Žena

Horor to není. Nicméně se jednalo o velice zvláštní a svým způsobem velmi půvabnou psychoušskou jízdu. Úvodní scénka navozovala dojem, že sledujeme snímek filmové kvality "D-". Naštěstí netrvala dlouho a postupem času se snímek zdárně přetransformoval na solidní "Béčko". Od okamžiku, kdy zcela civilizovaný tatínek přinese z lovu kořist, kterou se rozhodne podrobit převýchově, nastal neskutečný příval zábavy. Možná jsem pro společnost nebezpečný psychopat, ale já se u tohoto snímku neuvěřitelně nasmál. Mnohem více, než u nějaké rádoby vtipné "komedie". Hlava rodiny je opravdu psychopat každým coulem (nejen on, své psychopatství zdárně předal kompletní rodině). Jeho jednání se členy rodiny a podobně, to je prostě kouzelné a nemá to chybu. Celý ten nápad s vlky vychovanou hlavní dabérkou zombies v seriálu Walking Dead je celkem sračkoidní, ale nechť na to kálí pes, respektive v pejska vychovaná dcerka (kdo tento film viděl, ten to hravě pochopil). Trošku mě zarmoutil SPOILER → závěr. Přál jsem taťuldovi, aby své řádění dotáhl do konce, nebo minimálně situaci a rodinné vztahy více vyhrotil. ← KONEC SPOILERU Nicméně, filmový zážitek mohu prohlásit za slušný. (09.01.2016)

Já myslím, že tenhle film by si i zasloužil o pár procent vyšší hodnocení. Atmosféra byla fakt super. Dominantní fotřík, zpracované děti a poslušná panička. To vše jen přidávalo na zvrácenosti celého příběhu. Synátor jak se patří zvědavý, je přece sen každého puberťáka mít ve sklepě zavřenou polonahou, sexy kanibalku. Z moralizujícího slušného tatínka a jeho synka se však postupem času klube něco co je možná ještě horší než slečna připoutaná v jeho sklepě. Posledních 20 minut bylo ještě "lepších" než jsem čekal. Já jsem mile překvapen :) 70% (09.12.2011)

Veľmi zvláštny a znepokojivý snímok, ktorý rovnako ako niektorí diváci nikdy nestrávia (viď 1-2* hodnotenia), tak ho tí druhí príjmu s otvorenými ústami (viď 4* hodnotenia), našťastie som ten druhý prípad. The Woman je z časti artovo poňatí (viď Sundance festival) snímok mixujúci v sebe rodinnú drámu a drsný horor, navyše so zvrátenou úchylnou atmosférou presakujúcou z každého záberu, nechýba ani naturalistický a feministický podtext. Zo začiatku ponúka obraz tej najtypickejšej americkej rodinnej idylky, ktorá sa príchodom lesnej kanibalky zvrtne na psychologickú drsňárnu, kde obyčajné gesto(facka) vyvoláva rozhorčenie a strach. Spomínaná kanibalka prekvapivo nie je hlavný „ťahák“ filmu a v konečnom dôsledku má len podpornú úlohu v celom tomto rodinnom násilí, neskôr podporenom aj sexuálnou zvrátenosťou. McKee tak 3/4 filmu dokazuje, že pojem horor sa dá chápať aj iným spôsobom ako nekonečnými jatkami. Záverečných 15 minút sa však psycho terror povinne prehupne na gore fest a je už len tradičným vyústením všetkých predchádzajúcich hrôz. Neprichádza žiadne uvoľnenie, zadosťučinenie. Dokonca v závere vyžaduje dôvtip diváka na otázky ako napríklad kto je otec dieťaťa Peggy, samotný záver s dievčatkom/sestrou. V tejto časti sa dá žánrovo chápať ako čistokrvný horor, predtým tento žáner zastupuje iba prapodivné chrapčanie kanibalky (zaujímavá Polyanne McIntosh), ktoré však taktiež dokáže vyvolať mrazenie. Herecké výkony na veľmi slušnej úrovni, hlavne Sean Bridgers v úlohe hlavy rodiny, ale nezaostáva ani (v hororoch moja obľúbená) Angela Bettis v podaní utláčanej mamičky. Kamera väčšinou štandardná, ale dokáže prekvapiť – napr. v závere pri hádke otca s dcérou, keď krúži okolo. Hudba netradične zvolená, namiesto inštrumentálne sa do popredia dostávajú skôr rockové songy (Sean Spillane vytvoril piesne priamo určené pre film). Pár výčitiek možno k až príliš nasilu vygradovanému finále, niektorým zbytočným klišé alebo miestami naivný scenár. A na záver len súhlasím s užívateľmi, ktorí film prirovnávajú k dokonalým francúzskym Martyrs (5*), pár podobností to má hlavne v podaní tej najtiesnivejšej atmosféry. Rozhodne najväčšie hororové prekvapenie roku 2011. Chápem divákov, ktorí film odsúdia, pretože toto rozhodne nie je pre každého, resp. pre bežného diváka, ani pre typického hororového fanúšika, ktorý by podľa popisu deja mohol čakal klasický exploitation horor s pár eroticky ladenými scénami. Čo však nechápem, je 60% hodnotenie na ČSFD, čakal som minimálne o 10% viac, stačí sa pozrieť na recenzie amerických kritikov, ktoré film chvália. CELKOVO: 4* (11.01.2012)

The Woman začína ako lacne vyzerajúci céčkový horor. Ale dajte mu šancu. Lenivá herecká akcia, zvláštne dialógy a mimózne režijné pojatie postupne začnú dávať zmysel, postavy naberú kontúry, atmosféra začne dusnieť a finále vás knokautuje. Produkčne béčkový film, ale obsahovo rafinovaný, presný a na americký produkt neobvykle odvážny. Ako v surovosti, tak v podkopávaní amerických sociálnych vzorcov. (24.06.2015)

Aura šokantnosti, která se okolo filmu rozšířila po virálně rozšířené reakci jednoho pobouřeného burana na Sundance, je zde velmi na škodu, protože vůči snímku nastavuje zcela neadekvátní očekávání. Ačkoli "The Woman" principielně naplňuje definici hororu, narušení důvěrně známé reality něčím děsivým a neuchopitelným tentokrát nepřichází pro postavy nýbrž skrze film pro diváka. Lucky McKee přináší důmyslnou filmovou reflexi machismu a domácího násilí, při čemž díky fikční hyperbole odhaluje zneklidňující zvrácenost těchto reálných hrůz. Jestliže Lynch v "Modrém sametu" nahlédl pod roušku předměstské uhlazenosti, "The Woman" naplno odhaluje obludnost a monstrozitu toho, co se děje uvnitř okázale morální a civilizované společnosti. Nejpůsobivější je vyprávění právě v tom, jak poukazuje na zvrhlost tolerance vůči maskulinnímu teroru a působivě vyhrocuje následky z toho plynoucí. Díky precizně gradujícímu scénáři a důmyslné režii tvůrci vytváří nervy drásající napětí i v naprosto civilních scénách. Po všech stránkách dokonalý, záslužný film a jedno z nejzásadnějších emancipačních děl současnosti. --- Více v recenzi pro A2. (24.10.2011)