Terapia láskou

Tentokrát jsem opravdu ve velkých rozpacích, jak bych měla ohodnotit film, kde bylo tolik slovních přestřelek, že jsem v tom měla chvílemi docela hokej. Vdechnout do příběhu tu správnou atmosféru je dost náročné, ale tady se jim jí podařilo naservírovat docela chaotickou, alespoň v té úvodní části. Nakonec všechno převážil vynikající výkon okouzlující Jennifer Lawrence a myslím, že by se našlo víc mužů, kteří by takovou terapii s Tiffany okamžitě přivítali (ovšem předpokládám, že bez toho tance). Příběh o dvou lidech, kteří trpí nějakou formou psychické újmy a každý se s tím snaží nějakým způsobem vyrovnat, ovšem ne vždy přijatelně pro své okolí. Porozumět takovým lidem je někdy velmi obtížné, tak jako tady to bylo například pro Patova otce. Bradley Cooper hrál taky skvěle a myslím, že do toho dal všechen svůj um. Oběma jsem fandila a dokonce jsem postřehla i fungující chemii i když ne v takové míře, jak bych si představovala. Ale po delší úvaze zjišťuju, že bych urazila jiné čtyřkové filmy, kdybych jí dnes dala taky. (14.01.2013)

Terapia láskou je komplexnou romancou, vnútorne nesmierne živou a na svojej ceste za cieľom aj neodolateľnou. Kamera je fantastická, rovnako neposedná ako myšlienky postáv a rovnako ladne omamná ako ich pocity. Vďaka De Nirovi mi v kine vyšla aj slza pri srdcervúcom otcovskom príhovore. Výborná romantická komédia, škoda že som sa so svojou polovičkou dostal k tomuto filmu do kina až pár dní po Valentíne. (12.03.2013)

Pokud jsou ta procenta myšlena tak, že se při tom výborně usíná, tak bych klidně dala sto procent. Příběhy narušených lidí mě zajímají, ale tady jsem už po dvaceti minutách měla vážně po krk toho "Ale Nikki se ke mně vrátí,...", mimoto se tam neustále jenom řve. Tohle je pro mě zkrátka další záhadou (nejen) na čsfd. Možná se k tomu ale jednou vrátím, trpělivější, v lepší náladě..Oscar pro Jennifer je jen ukázka toho, že akademici jsou senilní a mají rádi výstřihy:))). Sice ji mám celkem v oblibě, ale to už předvedla lepší výkon v Hunger Games... (14.01.2013)

Hrdinové screwball komedií se chovali jako blázni. Hrdinové Terapie láskou blázni jsou. Samozřejmě v mezích amerických indie romancí – čili jde o figurky s výstředním chováním a minimální psychologickou hloubkou, které jsou definované jenom jejich interakcí s bezprostředním okolím. Jemu sem tam ujedou nervy, ona má nymfomanické sklony, oba někoho ztratili. Teď potřebují emocionálně vyplnit uvolněný prostor a najít ztracenou rovnováhu (třeba v tanci). Víc pro pochopení příběhu a zakušení dobrého pocitu v závěru vědět netřeba. Russell vsadil na dobré herce a prudké slovní výměny, nepřekvapí tak, že mezi vrcholy filmu patří scény, v nichž po sobě křičí několik psychicky labilních postav, snímaných roztřesenou kamerou. Nejde ale o další projev „shaky cam“ syndromu. Nervní kamera je využívána v souladu s Patovým postupně tlumeným neklidem. Klidnější jsou scény u psychiatra a určitou harmonii pohyb kamery získává postupným sbližováním ústředního páru, které je však dlouho motivováno zištně, takže jistá nervozita a nejistota přetrvává. Kamera nás i v jiných scénách upozorňuje na to, co si postavy uvědomí teprve později (čtení dopisu), čím je vytvářeno napětí a vyvoláváno očekávání, jež alespoň zpříjemňuje cestu za předvídatelným zakončením. Je potěšující, že scénář oproti mnoha současným komediím nesestává jenom ze Scén a Hlášek a má také pečlivě promyšlenou strukturu (vyklenutý dramatický oblouk, chcete-li) – bez hluchých míst, s finále, v němž jsou svědomitě zužitkovány veškeré motivy. Skutečnost, že hrdina nemá své jednání plně pod kontrolou a kvůli „léčbě“ se musí naučit tančit, nijak neoslabuje důsledně androcentrický narativ (rodiče od Tiffany téměř nepoznáme, ti Patovi podmiňují rozuzlení) a také v jiných ohledech je scénář revizionistický jedině ve vztahu ke screwball komediím. Společenské normy jsou podrývány přenesením léčebného procesu z institucionálního rámce do vnějšího světa, resp. popřením dichotomie mezi „normálností“ a „bláznovstvím“. Oproti klasickým screwball komediím si zde díky realistickému kontextu (léčebna, prášky, agrese) uvědomujeme, že postavy jednají jinak, než jak je v jejich světě zvykem. Ani jedna z nich však nemusí postoupit do normálnějšího světa. Jinými slovy, všichni jsou blázni, jde jen o to, najít toho správného. 75% Zajímavé komentáře: imf, ScarPoul (25.02.2013)

Táto podivná love story ma nechala úplne chladným. Prvá polovica je ukričaná až z toho bolí hlava. Vzťahu hlavnej dvojice a ich citom sa nedá veriť ani chvíľu. Čo mi asi najviac liezlo na nervy bola Jennifer Lawrence, na mňa pôsobila hrozne otravne a nesympaticky. V zaujímavostiach čítam koľko herečiek sa uchádzalo o jej rolu a pravdupovediac asi každú by som tam uvidel radšej. Inak pekné výkony od Roberta De Nira a Bradleyho Coopera, no pri toľkých pozitívnych ohlasoch a 8 nomináciách na Oscara som čakal viac. (19.01.2013)