Láska
Amour
Liebe
Liebe
Love
Amour
Réžia:
Michael HanekeScenár:
Michael HanekeKamera:
Darius KhondjiHrajú:
Jean-Louis Trintignant, Emmanuelle Riva, Isabelle Huppert, William Shimell, Ramón Agirre, Rita Blanco, Carole Franck, Dinara Drukarova, Alexandre Tharaud (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Príbeh starnúceho páru o tom, aké ťažké je vyrovnať sa s utrpením blízkych. Učitelia hudby na dôchodku Georges a Anne už majú po osemdesiatke no stále sa vedia tešiť zo života a jeden z druhého. Jedného dňa však Anne postihne mozgová mŕtvica, po ktorej jej ochrnie polovica tela. Jej manžel sa rozhodne, že s o ňu bude starať sám, po druhej mŕtvici sa však jej stav dramaticky zhorší a Georges je tak postavený pred veľmi závažné rozhodnutie. Film rakúskeho režiséra Michaela Hanekeho získal Oscara, Zlatú palmu na MFF v Cannes a viac ako 80 ďalších ocenení. (STV)
(viac)Videá (5)
Recenzie (322)
Nemôžem dať viac ako tri hviezdy. Myšlienka filmu je pekná, vzťah medzi hlavnými hrdinami je výborne zobrazený, skôr mám problémy s inými momentami. V prvom rade je tento film neskutočne pomalý a neskutočne statický. Kamera bude často aj niekoľko dlhých minút sledovať jeden jediný záber, v ktorom sa bude niečo odohrávať. Film to tým robí dlhší, než je nutné. A tento film je už sám o sebe hrozne dlhý. A práve tá kamera robí mnohé momenty pre mňa neskutočne nudné. Nemal som z filmu dobré pocity, ťažko sa to sledovalo, furt mi oči utekali inam, a potom príde na konci šok takej intenzívnej akcie, že som skoro stratil dych. Vôbec som nevedel ako reagovať. Je to podobné ako čítať Kingovu poviedku "Woman In The Room", kde súhlasíte s riešením, len po ňom ostanete skutočne šokovaný a bez slov. A to je pre mňa tento film. Určite by som si ho už nechcel pozrieť znovu, určite by som nechcel znovu mať vnútorne ten nepríjemný pocit... je to pre mňa najprv veľmi monotónne a nekonečné a potom bum a som plný toľkých protichodných pocitov, že dovi. Technicky a myšlienkovo super, len to asi nie je pre mňa. ()
47th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2012 - HORIZONS - Horizonty (Amour / LOVE / Láska) - Od první chvíle jasné co se bude dít, jak vše bude pokračovat a také jak vše nakonec skončí. Seděl jsem na zemi v Puppu a říkal si, že se odehráva úplně stejný příběh jako loni, kdy jsem seděl na zemi na stejném místě o půl km dál v Richmondu a koukal téměř na stejný film Eldfjall. Jen zde to bylo hodně zmedializované, charakterním režisérem natočené a hereckými jmény zahrané. Ale nic víc... - 6. 7. 2012 - kino Pupp - Karlovy Vary - 60% ()
Láska ako jeden z tých najzákladnejších a najsilnejších ľudských pocitov. Film o láske vykreslenej v tej najrealistickejšej podobe – ako oddanosť jedného človeka druhému na sklonku jeho života, počas jeho úpadku a trápenia. So silnými otázkami ktorý z partnerov sa v skutočnosti trápi viac?, či má o takúto milovanú osobu ešte vôbec zmysel pečovať, a ak nie, či je bez nej možné po tých rokoch viesť naďalej zmysluplný a plnohodnotný život? (v závere film predloží svoju vlastnú odpoveď). Ťažká, vo filmoch veľmi zriedkavo prebádaná, téma sa spojila s kvalitnou réžiou a vytvára precízne natočený silný film. Napriek názvu, však neradostný, ťaživý, takmer až depresívny, postavený na veľmi pomalom budovaní deja a vnútorných pocitoch bez prvoplánového útoku na slzné kanáliky. Navyše počas celej dvojhodinovej stopáže viac menej na ploche jedného bytu s dvoma obyčajnými reálnymi charaktermi, ktorými (neskôr) môžu byť všetci z nás. Osobitný film, ktorý je určený prevažne len tým náročnejším divákom. Na distribúciu po festivaloch ako stvorený, na „masívnu“ kino-distribúciu určený len veľmi ťažko. V tomto prípade maximálne zaslúžený Oscar za najlepší cudzojazyčný film 2012. CELKOVO: 4* ()
Dodal bych i poněkud psychologický. Ono totiž stáří není jen to, co nám všem v reklamách a na reklamních letácích tvrdí pojišťovny. Šťastné a spokojené stáří v reklamních spotech s aktivními a šťastnými sympatickými prošedivělými partnery s úsměvy na tváři a po všech stránkách hmotně zabezpečenými a dokonce bez zdravotních problémů. Tak to není. Skutečné stáří vypadá jinak. Tak se tedy podívejte, jak někdy může chutnat stáří. Ale pozor, film bych zařadil spíše do kategorie "artový", tedy pro náročnějšího diváka. ()
Láska je výjimečný a velmi subtilní film, který si neklade za cíl diváka emočně vykořisťovat. Haneke se zde nesnaží šokovat. Vzdává se pozice tvůrce pravidel, který může kdykoli přivodit dějový zvrat a pohrát si s očekáváním diváka. To ovšem neznamená, že zde opustil od svého autorského trademarku, kdy se snaží diváka co nejvíce konfrontovat s děním na plátně. Co se týká sebereflexivních impulzů, je Láska možná intenzivnější než všechny dosavadní autorovy filmy dohromady. ___ Jako herci na jevišti. _ Haneke zde uplatňuje opačný postup, než u svých předchozích děl. „Šokující“ moment zde přichází v samotném počátku filmu, zbývající stopáž filmu už pak diváka pouze uklidňuje a připravuje na nevyhnutelný konec, který je ukázán v prologu filmu. Jedná se o scénu, kdy se pracovníci sociální služby snaží dostat do zamčeného bytu a za všudypřítomného zápachu zde nachází mrtvou stařenu (Emmanuelle Riva) obsypanou květinami. Následuje hanekovsky typický záběr, prostřednictvím kterého znejišťuje diváka a naznačuje mu, že i on se brzy může stát aktérem filmové situace. Respektive přesahuje tak rámec pouhé fiktivní podívané. Jedná se o úvodní záběr z koncertu klasické hudby, kdy namísto muzikantů na jevišti sledujeme publikum. Mezi publikem zakrátko rozeznáváme mrtvou ženu z prologu a jejího muže (Jean-Louis Trintignant). Tento záběr se dá interpretovat dvojím způsobem. Jednak jako vztažení následujícího děje na samotné diváky, kdy se pozorovatelé stávají aktéry - smrt je nevyhnutelná pro každého. Jednak jako rozbití konceptu herectví – protaginisté budou muset podobnou situaci, jakou ve filmu pouze hrají, brzo řešit v reálném životě. ___ Tenkrát v Hirošimě _ Obsazení Emmanuelle Rivy (Hirošima, má láska, Alan Resnais (1959)) a Jeana-Louise Trintignanta (Moje noc s Maud, Eric Rohmer (1969)), coby tradičních představitelů milostných rolí, tuto interpretaci ještě umocňuje. V Hanekeho podání už to ale není konvenční obraz lásky spojovaný s mládím. Zde na konci kariéry se oba protagonisti potkávají, aby zahráli roli poslední. ___ Chlad prázdných pokojů _ Výběr interiéru pařížského bytu, kde se mimo úvodní scénu na koncertě odehrává celý film, výborně koresponduje s technickým provedením filmu. Obraz je mírně měkký, záběry dokonalé a bohaté, ale zároveň nijak výrazné aby na sebe zbytečně nestrhávaly pozornost. Jediné zvuky, které máme možnost slyšet, jsou pevně zakořeněné v historii bytu. Hanekeho styl je zde velmi úsporný a neposkytuje divákovi příliš explicitních motivů. Naopak ho spíše nutí ponořit se do sebe a zaplnit prázdný prostor vlastní sebereflexí. Stejně tak chování postav má stoický charakter. Rozhovory Trintignanta s dcerou se ve své strohé informativnosti spíše podobají pracovnímu pohovoru než rozhovoru otce s dcerou. Se svým údělem se zdá být navenek smířený, ale například jeho noční můra v první polovině filmu dokazuje, že situace jeho ženy ho velmi zasáhla. Ačkoli je interiér bytu přeplněn knihami, obrazy a dalšími uměleckými artefakty, ve skutečnosti působí velmi prázdným a chladným dojmem. Vysoké masivní dveře, rozlehlá vstupní chodba, ložnice a obývací pokoj s piánem kontrastují s malým prostorem kuchyně, která se zdá být srdcem bytu. Zde také hlavní hrdina nachází nejvíce vzpomínek na svoji ženu, a proto se tam také v posledních chvílích uchyluje. Kamera poté už zabírá pouze prázdné pokoje. () (menej) (viac)
Galéria (57)
Zaujímavosti (7)
- Annina (Emmanuelle Riva) bývalého studenta Alexandra hraje skutečný klavírní virtuóz Alexandre Tharaud. (awful)
- Emmanuelle Riva se za svou roli ve filmu Láska stala nejstarší nominovanou osobou na Oscara. Hrála v 84 letech a ceremoniál se konal na její 86. narozeniny. (SalamanderG)
Súvisiace novinky
Evropské kultovky jen na KVIFF.TV
KVIFF.TV, online streamovací platforma spřízněná s Mezinárodním filmovým festivalem Karlovy Vary, spojuje síly s dalšími čtyřmi VOD platformami ze zemí střední a východní Evropy, aby divákům v České… (viac)
Zemřel herec Jean-Louis Trintignant
Francouzská i světová kinematografie v pátek přišla o další velkou filmovou hvězdu, ve věku jednadevadesáti let totiž ve francouzském městě Uzès zemřel držitel ceny César, Zlaté palmy z Cannes i… (viac)
Největší filmový festival v Brně se blíží
Čtvrtý ročník Mezinárodního filmového festivalu CINEMA MUNDI již brzy (27.2. – 6.3. 2013) ovládne moravskou metropoli. Cinefilové i běžní diváci se mohou těšit na nejlepší „oscarové“ kousky za… (viac)
Dny francouzského filmu
Ve dnech 14. až 20. 2. v kině Lucerna a 21. až 24. 2. v kině Atlas proběhne přehlídka Dny francouzského filmu. V Lucerně ji odstartuje jeden z nejskloňovanějších snímků posledních dnů, film Michaela… (viac)
Reklama