Master of Ceremonies
Réžia:
Jiří VěrčákScenár:
Eva KantůrkováKamera:
Josef ŠpeldaHudba:
Josef SpitzerHrajú:
Jan Hrušínský, Jana Švandová, Jana Paulová, Mojmír Maděrič, Jan Vala, Milan Riehs, Olga Schmidtová, Jiří Klem, František Němec, Jiří Krampol, Oldřich Vlček (viac)Obsahy(1)
Jan Hrušínský v groteskním příběhu muže, který se náhodou ocitl v nejvyšších mocensko-politických kruzích a stal se tak účastníkem nebezpečné hry. Kdo je ten suverénní muž, který s neobvyklou elegancí a překvapující profesionalitou začal jednoho dne obsluhovat na recepcích nejvyšších vládních a stranických špiček? Odkud se vzal, jaké má úkoly a kdo ho jimi pověřil? Těmito otázkami si budou ve filmu lámat hlavu členové tajných služeb, důležití i nepodstatní poskokové mocných, kteří jsou přesvědčeni, že znají každý článek důmyslně neprůhledného řetězu vztahů a kompetencí centrálně řízeného státu. Než dojde k překvapivému odhalení tajemného ceremoniáře, žijícího dvojím životem, zdaří se mu ještě poslední kousek: monstrózní mystifikace (mimochodem založená na skutečné události z konce padesátých let minulého století), jejíž důsledky nemohou být jiné než tragické. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (42)
Zda se na film podívat či ne, je pouhou variantou hamletovské otázky. Tady proti sobě stály vesměs negativní kritiky na čsfd a Eva Kantůrková jeho scénáristka. Nakonec musím dát za pravdu "negativistům", především kritice Jitky Cardové, která nešetří ani hlavního představitele, stejně jako bych ho v tomto případě nešetřil ani já sám. Její výraz "typová klišé" mi tu přijde vhodně použitý. ()
Trochu kafkárna, trochu Spalovač mrtvol, ale Jan Hrušínský se bohužel, co se hereckých kvalit týče, otci ani zdaleka nevyrovná, a to přesto, že tady podal jeden ze svých nejlepších výkonů ve filmu. Film je občas trochu nudný, jindy znepokojivý, jako by se neuměl rozhodnout, jestli jde o černou anekdotu, anebo ho máme brát smrtelně vážně. Obrazy z recepcí i pohřeb jsou sice zajímavě natočené, ale dalo se z nich vytěžit ještě víc. Dalším plus filmu je výběr hudby. ()
Hrušínského tvár, oprostená od akejkoľvek mimiky s totálne nehereckým prevedením len dala pomyselný klinec do rakvy tohoto nemastného - neslaného filmu . Katastrofálny scenár a hlavne príšerný strih . A pritom námet to bol vynikajúci. A propos ... Nebol to náhodou TV film. Celkovým prevedením tak vyzeral ()
Je to hrozně pomalý film. A to říká někdo, kdo má pomalé filmy rád, tento mi ale taky nepřišel skoro vůbec ničím zajímavý. Děj má zajímavý koncept a postavy taky nejsou úplně k zahození, ale podle mě to všechno mohlo být zpracováno mnohem lépe. Prezentace byla fajn, hudba se mi taky líbila, ale místy mi přišla trochu kýčovitá. Herecké výkony byly moc dobré, ty se mi z celého filmu líbily nejvíc. 5/10 ()
Námětově trochu spřízněný s Obsluhoval jsem anglického krále, jen výsledek je o dost lepší... Sice ve své podstatě o nic nejde, ale ve chvílích, kdy se Hrušínský proměňuje v Jana Zahradníka a s výrazem naprostého profesionála málem vyškoleného ve staroanglické tradici butlerů... fíha... Zajímavé je dobové neukotvení příběhu, sice se mluví o Straně, ale mohl by to být libovolný totalitní systém... ()
Galéria (7)
Zaujímavosti (3)
- Film vznikl na základě povídky Evy Kantůrkové z knihy "Černá hvězda". (sator)
- Pohřební scéna se točila v barokním kostele sv. Jana Křtitele v Osově. Většina místních obyvatel však o ničem nevěděla. Záběry, kdy František (Jan Hrušínský) navštíví "poprvé" svou matku, se točila na nádvoří osovského zámku. V době filmování se na tomto místě skutečně nacházem domov důchodců. (HJ-FILIP)
- Hlavní hudební složku filmu tvoří Goldbergovské variace Johanna Sebastiana Bacha (BWV 988, Klavírní cvičení spočívající v Arii s rozličnými variacemi pro dvoumanuálové cembalo). Ústředním tématem je právě opakující se Arie a jednotlivé rozličné variace (veselé i smutné, rychlé i pomalé) jsou potom podbarvením konkrétních odpovídajících míst filmu. Použita byla přelomová nahrávka slavného kanadského klavíristy Glena Goulda z r. 1955. (alonsanfan)
Reklama