Klamár detektív (S04E02)

Toby Jones je výborný padouch, jenže tenhle díl si ho nezaslouží. A pokud nebudete kroutit hlavou nad plánem na Johnovu záchranu ani nad odhalením kdo je kdo, asi vás v životě nerozhází vůbec nic a můžete jít poučovat zenové mistry o klidu. Ano, líbily se mi Sherlockovy drogové scény a vůbec celá ta část se zničeným detektivem, který dohání vlastní mozek, nicméně připadalo mi to jako pro úplně jiný seriál. Mrzí mě to, ale na poslední díl Sherlocka se těším hlavně proto, že bude poslední. (30.04.2021)

Ano, trochu se to zvedlo, minimálně proto, že už se neřeší pouze halucinace a Mary. I když halucinace se taky řešily dost. Jenom nechápu, proč musí být ty poslední díly Sherlocka tak strašně překombinované? Já už, jako divák, celý díl až do konce nevěřím ničemu, protože všechno je nakonec úplně jinak. Jednou se to zdůvodní zdrogováním, pak zas převlekama, lidi vstávají z mrtvých atd. Vždyť by bylo daleko osudovější, mít na konci jen jedno jediné odhalení pravdy a ne deset, které celý děj vždycky převrátí úplně naruby. Myslím, že zjednodušení na původní dávku první série by bylo údernější a efektnější... Jinak je to tak na 2 a půl hvězdičky - SPOILERY! opět se řeší hlavně vztahy, ačkoli tu byl potenciál dobrého záporáka, případy vražd ani nebyly vidět, a podezření postavené na tom, že někdo něco řekl, je tedy docela směšné. Hlavně, když Sherlock neměl ani jediný důkaz toho, že Smith kohokoli zabil, bylo při nejmenším zvláštní, že na to jen tak z ničeho nic přišel. Možná místo převleků a podobných hovadin, by se mohli Moffat s Gatissem příště zaměřit na pořádné a důkladné osvětlení případu. Ale chápu, párovat postavy je asi jednodušší a zábavnější. KONEC SPOILERU Musím ale opět vyzdvihnout krásný vizuál, výborný střih, dobré filmařské nápady. A především - skvělý herecký výkon Benedicta Cumberbatche, zřejmě úplně nejlepší za celý seriál, který v Sherlockovi poprvé úplně zastínil jako vždy citlivý, civilní výkon Martina Freemana. Kvůli němu klidně půl hvězdičky na hodnocení přidám. (08.01.2017)

Klasický Sherlockácký prostřední díl - to znamená, že se tu jede většinu doby na nepřepáleném vyšetřováním, které tentokrát ozvláštňuje to, že je hrozně přepálené (o=´ A ať už se jedná o drogy, přeludy, nebo pološílené filantropy, je to moc fajn, stejně jako věc, kterou u jakékoliv jiné detektivky nesnáším - od začátku víme, kdo je tu padouch a jde pouze o to, jak bude odhalen. Výborně funguje i civilní linka (viz konec první části), ovšem, obávám se, aby to hoši scénárističtí příliš nepřekombinovali (viz konec téhle část). A chci spinn off s paní Hudsonovou, sakra! (09.01.2017)

Má to své nesporné problémy (mnohými zde trefně pojmenované), ale zároveň jde o jednu z těch lepších aktualizací původní látky (opomíjená povídka v rámci kánonu, která dala vzniknout jednomu z největších detektivních klišé). Tentokrát nepůsobí jako do děje povinně naroubovaná, ale naopak ta pofňukávací omáčka (fungující pouze díky ústřednímu hereckému duu) je vystavěná kolem ní. "(ne)Sherrinfordský" závěr okatě signalizovaný od samého začátku série; v tomto jsou už bohužel Moffat s Gatissem příliš průhlední. (10.01.2017)

Tak tento díl je z kategorie těch nejlepších. Začátek naprosto démonický, depresivní a Benedict předvádí naprostého šílence. Případ zločinu je úchvatný a celý scénář je vypiplaný do detailu, včetně dramatické části mezi postavami, která tentokrát funguje bez výhrad. Závěr mě opět rozsekal a navozuje nové možnosti do dalších dílu......9/10 (14.01.2017)