Umshini Wam

Stejně jako k dvojici Die Antwoord neodmyslitelně patří věčné fuckování a ninjování, tak k Harmony Korinemu bezcitnost a provokace. Jakoby se ale spojení těchhle podivínů nějak negovalo, protože šťávu to mělo maximálně tak na dobití těch vytuněných kriplkár. Báječná óda pro úchyly se tedy nekoná, Gummo stále vévodí. (28.03.2011)

Osobitý kraťas, který jsem se zájmem shlédl. Film pojednává o dvou vyhulených pokémonech na vozíčku, kteří se zbraní v ruce vezmou, co jim osud a společnost odpírá. Filmové nebe to není, ale rozhodně to má něco do sebe. Vnímám to jako mix sociální výpovědi mající kořeny v JAR a bizáru říznutého gangsta imidží účinkujícího dua z Die Antwoord. Dosaďte si místo vozíčkářů příslušníky libovolné chudiny a máte celkem univerzální příběh - byť vyšperkovaný rukopisem Die Antwoord (jointy, pokémoni, gangsteři etc.) a odkazem na apartheid. ____ Po zvážení zvyšuji hodnocení na 4*. Byť nesouzním s asociálním poselstvím a Ninja se na tom svém gangstovi zjevně ujíždí víc, než je zdrávo, hodnotím pozitivně námět, osobitost, přehršel nápadů a konec konců i tu ulítlost. (18.01.2017)

Z Die Antwoord výtahl Neill Blomkamp absolutní maxium až takovým způsobem, že mu duo Ninja a Yo-Landi utáhlo celej mega film.Vyfetovaná nula Hormony Korine z nich nedokázal vymáčknout vůbec nic.16 minut rádoby artu úplně o hovně.2* dám pouze za Ninju a Yo-Landi.Korine nemá ve světě filmu dávno co nabídnout a tahle kolečková verze Normálních zabijáků je toho větším důkazem, že podobně vyretardované Spring Breakers.30%. (11.03.2015)

Vozíčkářská dvojice Ninja a Yo-Landi Vi$$er na cestě na next level... Spolupráce režisérského podivína s jihoafrickým (též podivínským) fenoménem Die Antwoord. Upřímně, dosavadní vlastní videa a klipy kapely se mi líbily víc, ale tohle má zvláštním způsobem také co říct. Jen nemusím takovou tu Korineovu ódu na všednost, jeho styl sám o sobě mi nepřijde ničím zajímavý. (17.03.2011)

Vybavenie si svojich právd od vozíčkarov bez akýchkoľvek ohľadov. Zdravá väčšina ich, napriek humanitárnym a ľudskoprávnym kecom o potrebe odstránenia bariér, považuje len za poľutovania hodnú príťaž. Preto každý film, ukazujúci sebavedomé vyjednanie si práv invalidov má svoj zmysel a svoje čaro. Ak sa to navyše rezne s poetikou života na okraji (spánok na ulici, opekanie v lese, prehrabávanie sa v odpadkoch a hulenie mamutích jointov) niet čo riešiť. V takomto prípade nevadí ani naviazanie na Takých normálnych zabijakov ako hyperbolické odmietnutie tých, čo sa chvália cudzím perím (tovarom) a vysmievajú sa. Zároveň sa ukazuje márnosť nad márnosť pri dosiahnutí maximálneho možného blahobytu. Skvelé, len nadbytočne vulgárne s hlucho vyznievajúcimi scénami hrania sa na mŕtveho. 75% (05.05.2014)