Vše pro dobro světa a Nošovic

O trochu slabší než dosavadní počiny Klusáka-Remundy, spíše jde o mozaiku různorodých názorů, událostí a absurdností kolem továrny v Nošovicích bez jakékoliv chronologie či vývoje. Ani situace nejsou tak vděčné jak jsem očekával - zcela chybí počátek celé situace a pohled na rozjitřené společenství ve vesnici, jen na začátku se objeví jisté informativní zmínky. Postoj vesnice k továrnímu kolosu je spíše náznakový a autor se spíše zaměřuje na problémy zaměstnanců, jež ani nepochází z Nošovic, na veselou práci na zapleveleném zelném poli, exkurzi vesničanů do továrny, která není příležitostí k žádné konfrontaci, jen k vyslechnutí zcestných průpovídek starších žen. Film jako by měl obroušené hrany a nesnažil se riskantně tnout do živého, jak tomu bylo předtím - že by k tomu Klusák přeci jen potřeboval Remundu? Každopádně reklama na zelí po závěrečných titulkách strčí do kapsy i videoklip z Českého míru, a zajišťuje filmu napevno čtvrtou hvězdu. (29.10.2010)

Zdařilý dokument vedle hlavního tématu: půda obdělávaná po generace versus průmyslová zóna nastoluje i řadu dalších otázek, z nichž nejvíc mě zaujalo pracovní peklo, které montérům nedělá ani tak vzdálené korejské vedení jako spíše jeho horliví tuzemští poskoci, a tlak "ekonomické totality", jež nutí dělat lidi věci, které jdou proti jejich přesvědčení (epizodka s partou "stávkokazů"). Zdálo se mi to, nebo byl film stejně jako v případě Českého míru pro televizní vysílání prostříhán? (21.10.2011)

Tak nevím, co mi uniklo v tomto dokumentu, abych ho taky ohodnotil 4* nebo 5*. Připadalo mi to jako koláž různých záběrů, kde se postupně ztrapní všichni účastníci - tiskový mluvčí, dělník na pásu, místní obyvatelé. Jako by si režisér záměrně vybíral jen ty momenty, kdy se někdo zesměšní. Ale co z toho? Na jakou stranu se vlastně přiklonil? A co si z toho máme odnést my diváci? Chceme pěstovat zelí a zpracovávat ho na té zastaralé mechanizaci nebo vyrábět auta roboty z Jurského parku? Pro mě z toho nakonec zůstal jen dojem úmyslného zesměšnění místních zemědělců, kteří hospodaří jako v předminulém století, lidí v továrně, kteří makají a radši myslí na něco jiného (paní Tamara), prostořekých slovenských brigádnic na poli a místních důchodců, kteří po tom co nakonec pole pod nátlakem prodali, pochválí pana tiskového mluvčího za prohlídku a odnesou si igelitku s upomínkovými předměty. (20.10.2011)

Humorně laděný dokument, který hovoří o vážné věci. Jde především o zábor kvalitní orné půdy pro podnikatelské účely. Kvalitní země pro pěstování plodin ubývá erozí, špatným hodpodařením a také hlavně zástavbou velkých podniků, skladovacíh hal. Místní obyvatelé své pole nechtěli prodat, protože je zem živila co by zemědělce. Roky obdělávali své pozemky (10-15 let), aby z nich něco bylo. Pak stačí, aby pár politiků lobovalo a obyvatelé donutit prodat své pozemky pod nátlakem likvidace a pozemky byly v majetku Hyundai. Koncerny jdou za obchodem tam kde je Vláda země pobízí různými pobídkami, levnou pracovní silou. Z dokumentu jde jasně vidět jak se novodobí otrokáři chovají ke svým zaměstnancům. Zkus si ztěžovat půjdeš dělat na linku, zkus si ztěžovat na pracovní podmínky dostaneš vyhazov. Zhlédnuto v rámci festivalu Jeden svět 2011 v Opavě. (02.03.2011)

Nejvíc asi pobaví "reklama" na Nošovické zelí. Jinak je to dost film z jednoho úhlu pohledu, Hyundaika je tu zobrazena jako hrozivá nadnárodní korporace, co zaměstnává otroky... Já nevim, todle je dost těžký, a když nějakej Vojta postává před továrnou a všechny vyzívá ke stávce, člověk, co nemá co ztratit... je jasný že ostatní se na něj vykašlou, o práci (i když už tak dost mizernou) přece jen můžou přijít právě oni. No co se týče výhružných dopisů, co se týče porušování smluv a vyplácení každého obyvatele sto tisíci, jen aby vytvořili nátlak.... a ještě tuším že tam jsou obrovské daňové úlevy na několik let, po kterých se korejci zase možná seberou a půjdou do Polska... No, je to dost ožehavé, i když trošku vyčpělé téma... (23.05.2011)