Godzilla

Monster film jak žádnej jinej. (Popkornovější) KONG mě konečně dohnal si dohnat tohle, a přes pomalejší (ale zdaleka ne zbytečně) rozjezd se to "vybarvilo" ve zlověstnou, temnou, epickou, čarovně black on black demoliční jízdu, která zanechá slušný umělecký dojem a kde jsou ty radioaktivní prastarý svině tak gigantický, že se vůbec nemusí zajímat o nějaký lidičky tam dole, válcují nám velkoměsta spíš ve stylu mocný mimozemský invaze. Sám ještěr v roli zachránce je super. Rád bych měl možnost zopáknout si někdy na plátně, teď se vyloženě třesu co všechno bude v rámci téhle resurekce třeba ještě následovat... Kong X Godzilla v mixu těch dvou filmů, fuck yeah! P.S. 60% fakt nee :D (11.03.2017)

Prometheus letoška (ano, opět se sundavají helmy). Vyhypované až k nebesům ale nakonec především hloupé (jakože fakt že moc) a nudné.To "nudné" je mnohem zásadnější, samozřejmě. Edwards mixuje klišé blockbustrů s indie klišé a pokouší se nabídnout záměrně ne plně mainstreamově uspokojující scény, což by bylo pěkné, kdyby veškerý děj nebyl stupidní jako omalovánky na pokračování. Nebo kdyby některá postava byla zajímavá, nebo alespoň něco dělala. A fakt mně ty souboje, když už k nim konečně došlo, nijak neimponovaly a nepřijde mi, že by se tu s čímkoliv pracovalo na zajímavé úrovni. 2 a 1/5 - ani nevím, proč zaokrouhluju nahoru. (13.05.2014)

Godzillácké filmy nikdy nebyly inteligentní a už vůbec NESMĚJÍ být realistické. Hrozba zničení se musí jevit jako nepochopitelná a nepřijatelná. Původní filmy jsou postaveny na očekávání, napínání a "nevidění". Později, kdy se z Godzilly stala popkulturní ikona, se základem naopak staly souboje s jinými monstry a Godzilla už není bad guy, ale good guy. Poslední hollywoodský film s Godzillou se tak po svém velmi dobře vyrovnává s oběma těmito fázemi a nároky. Skvělý nápad hned dvakrát(!) neukázat velkou bitvu a napnout nás až do finále, kde God-sillák předvede svůj wrestlerský final-move, ze kterého nám spadne čelist, je prostě ten nejlépe využitý staromódní postup. Je jasné, že mladší hyperaktivní generace diváků z toho ale bude nesvá. Film řeší nejenom střet (křehké) civilizace a (hrozivě nevyzpytatelné) přírody , ale i dvou kultur, japonské a americké. Ta americká se jeví stejně "navíc", jako lidstvo samo. Bez ní a jejích rodinných hodnot by se však příběh nedal ukoukat. Každopádně, žádný jiný velkofilm nedělá z lidí tak bezmocné statisty jako tento, a nikdy nebylo tak třeba milovat monstrum, které je k naší lásce netečné. (Delší článek zde: http://respekt.ihned.cz/delnici-kultury/c1-62224170-godzilla-jako-trenazer-bezvyznamnosti-a-ztraty-iluzi) (13.05.2014)

Něco mezi Emmerichem a klasikou. Z Emericha si to bere silný vizuál, který je podobně kvalitní, jako na svou dobu předchůdce, má stejně silná panoramata a ještě promakanější detaily, zatímco z klasiky si to bere především vzezření monster a hlavní dějový mustr. Emmerich byl daleko víc okázalý a efektní, tady je to těžce efektivní a v rámci mezí přízemní filmařina, ačkoliv velké finále nechybí. Lineární houstnutí atmosféry skvělé, hlavní postavy a jejich pobyt na plátně přímo nečekaně proměnlivý a vzhled Godzilly na smajlíka. Je to zajímavý blockbuster, který není tak robustní jako byl předchůdce, ale určitě je chytřejší, filmařsky promakanější a nespolehající jen na destrukci všeho možného a formální atraktivitu, ale i na vedení herců, scénář, střihovou skladbu a hlavně je ve vzduchu cítit pocta původním filmům. (16.05.2014)