Gosick

Slušné anime, které se svým způsobem snaží adaptovat klasické detektivní příběhy z 19. století, ovšem je zasazené do úvodu toho dvacátého. Trochu mě překvapilo, že případy nebyly roztáhnuté na trochu delší plochu - více epizod - protože úplně první scéna prvního dílu působila jako něco, co bude zásadní pro celý děj a nakonec to tak vůbec nebylo. Nicméně větší problém se objevil brzy poté - jakkoliv opravdu Gosick měl chuť adaptovat západní viktoriánsky zasazenou detektivku, chybělo mu to nejdůležitější - dobře vypointované a vymyšlené zločiny. Nutno říct, že jak se anime definitivně v druhé polovině přesune k řešení původu, osudu a spiknutí ve vládnoucí elitě, které se celé točí kolem hlavní roztomilé Victoriquy, zlepší se i úroveň celého děje a člověk si uvědomí, že toho spolu souvisí víc než se na první pohled zdálo. Třeba případ s alchymistou byl určitě nejen svým schválně mysticky pojatým způsobem vyprávění, ale i celkovým průběhem docela příjemný. Japonci se vedle svého zajímavě pojatého pokusu o Sherlocka Holmese nebojí ani přidávat různé folklórní a kulturní prvky do jejich Evropy, které očím Evropana musí nutně připadat docela zábavně až zcela nesmyslně, ale to už člověk tak nějak čeká. Každopádně hlavní síla anime je v postavách, které mají znovu (jak to v anime bývá častěji než by bylo zdrávo) jakýsi silný faktor sympatičnosti a díky ním pak člověk dokáže skoro i přehlídnout jakékoliv nedostatky. Nejsem nicméně žádný anime fanoušek a přesto mi bylo jasné, že to jsou vlastně jenom úplně klasické archetypy - ale to už záleží na každém člověku, jestli potřebuje nutně charaktery originální (resp. s vývojem) či nikoliv. Tady mi to nějak extra nevadilo. A tak vztah dominantní a násilnické Victoriquy (což mi připomenulo nejvtipnější momenty anime, kdy Kujo neustále opakuje její jméno a občas přidává různá podivná adjektiva) a titulního Smrťáka Kuja, do toho vtírající se má rozhodně nejoblíbenější Avril a pak ještě neschopného detektiva s vlasy, které mohou konkurovat Meridě (ovšem po jiné stránce než byste čekali), jejich dramatičtější i vtipnější interakce a odhalování tajemství minulosti mi bohatě stačí k tomu, abych dal slabší 4. Ono by to bylo objektivně opravdu spíše na třech, ale tohle je zase první anime seriál, co jsem viděl po dlouhé době, a navíc to mělo opravdu nádherně vypjatý závěr. Asi tak. (20.08.2015)

Ono pomineme-li vláčný děj a pramálo zvratů hlavní dějové linie, což ne pro každého diváka musí být známkou mínusovou, zbyde nám pořád, co zde obdivovat. Za mě teda obdiv vůči samotné Victorice, překrásné viktoriánské lolitce s úžasnou schopností spojit střípky detailů do usvědčujícího závěru. Tak trochu arogantní panenka, která vás taky donutí namáhat hlavinku. Kazuyu s jeho "donebevolající troufám-si-tvrdit-že nablblostí" bych sice shodila z těch nádherných schodů knihovny ve věži, ale jako služebník-poskok by asi fungoval dobře. (22.11.2011)

Seriál začína z ľahka, zápletka jednotlivých epizód je niekde na úrovni troch pátračov, upúta skôr pekná grafika a zaujímavé postavy. Postupne sa to však vyvinie cez Hercula Poirota a keď sa tu už krásne črtá aj misia celej série - čo sa týka kvality, je to poctivý Sherlock Holmes... Koniec po všetkých stránkach vydarený, páčil sa mi aj opening a ending prvej polovice, slabšie 4* (27.08.2011)

Když se anime inspirují evropskou kulturou a zabývá se dějinami našeho kontinentu, automaticky to zachytí zájem rekreačního historika jako jsem já. To nemluvím ani o typicky sherlockovském námětu, kde hlavní dámská postava se snaží být jeho japonskou loli-kopií s podobným panovačným chováním, extravagancí, s neodmystlitelnými ikonickými předměty a aspekty viktoriánské doby. Jenže úvod zvoře jakékoliv iluze o chytré detektivce tak, že máte dojem o neskrývaném výsměchu ze strany autorů. První případy svou banalitou shazují jakoukoliv snahu diváka se aspoň trochu zamyslet; hádanky by nedaly zabrat ani pomocným lakýrníkům a tak se zoufale snažíte najít důvod, proč byste měli pokračovat dál v sledování. Mladá Victorica Holmesová je totiž vypočítavý fracek s napoleonským komplexem, její nepřirozeně poddajný a otrocký Kujo Watsonů má místo mozku rádio o pásce "Victoricaaaa! Victoricaaaaaa!" a inspektor Grevil je tam vlastně jen proto, aby udržoval výtah do věže v nějaké permanenci. A víte, co je na tom to nejhorší? Uživatel daggos to popsal naprosto trefně ve svém komentáři - máte chuť to dropnout, což by byla velká škoda. Gosick je jak dieselový motor: Ospalý start, který od poloviny začně nabírat na tempu, který ani na minutu nezpomalí. Děj na sebe nabálí nové záhady, splete osudy dalších postav, začně hrát inteligentní (mno, upřímně, sem tam i vyčuranou, protože naopak se z ničeho nic některé případy nedají z pohledu diváka vyřešit) hru ve stylu Baccana! a najednou je o pozornost postaráno. Kostičky začínají zapadat, Victorica přepne na lidský mód, Kuyo přestane být takovou bačkorou, hrr, hrr, epičnost támhle, romance tady, drama v celé své kráse kolem nás a nelze po záverečných titulkách říct nic jiného, že takhle mocný a přitom krásný finiš je jednoduše spektakulární. A najednou se tomu těžko něco vytýká.. (26.06.2017)

Kazuya Kujo. Student prestižní akademie. IQ 70. Pomalý v myšlenkách, podezřívavý a neschopný na cokoli přijít sám. Znak: "eeeeeeh???" | Grevil de Blois. Legendární detektiv, který má za sebou spoustu vyřešených případů. IQ 55. Šampón s neschopností aktivně přemýšlet a vytvořit jakoukoli správnou dedukci. Znak: Číro, kterým by mohl probodnout i mečouna. | Victorica de Blois. Záhadná dívka s fajfkou v ústech (zajímavost: v manze kouří opravdu tabák. V anime je od tohoto upuštěno). IQ 90~100. Resp normální. Dokáže uvažovat jako člověk a je to chudák, že má kolem sebe tak neschopné lidi. Vyřeší téměř jakýkoli případ (za který pak Grevil schrábne odměnu), který jí přijde pod ruku. Resp pod fajfku. | Seriál hodnotím po shlédnutí 4 episod a musím říci, že jak mne první díl překvapil, tak mě druhý, třetí a čtvrý posadil do židle s otevřenou pusou. Gosick si jen hraje na detektivní případy, které jsou divákovi vnuceny velmi násilnou cestou a jsou vskutku nepochopitelné. Zápletky jsou buď hrozně jednoduché, nebo nelogické. Prozatím na mě neudělal nejmenší dojem. Uvidím, co řeknu po kompletním shlédnutí. Prozatím: 60%. (Protože Victorica je opravdu rozkošná ^_^) | Shlédnuto: po nemilém začátku (kterému bych určitě těch 60% z nynějšího pohledu nedal ~ možná tak 40%) se začaly do děje promítat promyšlenější, inteligentně zdařilé a velmi zajímavé nové postavy. Už víme, co stálo za úžasem Grevila, odkryje se nám Cordelia (matka Victoriky), její bravurní a velmi! excentrický společník Brian Roscow. Dále tu máme jejího šíleného tatíka, dalšího myslitele z rodu Šedých Vlků ~ společníka krále, jenž má velmi depresivní minulost a další a další. Příběh bych hodnotil jako povedenější a povedenější každým novým dílem. Ten poslední byl dokonce už velmi! na úrovni a vysoce jsem se u něj bavil. Shrnutí: Gosick začíná velmi pod úrovní. Časem se však seznamujete s postavami a i přes nutkání je někdy zabít, vás to částečně baví. Od poloviny, či 3/4 celého seriálu se začnou dít opravdu pozoruhodné věci a nabere se spád, který by nikdo na začátku nepředpokládal. Konec je bravurní, ne-li opravdu úžasný. Hodnocení: 30-40% za začátek, 50-60% za prostředek, 60-70% za 3/4 a kolem 80-90% za bravurní konec? Protože se po uplynutí času hodnocení zvedá a neklesá (jak je tomu u většiny anime), dávám hezkých 75% (29.01.2011)