Horalka
La ciociara
La Paysanne aux pieds nus
Two Women
Two Women
Two Women
Two Women
Réžia:
Vittorio De SicaScenár:
Cesare ZavattiniKamera:
Gábor PogányHudba:
Armando TrovajoliHrajú:
Sophia Loren, Jean-Paul Belmondo, Eleonora Brown, Pupella Maggio, Raf Vallone, Vincenzo Musolino, Renato Salvatori, Carlo Ninchi, Emma Baron (viac)Obsahy(2)
Mladá vdova Cesira (Sophia Lorenová) se rozhodne opustit i s dvanáctiletou dcerou Rosettou (Eleonora Brownová) bombardovaný Řím a ukrýt se v rodné vesnici v horách. Tady se připojí k vesničanům i uprchlíkům – vesměs obyčejným lidem, které válka nezbavila humoru a chuti do života, ale ani chamtivosti a pokrytectví. Z obyvatel vesnice se vyděluje intelektuál a idealista Michele (netypická role Jean-Paula Belmonda), který se s oběma ženami sblíží. Cesira jej přitahuje jako muže, ale duchovně založené Rosettě je útěchou a inspirací, učitelem, který jí ukazuje dosud nepoznané hodnoty. Temperamentní, hubatá Cesira se řídí selským rozumem a útrapami války prochází se vztyčenou hlavou. Má jen jedinou Achillovu patu: svou dceru. A ironií osudu v době naděje a osvobození zasadí válka Cesiře poslední ránu právě do tohoto nejcitlivějšího místa…
De Sica natočil Horalku podle stejnojmenného románu Alberta Moravii. Na rozdíl od naturalistické předlohy však De Sica projevuje větší empatii vůči obyčejným lidem a jejich jednoduché touze: přežít. Sophia Lorenová se své role zhostila s vášní a vehemencí a byla za ni celkem dvaadvacetkrát oceněna – mimo jiné se stala první herečkou, která dostala Oscara za roli mluvenou jinak než anglicky.
(oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (140)
Celý film stojí a padá s výkonem skvělé Sophie Loren. Je naprosto nepřekonatelná. Dokonale totiž zastínila všechny ostatní. Bez ní by byl film jen jeden z mnoha, které by vám prošly rukama a který by bylo velice jednoduché zapomenout, ale vy ho nezapomenete. Pokud by někoho náhodou napadlo natočit remake, jak je dnes v módě, tak jediná volba by měla padnout na Penélope Cruz. Starostlivá matka se snaží ochránit svou nemocnou dceru před hrůzami války. Uprchnou z Říma do matčiny rodné vesnice. Silně působící snímek je natočen podle knihy Alberta Moravii. Bohužel jsem neměla možnost si ji přečíst. Na scénáři spolupracoval Vittorio De Sica a Cesare Zavattini. ()
Horalku jsem viděl ve stejný den jako Nesnesitelnou lehkost bytí a tím se mi nabídlo úžasné srovnání, když je natočen slavný italský román Italy a slavný český román Američany. Suverénně vítězí Itálie. Četl jsem předlohu od Moravii a mohu s čistým svědomím prohlásit, že se jedná o věrohodné a přesné filmové zpracování, byť v poměrně zhuštěné formě, jenže jinak to u filmu ani nejde a navíc Moravia si ve své knize značně hraje s popisy. Sophia Loren sice hodně křičí, ale bodrou prodavačku, prostou ženu, která bojuje jako lvice a chrání svoji dceru zahrála přesvědčivě. U Belmonda je věčná škoda, že z umělecky ambiciozních a kvalitních snímků "utekl" k Muži z Ria apod. ()
Ani nevím, zda víc plesat nad Cesiriným ohnivým pragmatismem, nad Micheleho idealismem, v němž se snoubí sen o lepších zítřcích s myškinovským křesťanstvím anebo nad bodrými, patřičně přízemními (ač v horách žijícími) vesničany... Výtečně vymyšlené, natočené i zahrané drama, v němž se tragično mísí se správnou dávkou ironického (hrůzy války neumenšujícího) humoru, často postaveného na konfliktu mezi přízemností jedněch a nadzemskostí druhých, ()
Černobílá poezie. Sophia hraje ženu, o jejíchž dcerách a vnučkách točí filmy Almodóvar. Statečnou matku, která i když je pro ni její dítě tím nejdůležitějším, nikdy nepřestává být hlavně ženou. Jean-Paul Belmondo je obsazen do tak zvláštního protiúkolu, že mi dělalo problémy si uvědomit, že je to on. ()
Strádanie a život civilistov talianskeho vidieka počas druhej svetovej vojny je v poriadku, no neodpustím si poznámku. Odvaha matky, putovať s dcérkou krajinou sexuálne vyhladnutých chlapov rôznych strán frontu sa mi zdala trúfalá. Hrdinka neobsedela v Ríme, kde mala mužskú záštitu a ani neskôr, kedy ju čertovský oheň hnal rýchlo z vidieka. V čase, keď oblasťou valili rôzne vojská. Dve osamelo putujúce ženy pôsobia vždy na vojakov ktorejkoľvek strany ako med na osy. Symbolická scéna v kostole (strata Božej opory) a následné scény piety, upriamujúcej na nezničiteľnú materinskú lásku neprebili pocit neuváženého konania vdovy. Navonok ukazovaná odvaha bola v jej prípade skôr náhlym emočným rozhodnutím, víťaziacim nad racionalitou, spočívajúcou v zabezpečení základného bezpečia. ()
Galéria (26)
Zaujímavosti (12)
- Vittorio De Sica se během natáčení snažil postupně zbavit Sophii Loren dle jeho slov různých manýrů, které si přivezla ze Spojených států. Režisér tak například přesvědčoval herečku, aby si nelíčila oči moc silně. (Komiks)
- Sophia Loren nebyla příliš mezi hereckými kolegy oblíbená, ale s J. P. Belmondem si údajně velice rozuměla. (Arnost.Dadak)
- Ve filmu jsou vidět americké tanky M103, které se začaly vyrábět až po válce... (Winster)
Reklama