Príšerne nahlas a neuveriteľne blízko

Neuvěřitelná ztráta času. Nesmyslná zápletka, hlavní hrdina (mimochodem fyzicky podobný Billymu Elliotovi) je nesnesitelný sociopat, postava Maxe von Sydowa absolutně zbytečná a do toho hraje Desplatův klavír, abych byl dojatý. Ne, tahle ubulená limonáda o ničem nemá na Oscarech co dělat. Od Daldryho jednoznačné zklamání. Málokdy dávám odpadové hodnocení, ale tenhle film si ho beze vší úcty zaslouží. (20.02.2012)

Rozmýšľal som medzi troma štyrmi hviezdami, ale zaokrúhlim to nahor, lebo vlastne to bolo celkom milé (akurát pridlhé). Čakal som emóciami nabitú, urevanú hovadinu, ale napokon som sa dobre bavil - a mohlo sa to tváriť vážne ako len chcelo. Najviac ma však pobavil výrok priateľky: "Ten fagan je hotový Eminem, bol by z neho dobrý raper" :-) (13.02.2012)

Hodně komplikovaný film co se hry o divákovy sympatie týče. V podstatě celou dobu tak trochu tápete, o čem snímek je a co se vám autor snaží říct, ale sepne vám to až v samotném závěru, kdy si uvědomíte, že nejen cesta je někdy cíl, ale že hledání je někdy cesta k cíli. Příběh totiž vypráví o chlapci, který ztratí nadevše milovaného otce při útoku na Dvojčata. Celý film tak pojednává o tom, jak těžké je se s takovou ztrátou vyrovnat a připustit si některé věci. Na konci již zmíněného hledání je však něco docela jiného, než by chlapec nebo divák čekal. Jinak pro mě rozhodně nejsympatičtější role Sandry Bullock, kterou jinak naprosto nemusím, a strhující výkon a naprosto uvěřitelný výkon Thomase Horna - z téhle scény se vám zaručeně sevře hrdlo: http://www.youtube.com/watch?v=QClzGhtHvjE. (30.08.2013)

Přehlídka toho největšího filmového patosu. Celý film budete svědky trapného a laciného citového vydírání. Nepamatuju, kdy by mi malý herec takhle šíleně lezl na nervy. Člověk se těší na Toma Hankse a on ve filmu má docela nepodstatnou roli. Sandra Bullock taky mizérie, ale dávám to za vinu stupidnímu scénáři. (16.05.2012)

Nový epochální výlet pana Daldryho, který zastínil lehce prchavé intermezzo v podobě Předčítače. Byť i Extremely Loud and Incredibly Close je jedno z těch eskapistických cvičení - emocionálně unikavých a lehce sentimentálních (avšak tentokrát se nedrnká, nýbrž hraje na ukulele). Leitmotiv snímku je podobný jako v případě Huga a jeho velkého objevu - malý kluk se vydává po stopách, které měl zanechat jeho otec, v domnění, že najde kýžené odpovědi na své otázky, případně útěchu a nový smysl života. Zatímco se Hugo nakonec noří do kolorované historie kinematografie a vzdává jí poctu, Daldry přichází s poctou dětským hrám, na které jsme už coby dospěláci pomalu, ale jistě pozapomněli, a vydává se cestou mezilidských vztahů. Ano je to kýčovité až na půdu, místy i otravné, ale pocit milého a hravého dramatu po skončení stále přetrvává. (12.02.2012)