Oblivion: Nevedomí

Estét tiše vrní, laskavý hnidopich promine.. Díky francouzskému kulometu M83 a Kosinskeho vizionářství je Oblivion jeden velký audiovizuální banket, co by bez velkého plátna ztratil 49 procent své účinnosti, možná i 52.. Je fakt, že když Mad Max Freeman začal vysvětlovat, přál jsem si zůstat v nevědomí, neboť od tohoto momentu se páka překlopila z celkem inteligentně působícího sci-fi do sezónního blockbusteru plného plotholes, ale čert je vem - plivačům na Promethea to alespoň omezilo tvorbu slin, Darth Sally z Jehlanu smrti dostala přes prsty a co oceňuji úplně nejvíc, neskončilo to odpovědí: „Daddy“.. Apropo, přízvuk A.Riseborough mě rozpaloval víc než drony palivový článek.. (03.05.2013)

Na akční film je to dost málo akční a na nějaký "inteligentní" sci-fi ála třeba Blade runner zase moc hloupý. Zejména na první půlku se docela hezky koukalo. Druhá "akční" půlka mě moc nebavila a konec je úplně debilní. Jinak Tom Cruise a jeho 52 klonů překvapivě zahrálo docela slušně. Ty další dvě krávy nic moc. Velkym lákadlem byl Morgan Freeman, ale ten se v celym filmu ukáže dohromady asi na 5 minut, takže to ani nestojí za řeč. Docela ještě ujde soundtrack od M83. 60% (15.05.2014)

Vysokorozpočtový Moon. Velmi přesně nadefinovaný (nic sice nedává čistě logicky smysl, od toho tu však sci-fi nejsou) soubor obhájených vykrádaček, ale na rozdíl od Jonese zcela bez života a emocí. Opravdu mě to mrzí, protože v tom filmu je všechno statisticky v pořádku. Až na tu maličkost, že mě nezačal zajímat. Jen těžko se ten neustálý odstup vysvětluje... Je to ještě znatelnější než u TRONa, ale Kosinski načrtá zajímavé prostředí i námět, k vidění však nabídne jen jakousi prázdnou nádobu, která teprve čeká na to, aby jí někdo vdechl život. To chápu u filmové počítačové hry, ale tentokrát rozhodně ne. (15.04.2013)

je-li film až s odstupem času vyhlášen coby "klasický", jako se tak označují kupříkladu Sunset Blvd. nebo Psycho, nejde o nic než čirou chválu a vyjádření úcty dílům, která zůstávají přístupná a atraktivní i pro několik následujících generací diváků. pokud se slovem "klasický" pojmenuje film úplně nový, dostává ten termín paradoxně negativní konotace. Nevědomí je snímkem klasickým právě v tom špatném smyslu, kdy bez významných stop po invenci čerpá výlučně z osvědčených postupů hollywoodského vyprávění a koncepce syžetu do té míry, že byl překonaný dávno před svým vznikem. bez ozvláštnění a variací struktury jako takové, namísto pouhých kosmetických detailů v oblasti stylu, bohužel film selhává i v těch ohledech, ve kterých by důsledné dodržení hollywoodského "návodu k použití" mělo za dobré výsledky obvykle ručit. Nevědomí je až příliš předvídatelné a nedovede proto vzbuzovat napětí ani překvapovat, přestože na principu postupného odhalování řady tuhých vrstev mystérií je film vybudovaný. ironicky, snímek se mi jevil nejzajímavější v první cca třetině, kdy se diváci terpve pozvolna seznamují s fantastickým světem post-apokalyptické budoucnosti a s pravidly, která v něm fungují a která musejí respektovat hrdinové. jakmile se pravidla dle očekávání začnou "proměňovat", není těžké domyslet téměř každé rádoby šokující odhalení s ostudně velkým předstihem. odstraníte-li v těchto okamžicích emoci, zůstane jen sentimentální patos, nezvučné hlášky a nepřesvědčivé herectví. především Olga Kurylenko svým (ne)herectvím škodí už tak mizerné věrohodnosti celé řady scén. naopak subtilní projev Andreji Riseborough si troufám nazvat tím jediným životným prvkem filmu. na Kurylenko je sice krásný pohled a nejspíš pouze proto byla do filmu obsazena, ale působí jako mrkací panenka; ornament pro povrchní a účelový film, který nesvedl zužitkovat ani tolikrát kreativněji využitý model mýtického vyprávění a prototypického, prozřetelností samou vyvoleného hrdiny. vylíčím-li ústřední zápletku slovy: padlý hrdina zázrakem lásky opět povstane proti útlaku a jakožto nový sionistický spasitel zachrání svět před anonymním hrozbou z vesmíru, pak nepopisuji pouze základní kostru příběhu, ale víceméně v úplnosti vystihuji vše, co film může po tématické stránce divákovi dát: bídná klišé, za kterými není ani stopa po jakkékoliv oduševnělosti. (15.05.2013)

Nic moc teda. Čekal jsem od toho daleko víc. Efekty celkově jsou jakž takž dobrý, ale napětí a pořádná akce postupně míří na bod mrazu. Občas mi to připadalo, že se scénarista snad inspiroval nějakou, jakoby nepovedenou předlohou filmu I, Robot z roku 2004. Konec filmu pak byl prakticky dost zoufalý, nudný a málo pochopitelný. Cruise mohl klidně ulovit novou sondu. Ale to konec konců, ať každý zhodnotí sám. U mě čistý béčko s tím, že třetí hvězdu dávám za precizní efekty helikoptérostíhačky a sem tam nějakou tu solidní střílečku. (16.04.2013)