Holmes má najúžasnejšie odhaľovacie metódy. Má schopnosť analyzovať stopy tak ako nikto iný na svete.
2.-Slepý bankár -V Londýne sa začnú na najrôznejších miestach vyskytovať záhadné symboly a vraždy, ktoré Sherlocka a Watsona pivedú k čínskej zločineckej skupine zvanej Čierny lotos. Zavraždení sa vyskytujú na miestach, kam sa vrah nemal ako dostať, ani odtiaľ ako uniknúť. Okrem tejto záhady sú tu symboly ako odkazy, ktoré sa vyskytujú na miestach činu alebo v ich blízkosti. Jediná žena, ktorá by dokázala symboly rozlúštiť je nezvestná a Sherlock vie, že ju musí nájsť, aby dokázal prípad vyriešiť.
3.-Veľká hra -Sherlock sa nudí, pretože nemá žiadny zaujímavý prípad. Má pocit, že mu zahníva mozog a túži po niečom naozaj pikantnom. Ani sa však nenazdá a začnú sa diať veci. Centrom Londýna otrasie mohutný výbuch, na koľajniciach nájdu mŕtveho úradníka a Mycroft mu oznámi , že pracujú na novom raketovom obrannom systéme, no všetky tajné plány, ktoré boli uložené na fleške, sa stratili. Sherlockov mozog začína znovu pracovať na plné obrátky a jeho dedukčné schopnosti mu pomôžu vyriešiť všetky záhady.
4.-Škandál v Belgravii -John Watson píše blogy, ktorými je už v spoločnosti povestný a vďaka nim zásobuje Sherlocka prípadmi, ktoré ich živia. Sherlockovi sa všetko máli a túži po niečom výnimočnom. To sa mu splní, keď ich s Johnom pozvú do Buckinghamského paláca a v najprísnejšom utajení majú pracovať pre najvyššie postavenú osobu v štáte. Dostanú fotografiu mladej ženy, ktorá je často ústrednou postavou viacerých škandálov v spoločnosti. Má prezývku Domina a vlastní kompromitujúce fotografie, ktoré sa nesmú dostať na verejnosť...
5.-Psy baskervillské -Sherlocka navštívi mladý muž, ktorý tvrdí, že pred dvadsiatimi rokmi bol svedkom toho, ako v mokradiach pri Baskerville beštiálne roztrhal jeho otca akýsi netvor s červenými očami. A je presvedčený , že podobné monštrum zbadal predchádzajúcu noc na tom istom mieste . Sherlock pozná fámy o genetických pokusoch na zvieratách v Baskerville a preto ho prípad zaujme . Dostanú sa s Johnom do vojenskej základne a na prísne utajované pracovisko, kde sa naozaj pod rúškom vedeckých výskumov dejú čudné veci. S nasadením vlastného života sa rozhodnú záhadu vyriešiť.
6.-Reichenbašský pád -Úhlavný nepriateľ Moriarty pritvrdil a hrá sa s Shelockom nebezpečnú hru. V rovnakom čase je hlásené vlámanie do Toweru, kde sú uložené korunovačné klenoty, do trezoru Centrálnej banky a zlyháva bezpečnostný systém v najprísnejšie stráženej väznici v krajine. Všetky tri vlámania má na svedomí Moriarty a dráždi tým Sherlocka, ktorý nevie prísť na to, ako to urobil. Moriarty sa dokonca nechá chytiť a Sherlock proti nemu na súde vypovedá, no i napriek tomu Moriartyho prepustia. Sherlock čelí doteraz najväčšej záhade vo svojom živote, ktorá ho zrejme privedie do záhuby.
(oficiálny text distribútora)
Videá (36)
Recenzie (1 754)
"Nejsem psychopat. Jsem vysoce výkonný sociopat. Vygooglete si to." Už je to tak, knihovnu nahradil Google, drožku taxík, krasopisné dopisy s pečetí sms. Z problému na tři dýmky je problém na tři nikotinové náplasti. A přesto se Sherlock roku 2009 duchem podobá literárnímu předobrazu možná víc než desítky jeho bezkrevných ilustrací před ním. Připouštím, že sám jsem jimi ovlivněn víc než Doyleovými předlohami, které jsem četl velmi namátkově, a zpočátku mi připadalo divné převádět něco tak bytostně viktoriánského do současnosti. Zbytečné obavy. Sherlock Holmes i doktor Watson mají vše, co mají mít, a mají i cosi navíc. Mimořádná schopnost vidět pod povrch věcí Sherlocka vyčleňuje ze společnosti 21. století, zvyklé uzavírat předsudečné závěry pod vlivem mediálních schémat a omezených zkušeností svých zlenivělých myslí. Doktor Watson po traumatické válečné anabázi těžko hledá způsob, jak se vrátit k normálnímu životu. V 9 adaptacích z 10 jsou ti dva zahálčivá dvojice, která se nechá ze svého hnízdečka lásky v Baker street vylákat až na všeobecné naléhání vedlejších postav, které se (kromě Lestradea) okázale koří jejich renomé a uctivě jim nahrávají na brilantní smeče. Zde jsou Holmes a Watson outsideři a řešení případů berou jako jediný možný způsob seberealizace. Velice moderní forma obrazového vyprávění mi trochu připomíná seriál Podfukáři (2005), výborně děj rytmizuje a zabraňuje největšímu nešvaru detektivek všeobecně - nekonečnému vysvětlujícímu tlachání. Vše podstatné prostě vidíme a dialogy proto mohou být a jsou jen vtipnou třešničkou na dortu. Hodnotím po pilotním díle, ale velice pochybuji, že by následující mohly výrazně pokazit můj dobrý dojem. 100% ()
Televizní sociopati jsou i nadále v módě, což je dobrá zpráva pro nás reálné sociopaty. Některé pasáže jsou na mě až příliš utahané, a když na scéně není Sherlock, tak se vytrácí drive a mezi postavami to tolik nejiskří, ale oproti nesnesitelnému Sherlockovi z filmového plátna se i ve slabších chvílích stále jedná o velice kvalitní zábavu. 1. - 4. série: 80%. ()
|| Scenár: Mark Gariss, Steven Moffat, Steve Thompson / Podľa námetu: Arthur Conan Doyle | Hudba: David Arnold, Pichael Price | Produkcia: Sue Vertue, Elaine Cameron | Distribúcia: BBC | Štúdio: Hartswood Films, BBC Wales, WGBH || Veľmi podarený seriál, bez kick-boxerského Holmesa. Intelektuálna struna má najvyšší kmitočet, aký kedy bol v hlave jednej osoby. Obsadenie a zpracovanie charakterov je najlepšiou časťou celého projektu (vedľa výborných scenárov avšak nie každej epizódy - čo je škoda) vďaka Benedictovi Cumberbatchovi a Martinovi Freemanovi. Ich herecký koncert dodáva seriálu to nevšedné plus, kôli ktorému som mal chuť púšťať diel za dielom. Napísať ešte silnejší scenár pre tretiu sériu, a Ritchie na čele s Downym môžu baliť, muhehe :) ()
V průběhu let jsem si bbcovskému Sherlockovi vypěstovala dost podobný vztah jako k Sexu ve městě: na jednu stranu nepřehlédnutelné nedostatky jak stojící u samotného základu, tak plynoucí z nijak vzácných scenáristických úletů (Rudovous + Východní vítr, dafuq), na tu druhou ho ovšem nepokrytě a iracionálně žeru. Knižní doylovky jsem nikdy nemusela, televizní a filmové inkarnace mi snad všechny přijdou na jedno brdo a samotnou ústřední postavu, zobrazovanou takřka vždy z obdivného pohledu tupého untermensche, považuju za zcela nesnesitelnou. Je tudíž zvláštní, že jedinou přijatelnou verzí se v mých očích stal místy bolestně průměrný televizní počin, který i přes nápaditou aktualizaci stojí právě na protagonistovi, jehož aroganci a všeobecnou píčovitost nevybíravě vytáčí do červena a který je záměrně vystavěn tak, abychom na rozdíl od typických christieovek měli minimální šanci úspěšně zapojit intelekt a naopak se museli vytrvale ráchat v neustálém připomínání, že oproti té Miss Asociál Jakou-Psychickou/Osobnostní-Poruchou-To-Vlastně-Trpím jsme neskutečně nedůvtipní idioti. A ono to funguje… celkem a nějakou dobu. Omezený koncept nahlížení na dění přes záda hlavní postavy se totiž extrémně rychle okouká a už od druhého dílu začne převládat dojem, že se ode mě vlastně nechce nic než tupě přihlížet a nechat se bavit. První dvě série nicméně výborně balancují na hraně mezi detektivní a charakterovou linií, jejímž účelem je právě kvůli zmíněné omezenosti čím dál zřetelněji dodat ústřední postavě aspoň trochu lidskosti, třetí je pak už nepokrytá fanfikce. Čtvrtou řadu nebrat, snad pouze jakožto tečku v emočním/charakterovém vývoji a z něj vyplývající završení postupného přesunu v řešení případů od stylu chladné "logické" dedukce k empatii. Škoda jen, že tahle tečka by bývala byla mnohem údernější, kdyby nepřišla doopravdy na přetřes až v úplně poslední epizodě. Potenciální pátou sérii si strčte někam a radši mi nechte momentálně oficiální Sherlolly , děkan. ()
Nuže, Watsone, kamže se nám zakutálela pátá hvězdička? Inu, může za to obrovská propast mezi oběma vyšetřovateli, kteří jsou velezajímaví, a vyšetřovanými případy, které naproti tomu nejsou zajímavý ani trochu. Sémioticky bychom to možná trochu vznešeněji mohli říct i tak, že vyšetřování ční nad vyšetřovaným. Přesně obráceně tomu bylo tuším v Aktách X, kde se zas poněkud mdlí agenti ztráceli pod rozkošatělými paranormálními jevy. Problém vězí v žánru. Jak známo, složka Akt X je složkou nevyřešitelných případů, což objasňuje příklon seriálu k thrilleru na úkor detektivky a tedy k tomu, proč nesměřuje k odhalení neznámého padoucha, ale soustředí se na budování podmínek existence hrdinů v nějakém politickém uspořádání plném omezení. Naproti tomu Spock a Dr. Kirk, jak jsem si oba hrdiny ze Sherlocka vtipně přejmenoval, odkrývají skutečný kriminální zločin, žádný fantasma v povětří, a žánrově patří do detektivky. Třebaže ani jeden z nich není profesí detektivem - Sherlock je něco jako neoficiální konzultant, Watson armádní zdravotník -, pohlcuje je vyšetřování paradoxně více než profesionální detektivy z povolání, kteří na to mají papír, ale za rutinérský přístup a menší nadšenectví musejí zákonitě zaplatit přesunem do žánru thrilleru, kde jsou přímými svědky zločinu a ne jen jeho výsledkem v podobě vychladlých mrtvol. Asi se prostě shodneme na tom, že kdyby si měli v Menze vybrat mezi Mulderem a Sherlockem, zvolí Sherlocka. Celou tuhle neokázalost vyšetřovaného ve prospěch vyšetřování, rozuměj thrilleru ve prospěch detektivky, zdvojnásobuje přesun z viktoriánský Anglie do střízlivé a jednotvárné současnosti. Současný Londýn - stejně jako u Conana Doyla - je sice stále záhadné, divoké, nepředvídatelné a nebezpečné místo, ale tvůrci nikdy nezavedou hrdiny do nejšpinavějších a nejnebezpečnějších londýnských čtvrtí, krypt, tunelů a opiových doupat, soustředěném výtažku všech neřestí a hříchů ze všech divů světa, kde lidé, mutanti a tajemné rasy žijí beznadějně a nevázaně ve stínu Temže zanášené odpadem, jak to provedl Simmons v románu Drood s typologicky obdobnou dvojicí Dickensem a Wilkie Collinsem, který Dickensovi s pátráním po tajuplné a děsivé bytosti umrlčího zjevu z názvu knihy asistuje – v Sherlockovi žádná taková bytost není, protože vlastně nemá ani odkud vzejít. Střídmost kulis ulehčuje oběma pánům také dost výrazně práci. Jednak proto, že detektiv odečítá všechny informace z okolí (detektiv není žádný zasněný romantik, jak bychom ho snad chtěli vidět, ale normální pozitivista, jdoucí po povrchu a faktech), druhak z toho důvodu, že z příliš velkého bordelu by detektiv nic kloudného nevykoukal a spíše by se octl v nezáviděníhodné roli pixelhuntingujícího hrdiny ze starých dobrých point-and-click adventur, kde nezbývalo než zběsile posouvat myši po obrazovce za účelem nalezení nějakého hodně malého/skrytého předmětu. Snad navrhnout kompletně steampunkovej háv, ale to by bylo asi příliš drahý, a zas vyloženě hightech gadgety ozvláštňující prostředí novým pohledem si tvůrci dovolit nemohli, protože Sherlock je spíš matfyz-ák než čvut-ák, čímž míním, že onu dobovou osvíceneckou posedlost k přírodovědeckým objevům a expertízám, dnes reaktualizovanou nástupem digitálních možností v pseudovědeckých forenzních CSI fikcích, si nakonec odbývá hlavně ve své hlavě. Stejně jako divák. Čímž samozřejmě nikoho nenavádím k tomu, aby zůstal sedět s rukama v klíně a nevžil se víc do role sadou Malý chemik. () (menej) (viac)
Galéria (412)
Fotka © British Broadcasting Corporation (BBC) / Colin Hutton
Zaujímavosti (107)
- Fanoušci seriálu v internetových diskuzích často spekulují nad Holmesovou homosexualitou. Čínští gayové si dokonce postavu detektiva zamilovali. Důvodem je Holmesův odmítavý vztah k ženám, s výjimkou Irene Adler (Lara Pulver). Tuto fámu nakonec v rozhovorech vyvrátili jak scenárista Steven Moffat, tak představitel hlavní role Benedict Cumberbatch. Někteří kritici přesto tvrdí, že ústřední dvojice opravdu měla homosexuální vztah a seriáloví tvůrci si s touto myšlenkou pohrávají v rovině vtipů. (Itar)
- Scéna, v ktorej Sherlock požiada pani Hudsonovú, aby mu pošepla meno antagonistky "Norburyová" (orig. "Norbury"), kedykoľvek sa jej bude zdať, že je namyslený či príliš sebaistý, naráža na podobnú žiadosť, ktorú dal Sherlock Watsonovi v knižnej predlohe príbehu Arthura Conana Doylea "Žltá tvár" ("The Adventure of the Yellow Face"). V nej je Norbury miesto jedného z prípadov, v ktorom zlyhali schopnosti tohto slávneho detektíva. V oboch prípadoch je to symbol Sherlockovho prenáhlenia sa a precenenia svojich schopností. (Phosphorus)
- V prvním díle je možné si všimnout, že v suterénu proslulého domu 221B Baker street se nachází muzeum Sherlocka Holmese. (ricky4)
Súvisiace novinky
Andrew Scott je nový pan Ripley
Hvězda seriálů Sherlock (Moriarty) a Potvora (sexy kněz) Andrew Scott získal hlavní roli v připravované seriálové adaptaci slavné série knih o známém zloději, podvodníkovi a sériovém vrahovi Tomu… (viac)
Drákula od tvůrců Sherlocka našel obsazení
V nové drákulovské minisérii od tvůrců seriálového Sherlocka se v hlavní roli objeví herec Claes Bang (Dívka v pavoučí síti, Most). Třídílnou sérii dělají Steven Moffat a Mark Gatiss pro BBC a… (viac)
Febiofest má letos Deneuve i stan na Václaváku
Pětadvacátý ročník Mezinárodního filmového festivalu Praha - Febiofest letos nabízí velmi kvalitní dramaturgii a zajímavé hosty. Tím jistě nevyhledávanějším bude francouzská herečka Catherine Deneuve… (viac)
Bond má prvního kandidáta na režii?
Po miliardovém Skyfallu nám bondovská série nabídla Spectre, které se dočkalo horšího přijetí a nevydělalo ani 900 milionů dolarů. Filmová logika v takových případech velí zastavit stroje a zvážit… (viac)
Reklama