Réžia:
Gareth EdwardsKamera:
Seamus McGarveyHudba:
Alexandre DesplatHrajú:
Aaron Taylor-Johnson, Bryan Cranston, Elizabeth Olsen, Juliette Binoche, David Strathairn, Ken Watanabe, Al Sapienza, Sally Hawkins, Brian Markinson (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Ľudstvo o tom v tom čase ešte nevedelo, no začiatok jeho konca sa začal písať už v roku 1999, keď nálezom prehistorického monštra v jednej z filipínskych baní. Krátko nato došlo k tragickej nehode v japonskej atómovej elektrárni, oficiálne v dôsledku prírodnej katastrofy, v skutočnosti však táto udalosť priamo súvisela s už spomínaným nálezom a bola, žiaľ, predzvesťou ďalších ničivých udalostí, ktoré nasledovali - a stupňovali sa - v ďalších rokoch, vo všetkých kútoch sveta! Inžinier Joe Brady (Bryan Cranston), ktorý vtedy v elektrárni pracoval, prišiel pri tragédii o prácu i milovanú manželku Sandru (Juliette Binoche), no stratil oveľa, oveľa viac... O pätnásť rokov neskôr je z Joeovho jediného syna Forda (Aaron Taylor-Johnson) už dospelý muž, ktorý už má vlastnú rodinu. Jeho šťastný a relatívne pokojný život sa však obráti hore nohami, keď musí vycestovať do Japonska a dostať z väzenia otca, ktorý sa už po x-tý raz pokúsil vlámať sa do ich starého domu v zakázanej zóne neďaleko rozvalín zničenej elektrárne. Joe je totiž skalopevne presvedčený, že sa tam deje niečo nekalé a ktosi mocný sa to snaží za každú cenu utajiť! Keď sa mu podarí Forda presvedčiť, aby sa do objektu vlámal s ním, čaká ich obrovské prekvapenie – zistia totiž, že na údajne smrtiacou dávkou žiarenia zamorenom území nielenže nie je žiadna rádioaktivita, ale zato je tam plno vedcov i ono prehistorické monštrum spred rokov! A pravda je ešte desivejšia – proti krvilačnému predátorovi, ktorý sa vzápätí preberie a začne nezastaviteľne pustošiť svet, totiž zatiaľ nezabrala žiadna známa zbraň! Posledná šanca na záchranu ľudstva sa tak zrazu ocitne v rukách hŕstky odvážlivcov a ich najväčšieho nepriateľa, ďalšieho prehistorického monštra menom... Godzilla! (TV Markíza)
(viac)Videá (23)
Recenzie (1 622)
Takže, pokud jsem to správně pochopila, žádné testování hlavic v historii lidstva nikdy neproběhlo. Hnízdo těchto prehistorických gigantů je zřejmě někde u pobřeží KLDR, která pod oficiální rouškou testování zbraní, ve skutečnosti občas vypouští nějakou tu radiaci za účelem zneškodnění nějakého toho monstra pod hladinou. Výbuchy elektráren a tsunami jsou už potom vedlejšími účinky. Nicméně se mohli alespoň o něco víc snažit, když se teda rozhodli, že půjdou s pravdou ven a natočí o tom film. Taková jedna velká, tmavá nuda a šeď. Děj nic moc a příšerky nepříšerné spolu s nehereckými výkony jen korunovaly celkovou zoufalost. Jediný kdo mě leknul byl racek, který vysklil okno autobusu. Jinak všechno už tu bylo a v mnohem lepším kabátku. 1,5* ()
Destrukce divákova očekávání. Emmerich to začal před lety, trailery v tom pokračovaly. Nedivím se 70 %, protože tenhle film jde proti všemu, co si "obyčejný" do kina přinese. Jenže se toho nebojí a to je na tom hrozně sympatické. Edwards jde proti očekávání "amíci vs. příšera co ničí svět" a nabízí spíše o dost dražší a preciznější verzi Monsters s maximálním ohledem na japonskou kultovní sérii o opravdu velké ješterce. Už úvodní titulky naznačily, že tohle půjde v trochu staromódnějších kolejích a jsem rád, že následující dvě hodiny byly plné napětí a zoufalství a přitom nenabídly prostor pro divákův výsmech. Edwards film drží pevně v rukou, vykresluje skvělou atmosféru, působivé obrazy a díky němu drží film jako celek s inteligentním podtextem i přes pár chybiček (nechci rozebírat elektřinu, ani na co fungoval detektor atomovky, dvojnásob neřeším "great escape", ...). Tenhle film se nebojí jít vlastní cestou, odvážnou a prochází mu to. Už jen za ty pohledy diváků, co čekali něco jiného, to stálo. Tam kde byl Emmerich guilty pleasure, tam je Edwards guilty smart. PS: líbí se mi, jak vojáci prostě všude budou brát ty svoje směšné zbraně, i když protivník je veliký jako mrakodrap:) PPS: tenhle film budou mít rádi v Rakousku, jádro pryč! ()
Biják, ktorý sa síce vezie v bezpečných klišé, detskej prístupnosti a ničím neprekvapí, ale aspoň drží pokope (Pacific Rim bol odvážnejší a viacej cool, ale dramaturgicky nefunkčný). Na rozdiel od Emmerichovej verzie navyše ctí pravidlá japonského kultu a s hollywoodskymi technickými možnosťami umožňuje arigatovcom užiť si ich Jánošíka tak, ako ho ešte nevideli. Postavy, hoci hrané oceňovanými a v blockbusteroch nevídanými hercami sú druhoradé, podstatná je epickosť a atmosferický vizuál v duchu spielbergovských dobrodružstiev. Toho pripomínaju i konkrétne scény ako úvodný let vrtulníka na ostrov či opakované umiestňovanie detí do každej napínavej akcie. Dnes spokojnosť, pred piati rokmi by to bolo nadšenie. ()
Lépe to dopadnout nemohlo a Edwards splnil, co slíbil. Umně balancuje na hranici mezi poctou jeho milovanému Spielbergovi (takže nás, stejně jako Spielberg v Čelistech velkou část stopáže napíná pouhými náznaky) a poctou všem 29-ti filmům s přerostlou ještěrkou a čtyřem godzillím generacím společnosti TOHO, které započaly roku 1954 a s velkou pompou „zavřely krám“ roku 2004. Zejména s posledními dvěmi – "alternate reality" sérií a následující "new generation" sérií má nová Godzilla spoustu shodných znaků a styl vyprávění. Směju se některým kritikám zdejších přemoudřelých pubíků, kteří jsou políbeni maximálně Emmerichem a podivují se (samozřejmě zcela od věci), že Godzilla šlehá plameny, polyká atomovky a nohy má jako slon. Jenom tak dokazují svojí neznalost a ignoranci. Já kvituji, že Edwardsovi se podařilo téměř nemožné – najít balanc mezi klasickým hollywoodem a japonskou poetikou godzillí série, kde bylo, je a doufám, že i bude vše možné.__PS: Herci jsou tady, stejně jako u japonských originálů, v podstatě zbyteční a řešení jejich rodinných vazeb se také nijak neliší od japonských bratříčků, takže je zbytečné nad tím lkát. ()
Pohlavní interakce s katolickými pannami bývají většinou pěkný opruz. Už jen vydrápat se na Golgotu aktu samotného je obvykle nekonečná kalvárie. Trochu vám to přiblížím. V místnosti, na její přání zatemněné snad důkladněji než při bombardování, jsem jednou neměl náladu na serepetičky, a tak jsem, možná až příliš směle, na jistou novicku neprudko vybalil jemně parafrázovaného Lukáše 19:10 – „Syn člověka přišel, aby hledal a zprasil, co zahynulo.“ Kontrovala naprosto očekávaným a veskrze amatérským Deuteronomiem 1:37 – „Kvůli vám se Hospodin rozhněval i na mne. Řekla: Ani ty tam nevejdeš!“ Zkušeně jsem se pousmál a než se stačila znovu nadechnout, vmetl jsem ji do tváře v minulosti tolik osvědčenou knihu Žalmů 5:8 – „Já ale díky tvé veliké lásce do tvého domu vejít smím, abych se klaněl v posvátné úctě před tebou ve tvém svatém chrámě.“ Úplně jsem cítil, jak na mě v té tmě až v posvátném úžasu chvíli zírala, načež bylo zřejmé, že je již po krk v osidlech, a vzmohla jen na velmi chabého Judu 1:7 - „Právě tak to bylo se Sodomou a Gomorou a s okolními městy, která se podobně jako tito oddala smilstvu a propadla zvrhlosti.“ V takovémto rozpoložení není nic snazšího, než zasmečovat Janem 1:9 – „Když ale své hříchy vyznáváme, Bůh je věrný a spravedlivý – odpustí nám naše hříchy a očistí nás od každé nepravosti.“ Tady obvykle počítám do pěti, ale tu ránu, jak v náboženském vytržení padla na kolena, jsem zaslechl už u dvou. Byla tam, kde jsem ji chtěl mít! Radostně jsem si promnul ruce, kvapně rozepnul zip, abych kul, dokud je žhavá, nahmatal její rty a vyzkoušel, jestli bych jí Jeremiášem 1:9 nedostal, řekněme, za hranici běžných katechetických praktik – „Tehdy Hospodin vztáhl ruku, dotkl se mých úst a řekl mi: „Hle, vložil jsem ti do úst svá slova.“ Tak nedostal! Vcelku ostříleně mě odpálila Pavlem, Kololoským 3:8 – „Teď ale to všechno – zuřivost, hněv, zášť, urážky i sprosté řeči – odstraňte ze svých úst.“ No nic, rychle jsem zaplašil choutky na jakýkoliv nadstandard, a když už byla na lopatě, nekompromisně jsem ji hlasem hromovým zahnal do postele Ezechielem 32:19 – „Jsi snad lepší než ostatní? Dolů! K neobřezaným ulehni!“ Jakmile to uslyšela, odevzdaně se odšourala do rohu, kde v roláku a džínách plaše zalezla pod dvě peřiny a začala tiše funět. V tu chvíli jsem si však představil, co by mohlo následovat za „bestiální předlouhé multiotvorové tornádo plné potu, ječení, olizování, škrábání, kousání, těch nejsprostších slov a zuřivého střídání nejkrkolomnějších poloh, jaké bych si jen zamanul“ a okamžitě se rozhodl, že na to, abych se nechal dobrovolně ukřižovat, jsem ještě příliš mladý a krásný. Vzápětí jsem zjistil, že Bůh opravdu existuje, protože takovéto vnuknutí mi mohl seslat jedině On! Když jsem totiž rozhrnul rolety, rozsvítil a ona vykoukla zpod peřin ve snaze zjistit, jestli už je po všem tom zapovězeném prznění, hrozně jsem se vyděsil, co to mám v loži za příšernou obludu. Zhnuseně jsem se odvrátil a hlavou se mi příhodně honil jen Job 3:10 – „Své lůno přede mnou měla uzavřít, mé oči ušetřit všeho trápení.“ *** Pokud to nechcete poznat na vlastní kůži až takto drasticky, pusťte si raději Godzilu. Při ní se taky hodinu a tři čtvrtě zoufale zbůhdarma otravujete v naprosté tmě, aby na vás v posledních deseti minutách krátce baflo nějaké hnusné monstrum. () (menej) (viac)
Galéria (162)
Fotka © Warner Bros.
Zaujímavosti (78)
- Na place byly v průběhu natáčení zakázány mobilní telefony, protože si plno lidí pořizovalo fotografie či videa. Dva mladíci pak tyto záběry zveřejnili na Twitteru a studio s nimi zahájilo soudní řízení o pokutě ve výši 150 000 dolarů. (G_I_S_M_O)
- Keď Joe (Bryan Cranston) a jeho syn (Aaron Taylor-Johnson) vstupujú do zničeného mesta, Joe vyberie dozimeter a zmerá rádioaktivitu v meste. Dozimeter mu ukáže hodnotu 0.000 Sv, čo ale nie je možné. Každý dozimeter by nameral minimálne prirodzenú dávku žiarenia, ktorá sa vyskytuje bežne na Zemi a vychádza z pôdy, vesmíru a vzduchu. (ČSFD)
Reklama